Mezi nejproduktivnějšími beky hledejte pěšáky

Kavárna je místem oddechu, zamyšlení, ale taky debat, polemik a výměny názorů na různá témata od politiky až po sázení trvalek. Redakce NHL.com/cs se každý pátek schází v 'Hokejové kavárně', kde vybraní autoři probírají jeden z námětů týkajících se vývoje v NHL. Tentokrát píší Michael Langr a Martin Tomaides o dalším překvapivém jevu nové sezony: produktivitě řadových obránců.

[Volte kapitány pro NHL All-Star Game 2019!]
Langr: V souvislosti s tím, jak Los Angeles Kings v úterý přijali Ľubomíra Višňovského během večera Legends Night mezi velké osobnosti klubové historie, mě napadlo podívat se, jak to vypadá v nové sezoně NHL s ofenzivními obránci. Vždyť právě slovenský zadák patřil ve své době k nejlepším z nich a v sezoně 2010-11 v barvách Anaheim Ducks se stal nejproduktivnějším bekem celé NHL, když v 81 zápasech nasbíral 68 bodů.
Při pohledu na statistiky probíhajícího ročníku jsem došel k tomu, že nic není jako dřív. Zatímco od Višňovského časů se většinou špička bodování zadáků až tolik neměnila a v top desítce skoro vždy figurovaly známé firmy jako Erik Karlsson, Brent Burns, Dustin Byfuglien, Duncan Keith, Kevin Shatttenkirk či později Victor Hedman nebo John Carlson, v letošní sezoně je v popředí dost obránců, které by ještě loni bylo možné klidně označit za pěšáky.
Ne, nemluvím o lídrovi Morganu Riellym z Toronta, který ve 29 zápasech nastřádal skvostných 31 bodů - byť i on jako úplně první je trochu překvapením. Ale že má stejně zápisů na kontě i ottawský Thomas Chabot, který dal loni za celou sezonu dohromady devět gólů a 16 asistencí? Že 11. v bodování beků je montrealský Jeff Petry? 14. Shea Theodore z Vegas? 16. Mattias Ekholm, který v Nashvillu většinou zajišťoval ofenzivněji laděné parťáky Romana Josiho či P.K. Subbana? Že 20. je Neal Pionk? 21. Damon Severson?

A až za nimi je na 24. pozici švédský dirigent Karlsson...
Byť v poslední době se produktivita beků dostává trochu do 'normálu' a nahoru se drápou tradiční dravci jako Burns ze San Jose, washingtonský Carlson, Mark Giordano z Calgary nebo Kris Letang z Pittsburghu, po první třetině základní části je překvapivých jmen v téhle tabulce víc než dost.
Tomaides: Je to tak. Hokej se hodně změnil, staří pardálové vyklízejí scénu. Duncan Keith, Brent Seabrook, Kevin Shattenkirk či Dion Phaneuf jsou pořád super, ale musí si navykat na rychlobruslení, které vládne lize a nezapomínej, že hrají v týmech, kterým to letos zase až tak nejde. Věřím, že ostatní se ještě rozjedou. Erik Karlsson až si navykne, Burns už zase drží bod na zápas, Hedman až bude zdravotně v pohodě... A určitě by mezi nejlepší zasáhl i John Klingberg, kdyby nebyl na marodce.
Ale je pravda, že dvojice Morgan Rielly - Thomas Chabot na čele bodování? Kdyby měli oba současných 31 bodů na konci sezony, vůbec bych se nedivil. Ale že už teď, to mě dost zaráží. To samé Jeff Petry na zmiňovaném 11. místě nebo Justin Faulk naopak na 91. pozici. To je to pěkné na NHL, člověk si může roky myslet, že tomu rozumí, ale stejně ho to vymáchá.

