Skip to main content

Proč je Horvat klíčem pro budoucnost Canucks

Hráč vybraný pro All-Star Game je produktivní i platný v mnoha dalších činnostech

Napsal Rob Vollman / korespondent NHL.com

Na konci ledna bude držet pomyslnou pochodeň Vancouver Canucks během 2017 Honda All-Star Game v Los Angeles právě on. Namísto Daniela Sedina a jeho bratra Henrika Sedina se jej zúčastní Bo Horvat.

Ohromná rychlost, všestrannost a vytrvalost mu pomohly dostat se na první místo produktivity Canucks se 30 body ve 46 zápasech, díky tomu si vydobyl post druhého týmového centra. Od dob Ryana Keslera konečně spolehlivého.

Je to už deset let, co Markus Naslund ovládl individuální statistiky Vancouveru se 79 body. Pak už si toto privilegium pro sebe uzmuli bratři Sedinové. Jenže jejich úchvatná série může skončit právě v této sezoně.

Je totiž pozoruhodné, jak rychle se dokázal Horvat adaptovat na úroveň NHL a rovnou být i úspěšný v ofenzivě. Jeho 30 bodů je společně s Nathanem MacKinnonem z Colorado Avalanche zatím osmý nejlepší výkon mezi hráči do 21 let. A v případě Canucks nebylo zvykem, aby takto zářil kdokoliv mladší 25 let. Včetně slavných sourozenců.

Ještě jako dvacetiletý nasbíral loni Horvat 40 bodů v 82 zápasech, čímž překonal výkony Sedinů v témže věku. V sezoně 2000-01 měli Daniel 34 bodů a Henrik 29. Posledním hráčem v barvách Vancouveru, který ve věku 20 let dotáhl na 40 či více bodů, byl Pavel Bure. Ten si v sezoně 1991-92 připsal do statistik 60 bodů za 65 zápasů. To se ale ještě hrál trochu jiný hokej.

V jedenadvaceti (v sezoně 2001-02) si Sedinové příliš nepolepšili: Daniel 32, Henrik 36. Horvat má tento ročník rozjetý na zhruba 53 bodů. Posledním, kdo v tomto věku nasbíral více, byl Bure se 110 body a pak Petr Nedvěd se 71 body.

Při srovnávání těchto čísel je však vážně důležité si uvědomit, jak snazší bylo na začátku 90. let dát gól či na něj přihrát. Tehdy v průměru padalo více než sedm branek na zápas; teď jen pět a půl.

A ke všemu je nutné dodat, že Horvat je schopný být produktivní a zároveň si plnit defenzivní povinnosti i čelit přesilovkám soupeřů. To Bure určitě nemusel…

Video: Horvatovo rozhodnutí z nájezdu

Jako nováček hrál Horvat v sezoně 2014-15 v udržovací formaci s Jannikem Hansenem na jednom křídle a buď Derekem Dorsettem, nebo Ronaldsem Keninsem na druhém. Až zranění centra Brandona Suttera znamenalo povýšení do druhé lajny v následujícím ročníku. Třicet záporných bodů v hodnocení plus/minus a druhé nejhorší číslo v celé NHL ale zrovna dobrou vizitkou tohoto mladíka nebylo.

Když se však špatné statistiky dají do správného kontextu, vyjde najevo, že u něj naskočily v souvislosti s těžkými minutami na ledě proti nejlepším soupeřům i působením v útoku s dalšími nezkušenými hráči (například Sven Baertschi).

Při plném počtu hráčů na ledě Horvat naskočil do 315 střídání v ofenzivní zóně a do 431 v defenzivní. To dalo dohromady 42,23 procenta a druhou nejnižší hodnotu v rámci Canucks u hráčů, kteří nastoupili alespoň do 20 zápasů. Pro srovnání: u Henrika Sedina šlo o 59,46 procenta a u Daniela Sedina o 58,83 procenta. To znamená, že v minulé sezoně mnohem častěji naskakovali do hry v útočných prostorách.

Horvat byl loni také z hráčů Vancouveru nejčastěji na ledě v oslabení. Konkrétně v průměru 2:15 minuty za zápas.

Výkony a čísla z minulé sezony vůbec nenarušily důvěru kouče Willieho Desjardinse v Horvatovy schopnosti. I nadále na něj sází jako na všestranného hráče, a to i po Sutterově návratu. Horvat nastupuje na křídlech s Baertschim a Alexandrem Burrowsem a opět čelí elitním lajnám soupeřů. Na buly stále chodí častěji v obranném pásmu (46,61 procenta), i když už ne tolik.

Jedním z jeho hlavních poznávacích znamení je to, co všechno dalšího ještě dokáže. Je platný na vhazování a třeba i v nájezdech.

Horvat vyhrál 53,4 procenta buly, čímž navýšil svůj kariérní průměr na 51,7 procenta. To je nejlepší číslo mezi hráči do 23 let, kteří za poslední tři sezony nastoupili alespoň na 1000 vhazování.

Jedenadvacetiletý centr stihl vstřelit už dvě branky v oslabení, v něm je navíc stále nejvytíženějším hráčem Canucks (1:50 na zápas). K tomu rozhodl dvě ze čtyř sérii nájezdů a už osmkrát se dostal mezi hvězdy zápasu, což je o tři více než u kohokoli jiného z hráčů Vancouveru v poli.

Úspěch týmu se v budoucnosti bude odvíjet od toho, zda se podaří najít další hráče, kteří zvládnou převzít zátěž po bratrech Sedinových. Ti ji vlekli mnoho sezon po sobě.

V případě Horvata ale mohou být Canucks velmi optimističtí.

 

Ctete více