Hráči NHL si na hokejku nedají sáhnout

Redakce NHL.com/cs v létě vyzpovídala mnoho hokejistů NHL a získala jejich pohled na různorodá témata. V této části našeho malého seriálu se věnujeme tomu, jakou péči hokejisté věnují svému pracovnímu nástroji: Hokejce.

Špičkový houslista si od druhého nenechá na svůj instrument nikdy sáhnout. Nejšikovnější kumštýř vám taky nepůjčí své nářadí. Elitní motorkář vás těžko pustí za řidítka svého stroje.
A úplně stejné to bývá s mnoha hokejisty NHL.
Jejich nástrojem je hokejka. Často o ni dbají víc než o sebevětší poklad. A též směrem k ní bývají nedůtkliví.
"Tu mou určitě nenechám jen tak někoho osahávat," prohlásil útočník Patrik Laine z Winnipeg Jets. "Patřím k hráčům, kteří jsou na zacházení s vlastní holí velmi hákliví. Vlastně jsem do toho až trochu blázen. Aby taky ne, hokejka mě přece živí. Je to moje nejdůležitější pracovní pomůcka."

Obyčejnému fanouškovi to na tribuně možná ani nedojde. Rozliší nanejvýš dlouhatánský klacek v rukou obra Zdena Cháry z Boston Bruins a 'párátko', s nimiž hrají drobnější hráči typu Johnnyho Gaudreaua z Calgary Flames. Jednotlivé hokejky se ale mohou od sebe velmi lišit. A i když jde jen o mikroskopické rozdíly, špičková esa rozdíl okamžitě poznají.
"Vybavuju si, že jsem se jednou pokoušel hokejku jen trochu si zkrátit. Snad pouze o dva milimetry. A hned to bylo znát," popisoval český obránce Jan Rutta z Chicago Blackhawks. "Je pro mě proto nejdůležitější, abych měl všechny hole stejně dlouhé. Jinak bych se na ledě cítil nesvůj."
Je to učiněná alchymie, hokejisté stráví péčí o hokejku spoustu času. Třeba už zmíněný Laine potřebuje na sezonu stovku hokejek, k jedinému utkání jich má připravených pět.
"Jakmile cítím, že mi to s nějakou nelepí, radši sáhnu rychle po jiné," přiznal mladý Fin. "Odlišné hole mám navíc ke hře pět na pět a k přesilovkám."
Zrovna specifické úpravy pro hokejky ke hře v početní výhodě vyznává spousta forvardů, vzhledem k odlišným herním situacím při nestejném počtu hokejistů na ledě mají své opodstatnění. Pak je tu ale ještě mnoho zvyků, které spíš než s praktickou stránkou věci souvisí s pověrčivostí hvězd. A že bývají pověrčivé pořádně!

Například Sidney Crosby z Pittsburgh Penguins je něco jako Laine - i on si čepel těsně před vstupem na led omotá a běda tomu, kdo by si chtěl sáhnout! Daniel Briere svou hůl nechával při tréninku odpočinout, pokud se mu s ní v předešlém zápase dařilo. Shane Doan a Matt Duchene si na hokejky odmala vypisovali pasáže z Bible, křížek na své hole si maluje i Jaromír Jágr.
Někteří se s hokejkami před utkáním baví jak s nejlepšími kamarády, jiní si je zásadně neberou do kabiny. Wayne Gretzky si čepel své hokejky zasypával dětským pudrem, bývalá hvězda Phil Esposito úzkostlivě dbal na to, aby nikdo z jeho spoluhráčů hokejky v šatně nezkřížil - to by totiž jistojistě přineslo kopec smůly.
Snad se smějete, přesto existovala ještě daleko bizarnější pověra: Bývalý hráč celku Ottawa Senators Bruce Gardiner si svůj pracovní nástroj o každé přestávce namáčel do vody od záchodu.
Více k tématu: [Rodinná pouta v NHL. Aneb zázemí je základ]
"Celé to vzniklo tak, že mi to nějakou dobu vůbec nešlo," vzpomínal Gardiner. "Celý zoufalý jsem se ptal spoluhráče Toma Chorskeho, jestli ho nenapadá něco, čím bych mohl tu bídu protrhnout. Navrhnul mi tohle řešení. A jakmile jsem to udělal, fakt mi to tam najednou začalo padat. Pak už jsem svůj záchodový rituál nemohl opustit."
Můžeme si o tom myslet své, hráči ale bývají do hokejek posedlí, i když jinak na podobné nadpřirozeno příliš nevěří. Trefit se do té správné hokejky je kumšt. Uspět může je ten, kdo do tohoto mystéria pronikne.
Někdy si, pravda, moc vybírat nemůžete. Jako když jde o tu již zmíněnou velikost. Gigant Chára jedinečnou hokejku prostě mít musí, vyfasoval na ní dokonce výjimku z pravidel. A tak je pozoruhodná nejen svou supertvrdostí, nýbrž i délkou 165 centimetrů.
Toho si už na kluzišti všimnete!

"V podstatě máte dojem, že na vás ve svém obranném pásmu dosáhne odevšad," líčil Jonathan Toews z Chicago Blackhawks.
Zatímco tohle záleží na tom, jakou postavou vás příroda obdařila, další parametry hole už spočívají výhradně v libovůli toho kterého hokejisty. Přičemž platí: co sedí jednomu, to dalšímu může přijít protivné.
Takový Jágr trvá na tom, aby jeho hole byly černé, silnější a hranatější, než je běžné. Hokejku mívá o 16 centimetrů delší než zamlada, prý aby dále dosáhnul. Mikeovi Cammallerimu jednou z firmy dodali hole s vadnými čepelemi, jemu se ale s nimi začalo dařit, proto pak na původně odfláknuté verzi trval i do budoucna. Zvláštní technologické vylepšení u svých hokejek požaduje i Phil Kessel z Pittsburghu. Je přesvědčený, že díky tomu mají jeho rány větší rychlost.
Vyhovuje jim to, na ledě se díky takovým maličkostem cítí komfortně. Bylo by však chybné si myslet, že ve vybrané hokejové společnosti jsou podobnými detailisty všichni.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
"Já jsem třeba vždycky hrál jen s běžnými hokejkami, ani se zahnutím čepele jsem nikdy moc nedivočil," tvrdil útočník Tobias Rieder z Edmonton Oilers. "Vlastně by mě docela zajímalo, kolik hráčů by poznalo, pokud bychom jim dali hokejku, kterou bychom jim třeba tajně o něco málo zkrátili. Je ale fakt, že když jsem si v minulé sezoně zkusil tu svou hokejku jen tak ze zvědavosti maličko zkrátit, vůbec mi nepadla do ruky. Byl to hodně nezvyk."
Ať už je to jakkoliv, o správné podobě hokejky koumají průběžně generace hráčů. Mění se materiály, móda i zvyky, univerzální pravda neexistuje.
Pokud tedy nepočítáte tu, s níž přišli Gardiner a Chorske.
Ti dva přece moc dobře vědí, že stačí hůl jen namočit do toalety a všechno ostatní přijde samo. Ať už je hokejka kratší nebo delší. Ať už jí v rukou drží kdokoliv.