Na druhou stranu v desítce jsou i veteráni jako Mark Giordano, Keith Yandle či Ryan Suter. Skvělí beci, od kterých bych ale čekal spíš ofenzivní ústup. A můj názor je ten, že v druhé půlce sezony je převálcují hráči jako Rasmus Ristolainen, Seth Jones či Zach Werenski. Stejně jako mezi útočníky válí mladíci Mikko Rantanen, Nathan MacKinnon nebo Brayden Point. Prostě mladá síla.
A co vlastně takový Rasmus Dahlin. Zatím si drží bilanci zhruba půl bodu na zápas, myslíš, že zvládne do konce sezony nabořit nejlepší desítku?
Langr: Dahlina jsem chtěl sám zmínit, protože na toho jsem opravdu hodně zvědavý. Mladí Švédové mě nepřestávají okouzlovat, stačí se podívat na útočníka Eliase Petterssona ve Vancouveru. Ale od Dahlina jsem podobná čísla čekal. Je to hráč takového kalibru, že měl být vidět hned od začátku svého působení v NHL. A taky to tak je.

Na druhou stranu si myslím, že Dahlin v produktivitě zůstane zhruba na svém. Jeden důvod je, že Buffalo Sabres prožili mimořádně povedené období, které v divizi se třemi silnými týmy (Tampa Bay, Toronto a Boston) a k tomu Floridou, jež podle mého názoru půjde nahoru, už sotva zopakují. A ten druhý je prostý: po Novém roce začne padat méně branek, bude se znovu hrát o něco těsnější, urputnější a odpovědnější hokej - což bude znamenat i méně bodů pro beky.
I proto se současný stav, kdy produktivitě obránců vládnou hráči jako Rielly nebo Chabot, promítne i do závěrečného účtování, v němž nebudou chybět překvapení.
Ale nemyslím si, že mladá síla spláchne ve druhé polovině sezony zkušené lídry jako Giordana, Sutera či Yandlea. Tedy pokud se zmiňovaní mazáci nezraní. Gró jejich produktivity totiž tkví v přesilovkách, a tam budou vidět i nadále. Byť mladíci Ristolainen, Werenski a spol. je samozřejmě hrají taky.
A když už jsme u mladíků, ne všichni dokáží podávat každý rok vyrovnané výkony. Pro mě osobně je zklamáním Shayne Gostisbehere z Philadelphie. Letos na jaře končil se 65 body a mluvilo se o něm málem jako kandidátovi Norris Trophy. Zato teď: po 26 startech tři góly, devět asistencí a -14 v plus/minus hodnocení. I to je jeden z důvodů, proč se Flyers tak trápí.
Více k tématu: [Kempný potvrzuje kvality i během obhajoby]
Tomaides: Je to pravda, snad z něj nebude druhý Michael Del Zotto, který se před lety v jedné sezoně vyšvihl na 41 bodů a od té doby spíše paběrkuje. Ale myslím si, že ne. Gostisbeherovi z nějakého důvodu docela dost věřím. Bodovou produktivitu si drží vlastně od svého vstupu do ligy celkem stabilní, on se zase zvedne. Tedy když se zvednou Flyers, ale to je zase trochu jiný příběh.
Všechno se může hodně rychle otočit. Není to tak dávno, co jsem se podivoval nad tím, že Aaron Ekblad nemá ani jeden gól a najednou jich dal šest během 13 zápasů. A kdo ví, kde se zastaví. Každopádně je to všechno jen otázka času, kdy bude muset nastoupit nová generace. Kdy Burns, Karlsson, Letang a Byfuglien prostě nebudou stačit. A mě by zajímalo, jak vlastně bude prototyp takového beka vypadat.
Dřív bylo třeba, aby bek kromě bodů uměl také hrát do těla, ale tenhle způsob hokeje se vytrácí. Třeba právě Chabot je s 38 hity až na 69. místě celé soutěže. Morgan Rielly jich má jen 22 a je až na 141. pozici! Takže dost možná jsme na startu doby, kdy se zadáci během vývoje budou soustředit už jen na produktivitu a čisté obírání o puk.
Langr:Je to možné, ostatně mění se celá NHL a s ní samozřejmě i hra beků. Osobně se mi to líbí, bruslivé typy s výborným přehledem a schopností obrat soupeře o puk bez většího kontaktu či číst hru a přerušit přihrávku jsem měl v zadních řadách vždycky rád. Každopádně ale bude zajímavé dál sledovat, zda se v téhle pozměněné lize budou stále častěji prosazovat i méně známé tváře.