Jak hrdina Murray vynuloval Nashville. Dvakrát

Před dvěma lety jeho jméno ještě hokejový svět téměř neznal. Matt Murray odchytal první zápas NHL teprve 19. prosince 2015.
Od té doby dovedl Pittsburgh Penguins ke druhému Stanley Cupu za sebou a ve 23 letech se stal jedním z největších hrdinů nové dynastie šampionů. V pátém ani v šestém finále proti Nashville Predators nedostal gól a svůj druhý titul v krátké kariéře v NHL tak ozdobil dvěma čistými konty v posledních dvou utkáních sezony.

"Je pro mě ohromná pocta, že jsem součástí takového týmu. Vyhrát dva Stanley Cupy za sebou se jen tak někomu nepodaří a já si toho hrozně moc vážím," řekl po nedělní výhře 2:0 v Bridgestone Areně, která dovršila obhajobu loňského triumfu.
Je to vlastně pořádný paradox: technicky stále spadá do kategorie nováček NHL, přesto už v roli týmové jedničky vyhrál dva Stanley Cupy.
Murray nastoupil do Pittsburghu jako uragán a brzy se ukázalo, že by mohl být budoucí prvním brankářem, kterého měl postupně zaučovat zkušenější Marc-Andre Fleury. Jenže výkony nováčka byly tak skvělé, že tenhle proces mohl přeskočit a stal se jedničkou hned. Od nového trenéra Mikea Sullivana dostal Murray šanci, jíž už nepustil - loni jistil cestu Penguins za titulem úspěšností 92,3 procenta a bilancí 15-6 ve 21 zápasech play off.

Ani letos se nezdálo, že by měl patřit ke kandidátům na největší hrdiny Stanley Cupu. Do sezony vstupoval se zraněním ze Světového poháru, kde hrál za tým mladíků Severní Ameriky do 24 let. Pak se znovu stal jedničkou, ale na začátku play off byl zase zraněný a na jeho místě stál Fleury, jenž jistými výkony převedl tým přes Columbus Blue Jackets v prvním i přes Washington Capitals ve druhém kole.
Jakmile se však Fleurymu nepovedl jeden zápas ve finále Východní konference proti Ottawa Senators, poslal Sullivan do dalšího duelu už uzdraveného Murrayho. Ten hned při svém druhém startu v této sérii vychytal čisté konto a do finále už vedl Penguins jako jasná opora.
"Od té doby, co pod ním hraju, mi dává velkou důvěru. Pro mě to hodně znamená a jsem strašně rád, že jsem mu ji mohl takhle splatit," děkoval Murray kouči Sullivanovi.
"Je opravdu dobrý. Mladý kluk, všechno má před sebou, ale už teď je to skvělý gólman. Mezi námi je velký respekt," chválil kolegu Fleury, který vychytal Stanley Cup pro Pittsburgh v roce 2009, ale v posledních dvou letech byl ve finále náhradníkem.
Byť i Murray měl letos v play off slabší chvilky, které znovu zažehly debatu 'Fleury, nebo Murray?', Sullivan ho nakonec vždy upřednostnil i pro další utkání a Pittsburghu se to vyplatilo.
Ve třetím finále v Nashvillu dostal Murray pět gólů ze 33 střel, ve čtvrtém tři z 25. Nic moc.
Do pátého utkání se však vrátil ve skvělé formě a ze 24 střel na domácím ledě neinkasoval. Stejně jako ze 27 pokusů v posledním duelu v Nashvillu.
"Dvě nuly ve finále... Slušné, co?" usmál se útočník Chris Kunitz. "Důležité je, jak dovede pod tlakem zůstat klidný. Nikdy ho nevidíte rozhozeného, nikdy se moc nerozčiluje. Pro nás jako ofenzivní tým je strašně důležité, když víme, že na gólmana je spoleh."
Murrayho forma vygradovala v poslední třetině šestého finále, v níž tým díky jeho zákrokům přežil 32 sekund ve třech proti pěti.
"Jsem rád, že jsem tým podržel. Ale kluci mi hrozně pomohli. Důležité bloky, drželi jejich střelce na distanc. Defenzivně odehráli skvělý zápas," chválil svou obranu mladý gólman.
Dlouho bezgólový duel pak díky tomu rozhodl Patric Hornqvist, jenž 95 sekund před koncem překonal Pekku Rinneho střelou ze záporného úhlu. Carl Hagelin pak jen pečetil skóre do prázdné nashvillské branky.
"Soustředili jsme se na to, abychom to dokončili. Ale nechtěli jsme přemýšlet moc dopředu, já jsem to bral jedno střídání za druhým, minutu po minutě. V posledním zápase se dlouho čekalo na gól, ale my jsme se drželi nalajnované taktiky a věřili jsme si," popisoval Murray.
Svým výkonem v letošním play off, a hlavně v posledních dvou finále, znovu dokázal, komu patří budoucnost v brankovišti Penguins.