Voráček: Díky zkušenostem mám chladnější hlavu

Každou středu během základní části 2017-18 vám redakce NHL.com/cs přinášela rozhovory s hokejisty v rubrice Prolomený led. Týkaly se aktuálních i nadčasových témat a zážitků hráčů na ledě i mimo něj.
V posledním díle tohoto seriálu jsme vyzpovídali toho nejlepšího z krajanů - nejproduktivnějšího českého hokejistu sezony v NHL Jakuba Voráčka.

Pokud se nestane nic nečekaného, skončí Jakub Voráček potřetí v kariéře jako vítěz bodování české části NHL.
Ve středu měl bombarďák z Philadelphia Flyers pětibodový náskok před Davidem Pastrňákem z Boston Bruins a tři duely před koncem základní části překonal své maximum 81 bodů z ročníku 2014-15: před posledními dvěma utkáními jich má 83 za 19 branek a 64 asistencí, takže patří do top 15 celé ligy.
"Jsem zase o kus zkušenější," cítí Voráček. "Kdybych se podíval na body, tak bych řekl, že to byla nejlepší sezona kariéry, ale podle svého pocitu jsem měl nejlepší sezonu v ročníku 2013-14. I když jsem tehdy udělal 'jenom' 61 bodů, protože jsme měli s Girouxem strašný začátek a vůbec jsme nebyli produktivní. Ale pak jsme se rozjeli a já si držel po zbytek sezony bod na zápas. A herně jsem se cítil skvěle," popisuje pravé křídlo druhé formace Flyers v rozhovoru pro NHL.com/cs.
Více k tématu: [Neuvirth je zraněný, Flyers povolali Lyona]
"Ale teď mám zase víc zkušeností, které jsem za těch pár let načerpal a v určitých situacích mám chladnější hlavu."
Voráčka však mnohem víc zajímá týmový úspěch. Tedy postup do play off, který Philadelphia ještě nemá jistý, byť je blízko - potvrdit ho může ve čtvrtek doma proti Carolina Hurricanes.
"Takovéhle zápasy jsou vlastně nejtěžší. Soupeř nemá o co hrát, je jim to vlastně jedno a hrajou v klidu, bez nervů. Já to znám z doby, kdy jsem byl v Columbusu," říká někdejší talent Blue Jackets v narážce na následujícího soupeře, ale také na úterní porážku s New York Islanders, která jistotu postupu oddálila.
Základní část se blíží ke konci a pro Flyers byla zase rozkývaná, s velkými sériemi: nejdřív 10 porážek, pak šest výher. O ročník dřív jste zase měli šňůru deseti vítězství v řadě. Je to množstvím nezkušených hráčů v sestavě, nebo proč se pohybujete v takových skocích nahoru a dolů?
"Samozřejmě, ta nezkušenost je asi taky součástí. Ale loni jsme vyhráli deset zápasů za sebou a nakonec jsme play off neudělali. A už v té vítězné sérii to bylo herně znát - podle obrazu hry jsme měli tak třikrát prohrát, protože to bylo víc o štěstí a kvalita našeho výkonu třeba neodpovídala skóre. Kdežto letos jsme z té sady deseti proher pětkrát uhráli bod za remízu v normální hrací době. A v těch zápasech jsme hráli opravdu dobře, jen jsme se třeba v závěru nebo v prodloužení podělali. Hlavní ale je, že hokejově se to nedá srovnávat. Letos hrajeme daleko líp a máme kvalitnější tým. Kolikrát se stane, že se v jedné sezoně sejde čtyři, pět hráčů, kteří hrají nejlepší hokej své kariéry? Letos se tak cítím já, Claude Giroux, Sean Couturier, Ivan Provorov... To se přihodí málokdy."

