Skip to main content

Howe si život á la 'Mr. Hockey' vždy užíval

Napsal Nicholas Cotsonika / NHL.com

Gordie Howe nebyl jen jedním z nejlepších hráčů v historii NHL. Byl hráčem, který dostal přezdívku 'Mr. Hockey' - Pan Hokej.

Byl ambasadorem tohoto sportu a svou roli si užíval. Spousta fanoušků v Severní Americe má vzpomínky na to, jak ho potkali někde na tribuně nebo na jedné z charitativních akcí. Jak jim podepsal kartičku, potřásl si s nimi rukou nebo se nechal vyfotit.

I v posledních měsících, kdy už byl se zdravím na štíru, se Howe strašně rád ukazoval na veřejnosti. Jeho syn Murray, který pracuje jako radiolog v Ohiu, ho bral do parku, do obchodu nebo do ZOO. Vzal ho i na poslední charitativní akci na předměstí Detroitu. A na poslední zápas Red Wings. Říkal tomu 'nejlepší medicína', lék na všechny trable unaveného těla.

"Miluje být Panem Hokej," říkal už v říjnu Murray Howe. "Miluje, když může lidem udělat radost."

Gordie Howe zemřel v pátek ve věku 88 let, ale odkaz muže s přezdívkou 'Mr. Hockey' bude žít dál. Ve statistikách i ve všech těch příbězích a fotografiích, které po sobě zanechal. Byl ikonou, která patří na hokejový Olymp, ale nikdy se tak nechoval. Na ledě byl tvrdý a neúprosný, ale v soukromí vřelý a milý. Se svým pověstným, pichlavým smyslem pro humor.

Pocházel z Floralu v kanadské provincii Saskatchewan a vyrůstal v Saskatoonu během velké ekonomické krize jako šesté z devíti dětí. Bruslit se naučil na zamrzlých cestách, na zadních dvorcích a na řece South Saskatchewan. Nohy posílil taháním kanystrů s vodou do domu bez vodovodu a ruce taháním třicetikilových pytlů s cementem do práce.

První zápas NHL odehrál v 18 letech. Poslední v 52. Mezitím nastřílel 801 gólů a nasbíral 1850 bodů v základní části NHL a dalších 174 gólů a 508 bodů v tehdejší konkurenční lize World Hockey Association. Šestkrát získal Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hokejistu NHL a Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče ligy. Čtyřikrát získal Stanley Cup.

Bobby Hull, další velká postava hokejové historie, viděl Howea poprvé v 10 letech. Bylo to v roce 1949, když čekal s rodiči v dešti před Maple Leaf Garden na otevření haly, aby byl na místech k stání v první řadě. Z ní sledoval, jak v první třetině Howe přejel modrou a svým silným zápěstím prostřelil brankáře Ala Rollinse.

"Roberte," řekl Hullův otec malému Bobbymu. "Až se naučíš střílet tak, jako tenhle chlapík, tak budeš v té lize moct taky hrát."

Po zápase získal mladík Hull Howeův podpis na krabičku tátových cigaret. "Byla to inspirace," vzpomínal později.

Wayne Gretzky poprvé potkal Howea, když mu bylo 11. Bylo to v roce 1972, kdy navštívil Howea v hotelu před banketem. Fotograf z lokálního deníku z Gretzkyho rodného města Brantford Expositor zorganizoval společnou fotografii. Howe si na to vzal hokejku a Gretzkymu položil čepel na krk. Tahle fotka se stala klasikou, jednou z nejslavnějších Gretzkyho fotografií vůbec.

"Byl milejší, lepší a větší, než jsem si myslel," vzpomínal jednou Gretzky. "Pokaždé, když se na ten obrázek podívám nebo ho pro někoho podepisuju, je to pro mě skvělá vzpomínka."

Gretzky se stal největším hokejistou historie, Howeovým nástupcem. Ale jeho číslo 99 bylo 9.

"Byl, je a bude vždycky bude ten největší," prohlásil Gretzky o svém předchůdci.

Podobný vliv měl Howe na spoustu hráčů v NHL. Nikdy nevydělával tolik peněz jako ti, kteří hrají dnes. I v kontextu své éry byl většinu kariéry placený méně, než by si v poměru k ostatním zasloužil. Po skončení kariéry se proto účastnil spousty akcí kvůli výdělku. Ale i kvůli charitě. A ve zbytku času si užíval roli veřejně známé osoby.

Před nedávnem jsem poprosil fanoušky, aby mi poslali své zážitky s Gordiem Howem. Dostal jsem spoustu dopisů a deník Detroit Free Press pár z nich publikoval. Kdyby je tak bylo možné převyprávět všechny.

Tim Jordan z Glastonbury v Connecticutu vzpomíná na to, jak potkal Howea ve výtahu, když mu bylo 15, nebo 16. Jeho bratr byl gólmanem a na turnaji se potkal s vnukem hokejové legendy. Howe se podíval na Jordanova bratra a naoko zahrozil: "Jestli ti můj vnuk dneska nedá gól, poznáš, proč jsem byl tak slavný." A se šibalským mrknutím ukázal na svůj loket.

Mark Burns z Atlanty si vzpomněl, jak ho táta vzal na otevírání obchodního domu v Chicagu. Kvůli dopravním zácpám tam oba jeli dvě a půl hodiny. Zaparkovali až v době, kdy autogramiáda končila a Howe vycházel z budovy. Ochranka k němu nechtěla pana Burnse se synem pustit. "Další věc, kterou si pamatuju, je, jak za námi ten slavný hráč přišel a začal se s námi fotit," napsal Mark.

Mary Beth Busto z michiganského města Royal Oak vzpomínal na to, jak vyrazil na stejk do restaurace Chuck Joseph's, kam chodili fanoušci po zápasech. Ve vedlejším sále měl rezervaci Howe. A když dorazil se svými syny Markem a Martym, hosté se zvedli ze židlí a uvítali ho jásotem. Howe zmizel do salonku, ale za pár minut se objevil znovu s pivem v ruce a začal si povídat s fanoušky. "Přitom mohl klidně zalézt a zůstat mimo pozornost," napsal Busto. "Ale to by nebyl Gordie."

Právě pro to všechno byl Howe tím, na koho ho překřtili. Byl to Pan Hokej.

Ctete více