Skip to main content

Je to rozený vítěz, říká o Johnsonovi kouč Tampy

Napsal Tom Gulitti / NHL.com

Dvakrát ho za poslední dvě finále Východní konference trefil puk, pokaždé to však pro centra Tampa Bay Lightning Tylera Johnsona byl úplně jiný příběh.

Prvním zásah kotoučem se zrodil při rozbruslení před 4. duelem, při němž v pátek Johnsona puk zasáhl do tváře. Snad i proto je symbolické, jak rozdílný byl zásah číslo dvě: stalo se tak po 53 sekundách prodloužení 5. zápasu, když pozadím změnil směr puku tak, že Lightning v hale Consol Energy Center slavili triumf 4:3 nad Pittsburgh Penguins.

Pro Johnsona (173 centimetrů, 84 kilogramů) to byla sedmá vítězná trefa v bojích o Stanley Cup, čímž v historické tabulce Lightning srovnal Brada Richardse a na Martina St. Louise už mu zbývá jediný gól.

"Je to vítězný typ," říká o něm trenér Jon Cooper. "Tohle přesně vítězové dělají – neustoupí ani o krok. Pokud je před nimi nějaká výzva, umí najít cestu, jak ji překonat. Tyler Johnson takový byl už dávno předtím, než se stal hráčem Tampa Bay Lightning. Považuji za velké štěstí, že jsem ho mohl sledovat v American Hockey League, Bill Peters zase v juniorce ve Spokane. Spousta trenérů tehdy toužila sedět v první řadě, aby viděla, jak tenhle kluk hraje a jak je soutěživý. Někdy není rozhodující velikost postavy, ale velikost srdce. Pro něj to platí dokonale."

Johnson při výhře 4:3 ve 4. duelu zmeškal pár úvodních střídání, neboť se musel vypořádat s tím, co mu způsobil předzápasový zásah pukem. Na led se nejprve vrátil v helmě s košíkem, aby byla jeho zašitá ústa pod lepší ochranou; později to změnil na celoobličejové plexisklo, v němž na konci 2. třetiny vstřelil gól, jenž se nakonec ukázal jako vítězný.

Johnson zásah popsal pro sebe typicky nevzrušeně: "Pár stehů, pár zubů venku."

Poté, co se v sobotu dostavil k dentistovi, už se Johnson v 5. souboji vrátil ke klasickému plexisklu. A řekl, že s tím neměl žádné problémy.

"Už jsem zkrátka nechtěl mít na tváři nic dalšího," uvedl Johnson. "Takže to pro mě bylo dost jednoduché. Když mi dovolili se rozhodnout, rozhodl jsem se takto."

Jenže pohyb před brankou v hokeji často bolí. A tak Johnson přiznal, že když se bek Jason Garrison v prodloužení u levého mantinelu začal chystat ke střele, vzpomněl si na svá ústa a následky nedávného střetnutí čelisti s kotoučem.

Tak se raději otočil – a puk se od jeho zadku odrazil do branky.

"Bojoval jsem na brankovišti a viděl, že to brzy napálí mým směrem. Proto jsem se raději otočil zády a měl v tu chvíli štěstí," popsal Johnson. "Jen to trochu štíplo. Ani jsem si upřímně nebyl jistý, jestli mě puk trefil; v tu chvíli jsem se hlavně radoval z toho, že skončil v síti."

Díky Johnsonovi míří Lightning do své haly Amalie Arena s vedením 3:2 na zápasy; 6. duel se hraje v noci na středu od 2.00 SELČ a Tampa v něm může oslavit druhý postup do finále bojů o Stanley Cup za sebou.

Až se zdá, že "pár stehů a pár zubů venku" je v tomto případě snesitelná oběť.

"I takové věci se bohužel občas stávají," prohodil Johnson. "Můžu udělat jediné – hrát dál. Jsem rád, že jsme zvítězili. Vracíme se domů a doufám, že už tam sérii ukončíme."

Ctete více