Idoly z dětství? Jágr a Crosby, vzpomíná Palát

Během sezony NHL 2015-16 vám NHL.com/cz nabízí náhled do osobního života hokejistů v novém seriálu Prolomený led. Poznejte hráče od veteránů až po nováčky včetně největších českých hvězd v dotaznících nebo tématických speciálech.

Každým rokem se zlepšoval. Na to, že byl v roce 2011 draftován až jako 208. v pořadí, tedy čtvrtý od konce, budoval Ondřej Palát svou zámořskou kariéru fantasticky. Byl nejlepším hráčem juniorského týmu v québeckém Drummondville, dařilo se mu i ve farmářských týmech Tampa Bay Lightning v Norfolku a Syracuse.

Přechod do NHL také zvládl na jedničku, když byl vyhlášen druhým nejlepším nováčkem sezony 2013-14. V minulém ročníku vytvořil s Tylerem Johnsonem a Nikitou Kucherovem nejproduktivnější útok celé soutěže a k tomu se Lightning dostali až do finále Stanley Cupu.

Od října se však na obávanou formaci 'Triplets' lepí smůla. Vleklé zdravotní problémy má Johnson a Palát se zase zranil v zápase s Minnesota Wild. Návrat na led ale nejspíš uspěchal a zraněný kotník bude potřebovat delší pauzu.

Čtyřiadvacetiletý útočník v rozhovoru s NHL.com/cz prozrazuje, jak tráví i chvíle mimo hokejové arény.

Komu vděčíte za to, že je z vás hokejista?
Určitě rodičům. Když mi byly tři čtyři roky, tak mě taťka vytáhl na zamrzlý rybník ve Frýdku. Pak jsme začali chodit na veřejné bruslení, odkud si mě vybral trenér do přípravky.

Kdo byl tehdy vaším idolem?
Když jsem byl malý, tak to byl Jaromír Jágr a později Sidney Crosby.

Jaký jste zatím zažil nejlepší moment v kariéře?
To byla asi celá minulá sezona, když jsme procházeli v play off a dostali se až do finále. To byl zážitek a taky můj sen.

Co je pro vás naopak hokejová noční můra?
To nevím, každý prohraný zápas je špatný, ale nejhorší zážitek jsem v hokeji asi neměl. Nebo si na něj už nevzpomínám.

Ani na to, kdy jste schytal na ledě největší ránu? A od koho?
Se Zdeno Chárou to nikdy není žádná sranda, ale každý tým v NHL má obránce, který je vysoký a tvrdý. Třeba Shea Weber z Nashvillu, s ním ty střety dost bolí.

Kdo je pro vás tedy nejlepším bekem v NHL?
Řeknu dva: Drew Doughty z Los Angeles a Duncan Keith z Chicaga.

A gólman?
Carey Price. Jednoznačně.

Montreal tedy patří mezi vaše nejméně oblíbené soupeře?
Mně se tam naopak hraje výborně. Diváci jsou v Montrealu skvělí, stejně jako fanoušci tady u nás v Tampě.

A kde se vám hraje nejhůř?
To bylo rozhodně v Nassau Coliseum, kde hráli Islanders. Starší hala a navíc tam byla dost nepřátelská atmosféra.

Máte speciální vztah k číslu 18, které nosíte na dresu?
Asi ne. Když jsem přišel do NHL, tak mi dali 74 a ptali se, co bych chtěl. Jenže číslo 26, co jsem měl v juniorce, nosil Martin St. Louis. V AHL jsem míval buď 16, kterou ale v Tampě nosil Teddy Purcell, nebo dvanáctku, jenže tu měl zase Ryan Malone. Takže z těch menších čísel zbyla 18. Ale líbí se mi a mám ji rád.

Jste filmový fanoušek?
Docela jo. V poslední době se mi líbil třeba Interstellar.

Takže vaším oblíbeným hercem bude Matthew McConaughey, nebo ne?
Spíš Leonardo DiCaprio, nebo Tom Hardy.

A co herečka?
Jennifer Aniston? Asi jo...

Teď je docela v módě sledovat televizní seriály. Máte oblíbený?
Jo, dívám se i na TV shows, teď jsem sledoval Narcos (popisuje vzestup a pád kolumbijského drogového bosse Pabla Escobara - pozn.) a hodně se mi to líbilo.

Shodnete se se zbytkem kabiny, i co se týče hudebního vkusu?
Já mám rád elektronickou taneční hudbu, takže se mi líbí spíš DJové. Třeba Martin Garrix.