Hertl zažívá nástrahy druhého roku. Začátek mi nevyšel, ale teď už mi nohy jdou, říká

Anglický výraz 'sophomore' se do češtiny těžko překládá. Označují se tak studenti druhého ročníku, kteří mají za sebou úspěšný první rok na škole a v tom dalším musí potvrdit, že zvládnou i složitější látku. V NHL je tímto slovem míněna druhá sezona hokejisty v lize, a obecně se má za to, že bývá obtížnější než ta první.

Příkladem, který to zcela jednoznačně potvrzuje, je Tomáš Hertl. Před rokem jako nováček oslnil český útočník hned v prvních zápasech, zato letos se na startu sezony trápí.

"Samozřejmě je to těžší. Minulý rok jsem přišel do NHL a když jsem dal gól, tak to bylo spíš překvapení. Letos se očekává, že budu nějaké góly dávat, když hraju v top lajnách. A přitom mi začátek vůbec nevyšel, vůbec se mi nedařilo," vypráví forvard San Jose Sharks.

Ve své nováčkovské sezoně měl po třech zápasech na kontě šest gólů a jednu asistenci. Hned ve třetím utkání kariéry v NHL dal čtyři góly do sítě New York Rangers včetně památného zakončení sólového úniku s hokejkou mezi vlastníma nohama, o němž se ještě dlouho diskutovalo v celém hokejovém světě. V úvodních osmi utkáních nasbíral deset bodů. Svět se zdál být natřený narůžovo a talentovaný teenager ze Slavie byl k nezastavení.

Uplynul rok a všechno je jinak. V 11 odehraných duelech vstřelil Hertl jen dva góly a přidal jednu asistenci. Někdejší dravost a síla v soubojích jakoby v říjnu vyprchala, šancí ubylo, z jeho hole letělo na branky soupeřů celkem jen 13 střel.

"Na začátku sezony mi to nebruslilo, nehrál jsem dobře," připouští forvard, který za dva týdny oslaví 21. narozeniny.

"Teď už cítím, že mi nohy jdou a že začínám tvořit hru. Ze začátku sezony jsem se ani nedostával do šancí, takže jsem těžko mohl bodovat. Ale poslední dva zápasy už byly lepší, v Coloradu jsme vytvořili nějaké tutovky, měl jsem šanci na gól."

Situaci, v níž se teď nachází, Hertl vlastně ještě nezažil. Od dorostu přes juniory a áčko Slavie byl vidět vždy od začátku, podobně rychle se prosadil v reprezentaci a loni i v NHL. I když i v extralize míval pasáže, v nichž dlouho čekal na gól, až teď zažívá větší útlum, umocněný navíc náročným cestováním - ze 12 říjnových zápasů jich Sharks hned devět odehráli ve městech soupeřů, včetně hodně vzdáleného Washingtonu, Bostonu, New Yorku nebo Minnesoty.

"Na začátku sezony jsme nalétali nejvíc mil ze všech, teď jsme na druhém místě," připomíná Hertl. "Ty časové posuny na mě hodně působí, když se někde po cestě dostanu na hotel, tak pak nemůžu usnout a ráno hned musíme na trénink. Někdy nejsem moc vyspalý. Ale podmínky máme všichni stejné, na to nemůžu si stěžovat."

V dalších dnech a týdnech bude velmi záležet na tom, jak se v nezvykle těžkým poměrech dokáže zorientovat. Především jde o psychiku. "Ze začátku mi to bylo nepříjemné, musel jsem se naučit to vypustit. Pořád mi je dvacet let a jsem strašně rád, že tady můžu hrát. Je to pro mě velký úspěch a když k tomu přidám to, že začnu dávat góly, tak budu jen rád," říká. "Po zápase si pustím záznam, podívám se na to a ještě si třeba večer v posteli řeknu, co jsem měl udělat lépe. Ale musím to hodit za hlavu a nemůžu se tím trápit, je potřeba jít dopředu."

Důležité pro Hertla je, že má stále důvěru kouče Todda McLellana. "Tomáš je už vyspělý mladý muž, který se s tlakem vyrovná. Umí si najít volné místo, umí skórovat. Když bruslí, tak je nebezpečný," vyhlašuje trenér San Jose, který se tak snaží z českého křídla sejmout tlak.

"Trenér mi řekl, že moje pozice je u brankoviště. Že tam mám stát, protože jsem silný. Takže se snažím tam být co nejčastěji a vytvářet si tím gólové šance," popisuje Hertl.

Na začátku sezony ho McLellan nasazoval do prvního útoku s hvězdami Joe Thorntonem a Joe Pavelskim. Na takové pozici se však čekají góly a body, a tak není divu, že momentálně neproduktivní mladík časem putoval do třetí řady, kde většinou hrává po boku šikovného Tommyho Wingelse a svého vrstevníka Chrise Thierneyho. Další alternativou je druhá formace střelce Logana Couturea. I na přesilovky chodí až do druhé brázdy, McLellan se ho však občas snaží oživit i návratem do elitního Thorntonova útoku.

"Kde nastupuju, ani nijak neřeším," tvrdí Hertl. "Máme hodně kvalitní útok, takže jsem převážně jsem hrál se samými dobrými hokejisty. Když budu hrát svůj hokej, tak se do první lajny budu dostávat."

V první sezoně si český talent udělal v San Jose takové jméno, že byl měl vydržet v sestavě i při ještě větším bodovém půstu. Panika proto není na místě. Hertl stále stráví na ledě kolem 15 minut za zápas, v posledních utkáních navíc sám cítí zlepšení. "Beru to tak, že sem prostě patřím. Poslední dva zápasy už byly dobré. Myslím, že to půjde nahoru a začne to tam padat," tvrdí. "Když to tak půjde dál, tak to bude v pohodě."

Podobné vyhlídky má před sebou podle jediného českého zástupce i celý tým Sharks, který se po čtvrtečním duelu na ledě Minnesota Wild vrátí domů, v listopadu tam s jedním vloženým tripem odehraje celkem šest zápasů a v prosinci se pak v San Jose ukáže v osmi ze 13 zápasů. K tomu se může odrazit ze solidního čtvrtého místa v Pacifické divizi s 35 vstřelenými brankami, což bylo ve čtvrtek spolu s New York Islanders nejvíc v celé lize.

"Jsme pořád ještě na začátku. Myslím si, že se budeme stále zlepšovat," říká Hertl.

Pokud začne střílet góly i on, půjde to ještě snadněji.