Jagr_1221

Přepisování na špičce historických statistik je vždy velký okamžik v dějinách NHL. Tím největším se zrejmě stal 15. březen 1989, kdy nynější rekordman Wayne Gretzky na prvním místě překonal Gordieho Howea. O tři měsíce později byl klubem Pittsburgh Penguins draftovaný Jaromír Jágr a byť dlouhovlasého mladíka z Hnidous u Kladna provázela pověst obrovského talentu, nikdo si tehdy nepomyslel, že i on se stane aktérem podobně skvělého momentu.

Při úterní výhře nad Buffalo Sabres (4:3 po nájezdech) si útočník s číslem 68 připsal v dresu Florida Panthers tři asistence a tou třetí dorovnal Marka Messiera na druhém místě historického bodování. Nyní mají oba 1887 bodů a dalším gólem nebo nahrávkou se Jágr osamostatní. Větší než on je mezi útočníky už jen Gretzky s nedostižnými 2857 zápisy.
Báječnou Jágrovu kariéru však nelze hodnotit jen čísly. A když už ano, pár desítek až stovek by se k nim muselo připočítat, aby člověk dostal úplný obrázek. Jágr měl sice štěstí na to, že se mu vyhýbala zranění - na rozdíl od takového Bobbyho Orra, Erica Lindrose nebo Maria Lemieuxe, jenž je považován za jediného forvarda historie schopného se poměřovat svou kvalitou z Gretzkym. Na druhou stranu však během kariéry zažil tři výluky NHL a mezi lety 2008 a 2011 v ní nehrál, protože se rozhodl odejít do ruské KHL.
Když připočteme čtyři kompletní sezony (2004-05 a 2008-09 až 2010-11), doplníme dva neúplné ročníky (1994-95 a 2012-13) a vynásobíme je Jágrovým průměrem bodů na zápas, dospějeme touto hypotézou až k číslu 2249. Průměr přitom zahrnuje i poslední léta jeho kariéry, v nichž už veterán nedělá zdaleka tolik bodů jako ve zmiňovaných 'vynechaných' letech.

"Myslím, že mě vlastně překonal už dávno. Já jsem působil mimo NHL jen během první sezony své kariéry, kdy jsem hrál ve WHA. A povedlo se mi tam nastřádat 'celých' 11 bodů. Takže vidíte, že jsem rozhodně mimo NHL nebyl až tak produktivní. Ale kolik bodů nasbíral on jako profesionální hokejista, když přičteme další soutěže, to je úžasné," uvedl na Jágrovu adresu Messier, jenž se z druhého místa v historické produktivitě NHL posouvá na třetí.
Jestli by český velikán skutečně nastřádal 'chybějících' 362 bodů a odehrál všech 318 chybějících zápasů, je samozřejmě značně diskutabilní. I sám Jágr, věřící na osud i ve svá rozhodnutí, debaty na toto téma odmítá.
"Nelze přece vzít uplynulý čas a říct: Jo, tohle bych udělal. Nikdy nevíte, co by se stalo, kdybych tady zůstal. Třeba bych už teď vůbec nehrál, nebo bych naopak byl ještě lepší. Je to hra na kdyby a tu já hrát nechci," upozornil před časem.
"Udělal jsem to, co jsem považoval za správné. Na jednu stranu mi to pomohlo, protože jsem se mentálně srovnal a posunul. Byla to změna a já jsem tou dobou změnu nejspíš potřeboval. Hrál jsem (v Rusku) míň zápasů. Hrál jsem jinou soutěž. A když jsem se vrátil, asi jsem se na NHL víc těšil."
Snad i proto nejsou pro Jágra čísla až tak důležitým faktorem. Důležitější je, jak se cítí na ledě, jakým způsobem hraje a jak si užívá, že ve věku blížících se 45 let stále válí v NHL na špičkové úrovni, v první lajně Panthers.
"Až skončím s hokejem, tak se ohlédnu a možná se zamyslím trochu víc nad tím, čeho jsem teď dosáhl. Ale teď je to o tom, že si užívám každou chvilku, kdy mám šanci v téhle lize hrát a snažím se dělat všechno pro to, abych v té lize zůstal," řekl po úterním zápase.

Jagr_goal1221

Jágr se do NHL nevrátil proto, aby dokazoval, jak velkým je hráčem nebo aby přepisoval statistiky. Jako pětinásobný vítěz bodování ligy, dvojnásobný vítěz Stanley Cupu a držitel Hart Trophy toho ostatně moc dokazovat nemusel. Jeho motivem byla láska k tomu nejlepšímu hokeji, který se na zeměkouli dlouhodobě hraje. Láska k NHL.
Právě kvůli ní se v roce 2011 vrátil. Právě kvůli ní trénuje po nocích. Právě proto léto co léto dře se zátěžovou vestou, přemýšlí, jak se přizpůsobit novým trendům a pozměněnému hernímu stylu a podle toho řízeně přibírá nebo hubne, posiluje nebo pracuje spíš na rychlosti a výbušnosti. Právě proto celý svůj život dál podřizuje tomu malému a neposednému kusu černé gumy, který ho vždycky poslouchal víc než kohokoliv z jeho vrstevníků.
"Nehraje jen proto, aby posouval statistiky. Hraje proto, že na to pořád má a že to miluje," popsal pro NHL.com jeho někdejší spoluhráč Stephane Robidas.

122116Jagr1

"Dokud člověk tuhle hru miluje, chce hrát. Je to jako manželství. Vydržíte s jednou ženou tak dlouho? Pokud ji milujete, tak ano, zůstanete s ní tak dlouho, jak to jen bude možné. A se mnou a s hokejem je to něco podobného. Já tu hru prostě a jednoduše miluju," prohlásil Jágr.
Za tuhle lásku získal letos Bill Masterton Memorial Trophy pro hokejistu, který nejlépe ztělesňuje vytrvalost, sportovního ducha a oddanost hokeji. Díky ní se vydrápal na druhé místo v historii NHL. A díky tomu, že ta láska stále neutuchá, se bude pokoušet zdolávat další, před pár lety zdánlivě nepřekonatelné milníky. Byť ty pro něj nejsou cílem.
Cílem je cesta, která k nim vede.