Pittsburghský kapitán třikrát vyhrál Stanley Cup (2009, 2016, 2017), dvakrát získal Hart Memorial Trophy, Art Ross Trophy (v obou případech 2007, 2014), Conn Smythe Trophy (2016, 2017) a Maurice Rocket Richard Trophy (2010, 2017), třikrát Ted Lindsay Award (2007, 2013, 2014). Kanadě pomohl ke dvěma olympijským zlatům (2010, 2014), triumfu ve Světovém poháru (2016) a titulu mistrů světa IIHF (2015).
Washingtonský kápo zvedl nejcennější pohár roku 2018, po stejné sezoně mu patřila i Conn Smythe Trophy. Třikrát si vysloužil Hart Memorial Trophy (2008, 2009, 2013) a Ted Lindsay Award (2008, 2009, 2010), jednou Art Ross Trophy (2008), celkem osmkrát byl nejlepším kanonýrem soutěže. S Ruskem se též třikrát stal mistrem světa IIHF (2008, 2012, 2014).
"Oni dva přinesli do hokeje úplnou revoluci," tvrdil washingtonský obránce John Carlson. "Dokázali se v elitě NHL udržet strašně dlouho, i ve svém věku bez problému konkurují daleko mladším klukům. Za to, co v kariéře dokázali, jim dlužíme velké uznání a poděkování."
Více k tématu: [Super 16: Tampa válí dál, Boston stoupá]
Jak už naznačil Orpik - srovnáváme opravdu svým způsobem nesrovnatelné.
Čtyřiatřicetileté levé křídlo Capitals a téměř o dva roky mladší centr Penguins sice oba několikrát poznali, jaké to je v sezoně překročit stobodovou hranici, jinak je ale dělí nejen zařazení na hřišti či styl hry, ale i kulturně-společenské prostředí, z něhož vzešli. Jeden je čistokrevný snajpr a přesilovkový zabiják, druhý talentovaný rychlík s neuvěřitelným vedením puku a citem pro hru, jenž dokáže zlepšit kohokoliv, kdo se vedle něj ocitne v lajně.
Kolem obou se v průběhu let samozřejmě nevytvářela jen aura nedotknutelnosti, také se hledaly všemožné nedostatky. Našly se, pochopitelně, jako u každého člověka.
Crosby je kupříkladu dost náchylný ke zraněním. Mimo to ho protivníci někdy označovali za hokejovou slečinku, která se ranám spíš vyhýbá, než aby je uměla chlapsky přijmout.