Jones září, jeho klid se přenáší na celé San Jose

Když experti před startem jednotlivých sérií play off nabízeli své předpovědi, málokdo uváděl jako silnou stránku San Jose Sharks jejich brankáře. Martin Jones má za sebou skvělou sezonu, ale na to, aby mohl být označen za velkou devizu týmu ve vyřazovací části, měl se zápasy play off přece jen nevalné zkušenosti.

Duely číslo 2 a 3 ve finále Západní konference proti St. Louis Blues však dokázaly, že to vůbec ničemu nevadí. A že Jones skutečně je ohromnou oporou mužstva, které stojí dvě výhry od postupu do finále Stanley Cupu. Šestadvacetiletý gólman vychytal dvě čistá konta za sebou a neinkasoval už dlouhých 150 minut a 45 sekund. I díky tomu vedou Sharks v sérii 2:1.

"Je páteří našeho mužstva. Když stojí za námi, cítíme, že nás nikdo neporazí. Strašně rádi před ním hrajeme. Upřímně věříme, že je to nejlepší brankář v lize," prohlásil první centr San Jose, veterán Joe Thornton.

"Marty nám hrozně pomohl. Zaspali jsme začátek, dostali se tam do hodně šancí. Ale on nás podržel, pak jsme dali první gól a už jsme si to uhlídali," řekl po třetím utkání český útočník Tomáš Hertl, jenž přispěl k výhře 3:0 dvěma góly a byl vyhlášen první hvězdou.

Jones v něm kryl všech 22 střel St. Louis, zatímco Sharks vypálili na branku soupeře jen šestnáctkrát. Jenže dokázali si vytvořit mnohem nebezpečnější šance. Hráči San Jose naopak spoustu střel zneškodnili sami, nebo se postarali o to, aby Jones viděl a nemusel řešit dorážky. Příkladem je i téměř pětiminutová pasáž v závěru, kdy hráli Blues šest na pět bez gólmana. Z celé té doby prošel puk na branku Sharks jen dvakrát, zato osm dalších střel zblokovali hráči před ním.

"Když se podíváte na poslední zápasy, je to o tom, jak hrajeme jako celek. Takže já nemusím nějak extrémně čarovat, abych tým udržel ve hře. Stačí, abych chytal tak, jak se to od brankáře v konferenčním finále očekává," uvedl Jones.

Vancouverský rodák, který nikdy nebyl draftovaný do NHL, se dostal blízko ke splnění dětského snu o velkém stříbrném poháru nad hlavou. I když už ho jednou držel jako náhradník Los Angeles Kings v roce 2014, tak důležité zápasy v kariéře jako teď ještě nikdy sám nehrál.

V 18 letech podepsal Jones jako volný hráč smlouvu s Los Angeles Kings. Do nejvyšší soutěže se probíjel přes farmářskou AHL, kde strávil tři sezony u Manchester Monarchs. Až v sezoně 2013-14 při zranění prvního brankáře Jonathana Quicka zranění odchytal prvních 18 zápasů za Kings v NHL a udržel v nich velmi solidní čísla: průměr 1,81 a úspěšnost 93,4 procenta.

Další ročník pak strávil ve stínu jedničky Quicka a do branky se dostal jen na 15 zápasů. Po jeho skončení však nabraly události rychlý spád.

V květnu se Jones dostal jako dvojka na mistrovství světa IIHF v Praze, odchytal dva zápasy za Kanadu a domů se vrátil se zlatou medailí. 26. června byl vyměněn v trejdu několika hráčů za Milana Lucice do Boston Bruins, aby o čtyři dny později zjistil, že zůstává v Kalifornii, protože ho Bruins poslali za výběr v 1. kole draftu 2016 a mladíka Seana Kuralyho do San Jose.

Letošní základní část zakončil s průměrem 2,27 a úspěšností 91,8 procenta. Po skvostném startu v ní střídal parádní momenty s průměrnými. I v play off měl slabší zápasy, v šestém utkání druhého kola na ledě Nashville Predators dostal čtyři góly ze 32 střel. V tom sedmém však vychytal nulu, takže z posledních čtyř startů má tři čistá konta a jen dva inkasované góly. Úspěšnost v letošním play off tím vytáhl na 92,7 procenta a průměr stlačil na 1,89.

"Myslím, že těm, kteří pochybovali o jeho nedostatku zkušeností, velmi rázně odpověděl," uvedl zadák Brenden Dillon podle listu Mercury News.

Pro play off má Jones ještě jednu důležitou vlastnost. V brance nepanikaří, nelétá jako divočák. Ve většině situací z něj vyzařuje nesmírný klid, a ten se pak přenáší na mužstvo.

"Je tím typem brankáře, který zůstane v klidu, ať se děje, co se děje," chválil ho útočník Nick Spaling. "Tím samozřejmě ušetří spoustu nervů i nám. Prostě si chytá po svém a zůstává v pohodě. A nám tím dává šanci vyhrát v každém zápase."