Kdy byl moment zlomu, který vás otočil zpátky nahoru?
"Na začátku prosince. Po těch deseti prohrách jsme letěli na týden do Kanady a na začátku toho tripu jsme si s klukama sedli, dali si pár piv a měli jsme mezi sebou velké debaty. Celý večer jsme se bavili vyloženě jen o hokeji. Tam se to zlomilo. Šlo hlavně o to, že jsme ty těsné zápasy, které jsme před tím prohrávali, ty rozhodující momenty, začali hrát s chladnou hlavou a začali jsme v nich vyhrávat."
V zimě se vám zranili oba gólmani Brian Elliott a Michal Neuvirth. Příchod Petra Mrázka z Detroit Red Wings byl pro vás asi spásou...
"Samozřejmě. Já si myslím, že každý z těch čtyř brankářů, kteří letos nastoupili (Elliott, Neuvirth, Mrázek a Alex Lyon), nám některé zápasy vyhráli. Pro ty gólmany je taková situace těžká, protože se přesouvají z pozice do pozice, nevědí, co bude. Gólman, který je celou dobu na farmě, najednou musí chytat pět šest veledůležitých zápasů v NHL. A tři nám z toho vyhraje, což je pro tým, který bojuje o play off, strašně důležité. My jsme prostřídali hodně brankářů, ale každý odvedl dobrou práci."
U Flyers jste teď čtyři Češi, navíc se všichni znáte z reprezentace. Asi i proto mezi vás Mrázek zapadl rychle, je to tak?
"Určitě. To byste museli mít Čecha nějakého debila, aby nezapadl. A to se stane málokdy. Já ani takového člověka neznám."
Uprostřed druhého útoku Philadelphie s vámi nastupuje dvojka loňského draftu Nolan Patrick. Jak byste ho popsal a jak se vám s ním hraje?
"Neuvěřitelně technický hráč s hrozně šikovnýma rukama. V létě byl na operaci s břišní kýlou, takže mu nějakou dobu trvalo, než se během sezony dostal do pohody. Tím spíš, když to pro něj byl přechod od juniorů k chlapům. Ale posledních 30, 40 zápasů hraje nadstandardně a každý zápas je vidět, kolik má v době talentu. Velice dobře bruslí, je to pravák, vysoký, který ještě nabere nějaká kila. Má šikovné ruce před brankou a umí nahrát. Já si myslím, že to je jeden z nejlepších mladých hokejistů, které jsem poslední dobou viděl. Mám štěstí, že Flyers spadl do klína a já s ním hraju v lajně. Většinou jsem ve své formaci býval nejmladší já a teď se to obrací. No, z toho až tak nadšený nejsem."

Snažíte se Patricka trochu vést?
"Samozřejmě se mu snažím pomoct nějakými zkušenostmi, které jsem za těch deset let nasbíral. Ale tohle jsou hráči, kteří hru vidí stejně, nebo možná ještě líp než já. To samé na levém křídle Oskar Lindblom, ten byl loni nejlepším hráčem švédské ligy a má taky ohromný talent. Já si je nemůžu vynachválit, naše spolupráce funguje. Hrajeme teď dobře dopředu i dozadu, nedostáváme góly, což je důležité. Můžeme být úspěšní jako lajna i v play off a trenér je s námi spokojený."
Řada mladých hráčů se ve Philadelphii vyhrála v opory: Patrick, Travis Konecny, obránci Shayne Gostisbehere, Ivan Provorov... Dá se říct, že omlazení zafungovalo dobře a tým má před sebou dobrou budoucnost?
"Stoprocentně. Navíc máme ještě hodně dobrých mladých kluků na farmě a v juniorech. V Česku to jméno asi nikomu nic moc neříká, ale loni v prvním kole jsme draftovali Morgana Frosta, a když jsem ho pak viděl pár zápasů hrát... Ten kluk je strašně šikovný, myslím, že má nejvíc bodů ze všech kanadských juniorských soutěží. Ten podle mého udělá tým (Flyers) na začátku příští sezony a může se stát hvězdou. A těch jmen máme v juniorech strašně moc. Budoucnost vypadá slibně a pro nás třeba s Girouxem je dobré, že i když jsme si mysleli, že lepší sezony třeba už nikdy mít nebudeme, tak jsme dokázali, že pořád máme na víc. Tak jen doufám, že to tak bude pokračovat."

Vy jste první část sezony strávil v elitním útoku vedle Girouxe s Couturierem a vytvořili jste možná nejlepší útok NHL. Sám jste byl chvíli i druhý v bodování celé NHL, ale pak vás trenér přeřadil do druhé formace. Uškodilo vám to v produktivitě?
"Těžko říct. Zase si myslím, že od té doby, co nás trenér rozdělil, tak jsme začali vyhrávat. Jestli by byla moje sezona bodově úspěšnější, kdybych zůstal v lajně s Couturierem, to nevím. Ale myslím si, že by pak ta sezona nebyla tak dobrá po týmové stránce jako teď."
Ve 28 letech byste měl být v ideálním hokejovém věku: máte už dost zkušeností, ale pořád ještě rychlé nohy mladíka. Vidíte to stejně?
"Myslím, že asi jo, že to je na ledě znát. Rok od roku je to jiné. Když každý rok odehrajete 82 zápasů, tak vás to vždycky něco naučí."
Teď už pomalu přijdou léta, kdy začne být těžší vydržet po fyzické stránce, co myslíte?
"Každá sezona představuje velký nápor na tělo, ale s tím se musí počítat. Na podzim odehraju osmistý zápas a za tři sezony doufejme tisící. Kdyby mi v 19 letech někdo řekl, že budu hrát takhle pravidelně a bez zranění, protože za těch deset let v NHL jsem vynechal jen nějakých 17 zápasů, tak bych to bral určitě. Ještě nějaký čas tady před sebou mám a chci se na dobré úrovni udržet co nejdéle."