Kaše se nebojí, sází gól za gólem

Útočník Ondřej Kaše se pomalu, vlastně docela nenápadně proměňuje v jednoho nejdůležitějších českých vyslanců v NHL. V sobotu tenhle mládenec z Kadaně pomohl dvěma góly a asistencí týmu Anaheim Ducks k výhře 4:2 nad Los Angeles Kings.

Slyšel samou chválu. A zdaleka ne poprvé. Úspěšný příběh bývalého chomutovského forvarda, to věru není žádná nastavovaná kaše!
Momentálně je s jedenácti trefami druhým nejlepším anaheimským střelcem, hned za patnáctigólovým Rickardem Rakellem. V týmovém bodování se posunul na třetí místo, vedle Rakella ho předstihl ještě Jakob Silfverberg. Bilance 11+7 z něj navíc činí sedmého nejproduktivnějšího Čecha.
A to ještě může proklínat všemožné marodění, které mu umožnilo odehrát pouhých 28 zápasů. Zatímco na zdraví se tedy spolehnout nemůže, na své dosavadní výkony rozhodně ano.
"Už jsem se v NHL pořádně rozkoukal. Cítím se být větší součástí týmu," popisoval dvaadvacetiletý Kaše, jak vnímá svou současnou pozici. "Jsem rád, že mi trenér věří."
V noci na neděli svou platnost bezezbytku potvrdil. Kvůli chřipce před tím přišel hned o tři zápasy, poslali ho k rozehrání do farmářského celku v San Diegu. Jakmile byl ale znovu povolán k Ducks, režíroval duel proti Los Angeles.

Nejdřív v 7. minutě zaskočil jinak velebeného gólmana Jonathana Quicka střelou z úhlu. Ve 43. minutě trefil odkrytou branku po vynikajícím pasu Nicka Ritchieho, zvyšoval na 3:0.
Právě český mladík, který v první třetině ještě asistoval u přesilovkové trefy Ryana Keslera, pak byl vyhlášen první hvězdou utkání.
"Po takovém zápase se musíte cítit skvěle," rozplýval se Kaše. "Hlavní ale je, že máme dva body. Přestože jsme utkání dokončovali poněkud ustrašeně."
Sám už rozhodně ustrašeně nepůsobí. Nejde jen o to, že proti Kings poprvé v kariéře zaznamenal tříbodový večer. Především už teď překonal své loňské bodové maximum, které činilo 15 zářezů. A ještě něco - Kašeho přínos se zdaleka nedá vyjádřit jen statistikami.
"Neřeší nějakou tu obdrženou ránu. V sestavě dokáže plnit různé úkoly. Je to neúnavný bojovník, který se ničeho nebojí," chválí kouč Randy Carlyle.
"Do týmu přináší spoustu energie. Pořád se usmívá. Je vidět, že za každý den tady je vděčný. Kluk, který se najednou zjevil od nikud, pozdní volba draftu, menší postava. Ale má nezdolnou energii a opravdu skěle bruslí," řekl na adresu českého křídla vybraného v sedmém kole 2014 jako číslo 205 obránce Cam Fowler.
Zmíněné vlastnosti osvědčil bývalý juniorský reprezentant už ve své první sezoně NHL. V ročníku 2016-17 odehrál Kaše 53 utkání, víc si jich nepřipsal žádný nováček Ducks. Od podzimu se pak jeho role nezhoršila, spíš právě naopak.

"Tím, že hraju už druhou sezonu, se cítím jistější," připustil.
Spoluhráči a Carlyle oceňují, že Kaše není líný na sobě pracovat. Nejen v posilovně, ale i před učebnicí angličtiny. Ještě nedávno měl z novinářských diktafonů velké obavy, teď už si troufne i na delší povídání. Důvodů k němu má stále víc a víc.
Většinou jsou hlavním tématem jeho dovednosti - tak jako po prosincovém střetnutí proti Ottawa Senators, k jejichž demolici (3:0) pomohl nádherným bekhendovým gólem. Někdy se ale řeč stočí i na to, že získat si pozornost soupeřů není vždy příjemné.
Třeba po listopadovém duelu s Los Angeles ze sebe soukal slova jen obtížně, po nevybíravém stromu Kurtise MacDermida mu bylo všelijak. Na marodce potom kvůli té ráně zůstal skoro měsíc.
Proto mohl brát sobotní zápas také jako férovou a ráznou pomstu. Jeho bodové řádění přece odnesli zase Kings.
"Do každého zápasu jdu s tím, že chci bodovat," nedělal z toho vědu před zámořskými novináři.
Jako kdyby o nic nešlo. Jako kdyby na tom nic nebylo. Jako kdyby bylo bůhvíjak lehké překonávat všechny ty zdravotní lapálie. Jako kdyby za tím vším nebylo tolik potu a dřiny.