Jurčo se zabydlel v Detroitu, kouč ho chválí. On sám přesto tvrdí: Nemám nic jistého
Napsal Michael LangrSezona ještě není ani v polovině a Tomáš Jurčo už v ní má odehráno víc zápasů než za celý minulý ročník dohromady. Přesto ví, že o místo v sestavě Detroit Red Wings stále musí tvrdě bojovat.
"Pořád se nedá říct, že mám cokoliv něco jistého. Mám dvoucestnou smlouvu a kdykoliv mě mohou poslat dolů. Musím udržet určitý standard a formu a pak bych tu mohl zůstat celou sezonu. Konkurence je veliká, takže vyhráno ještě nemám," vyprávěl slovenský útočník pro NHL.com/cz.
Dvaadvacetiletému křídlu z Košic v létě vyprší tříletý nováčkovský kontrakt a právě tento ročník je pro jeho další pozici v týmu klíčový. Jurčo dostal od začátku příležitost v prvním týmu a zatím ji nepustil. Odehrál 37 zápasů, dal v nich dva góly, deset asistencí a má kladných sedm bodů v hodnocení plus/minus.
Ze čtvrté lajny se postupně propracoval do prvních dvou formací. V těch hrál s krajanem Tomášem Tatarem nebo dokonce se švédskou dvojicí týmových hvězd Henrik Zetterberg - Gustav Nyquist. Jedinou komplikací je tak nyní zranění zad, kvůli němuž vynechal poslední zápas na ledě Calgary Flames.
"Pravidelně boduje a je dobrý v defenzivě," chválil ho trenér Mike Babcock v deníku Detroit News.
Jurčo byl přitom od malička typem hráče, jenž se soustředí hlavně na útok. Rád překonával obrany soupeře bleskovými průniky a dechberoucími kličkami, což už několikrát předvedl i v NHL. A obrana ho moc nezajímala.
"Je vidět, jak se vyvíjí. Byl zvyklý hrát technický hokej a pořád ho hraje. Ale k tomu, aby se člověk posunul na vyšší úroveň, musí přijmout i jinou roli," upozornil trenér Babcock, jenž si cení Jurčova zlepšení v defenzivě i v práci před brankou.
Na vyšší úroveň se slovenský šikula propracoval postupně. K ledovému sportu přičichl v Košicích díky starší sestře Petře, která chtěla hrát hokej jako první a nakonec to dotáhla až do ženské reprezentace Slovenska a na olympiádu v roce 2010. V roce 2007 přišel Jurčo coby sedmnáctiletý mladík s chatrnou angličtinou do kanadské juniorky. Za tři sezony v dresu St. John Sea Dogs nastřílel ve 152 utkáních 87 gólů a nasbíral 175 bodů.
"Technikou se mu nikdo nevyrovná," prohlásil dokonce Gerard Gallant, kouč Florida Panthers, jenž vedl slovenského útočníka jako trenér Sea Dogs. "Navíc tvrdě pracuje a stal se z něj bojovník. Může hrát v jakékoliv lajně (Detroitu) a myslím, že z něj bude setsakramentsky dobrý hokejista."
Do prvního týmu Red Wings se Jurčo - jak už to v Detroitu bývá - prosadil přes farmářský celek AHL v Grand Rapids. Hned ve své první sezoně tam však dostal šanci zahrát si NHL a ta se nakonec protáhla na 36 utkání. V nich dal osm gólů a připsal si sedm bodů, ve třech zápasech proti Boston Bruins pak dokonce ochutnal neopakovatelnou atmosféru play off.
"Já měl loni takové to štěstí v neštěstí. Měli jsme obrovskou marodku celou sezonu. Tak si mě povolali nahoru a naštěstí se mi tam poměrně dařilo," vyprávěl Jurčo NHL.com/cz. "Ukázal jsem, že na NHL mám a mohou se mnou kdykoliv počítat. Bylo důležité, že jsem využil této příležitosti, jinak bych klidně mohl čekat až dodnes."
Od nové sezony už je plnohodnotným členem kádru, v němž září hvězdy jako Zetterberg, Pavel Datsyuk nebo Johan Franzen. A také o dva roky starší slovenský spoluhráč Tomáš Tatar, který už se zařadil k tahounům mužstva.
"Nekoukám na to, vedle koho nastupuju. Pokud tady chcete zůstat, musíte si sednout na ledě s kýmkoliv. Je důležité být univerzální. Nebýt závislý jen na spolupráci s jedním až dvěma hráči. To bych to daleko nedotáhl," uvědomil si Jurčo.
V mužstvu se nyní setkává také s mladým českým brankářem Petrem Mrázkem a se zkušenějším bekem Jakubem Kindlem. Na farmě navíc čeká na šanci další zástup Slováků a Čechů, kteří prošli zářijovým přípravným kempem: stejně starý útočník Tomáš Nosek i o rok mladší slovenský forvard Marek Tvrdoň a česká dvojice Martin Frk, Richard Nedomlel.
Dorozumívacím jazykem na střídačce přesto zůstává angličtina. "Bavit se slovensky není úplně vhodné, když vám nikdo z ostatních nerozumí. Během zápasu mezi sebou pořád komunikujeme v angličtině. Ale v kabině se často bavíme v našem jazyce. Zvláště před a po tréninku," popsal mladý Košičan, jak to vypadá v útrobách slavné Joe Louis Areny.
"S klukama jsme spolu velmi často. Výhoda je, že jsme na tom podobně věkově. Rozumíme si. Je hodně příjemné, když si takhle parta kluků ze Slovenska a Čech sedne."
Nehledě na národnost však Jurčo především patří k silné generaci talentů Red Wings, kteří pomáhají týmu udržet se na špici navzdory očekávání expertů i posílení konkurentů z Atlantické Divize. V probíhající sezoně je hodně vidět třiadvacetiletý kanadský centr Riley Sheahan, o rok starší místní rodák Danny DeKeyser už je pilířem obrany. A prosazují se i další: beci Brian Lashoff či Xavier Ouelett, útočníci Joakim Andersson nebo Luke Glendening.
I díky nim vyhrál Detroit pět z posledních sedmi zápasů a s velkým náskokem se drží na třetím místě divize i na páté příčce ve Východní konferenci. Tedy na pozicích, které zajišťují další postup do play off - pro slavný klub už 24. v řadě.
"Přiznám se, že sám za sebe jsem vůbec nechápal, proč nás tolik lidí před sezonou odepisovalo," podivoval se Jurčo. "Loňská sezona byla hodně podepsaná tou řadou zraněných klíčových hráčů. Ten tým má ale pořád ohromnou sílu," tvrdil.
"Vždyť tady jsou jedni z nejlepších hokejistů ligy. Navíc do toho řada talentovaného mladí a zkušeností máme také dost. Dobrý gólman (Jimmy Howard) a veleúspěšný trenér. Wings si vždycky tu cestu do play off našli. S námi se prostě musí počítat a nikdy nás nejde úplně odepsat."