Za štěstím do KHL. To je cesta Guseva či Jurča

I v sezoně 2021-22 vám každou neděli přinášíme sondu na opačnou stranu Atlantiku. V rubrice Evropský led se zaměřujeme na dění v jednotlivých ligách i na mezinárodní scéně, které často bývá nějakým způsobem spjaté s NHL. Dnes rozebereme hráče, kteří poslední dobou odešli ze zámoří do KHL.

Dávno nejde o ojedinělý jev.
Hráči, kteří už mají dost marného boje o šanci prorazit v některém z týmů NHL, anebo nedostanou adekvátní nabídku, zamíří za štěstím do Evropy. KHL platí za nejštědřejší soutěž, takže ti nejzajímavější hokejisté dlouhé roky míří tam, i když se jí v poslední době stalo velmi silným konkurentem ve více směrech atraktivní Švýcarsko.
I pro tento ročník najdeme v Rusku a hokejově připojených zemích velmi atraktivní jména, která ještě nedávno úspěšně válela za mořem.
Tím nejznámějším je Nikita Gusev, který v roce 2019 odcházel do New Jersey Devils jako největší hvězda evropských soutěží, která byla schopna nasbírat 82 bodů za základní část Kontinentální ligy a hrála skvěle i na mezinárodním poli. I proto zřejmě tehdy útočník volil velmi odvážná slova: "Nikita Kučerov v poslední sezoně nasbíral 128 bodů. To je docela slušný cíl, ne? Pokusím se ho následovat."

Jak to dopadlo, všichni vědí.
Gusev ve zkrácené nováčkovské sezoně nasbíral v 66 zápasech 44 bodů (13 branek + 31 asistencí). Solidní, ale zároveň to bylo to nejlepší, co předvedl. Loňský ročník byl už bídný - pět bodů (2+3) za Devils ve 20 duelech a stejný počet i poměr gólů a asistencí v 11 utkáních po výměně za Florida Panthers.
Fakt, že nyní nenásleduje pokračování zámořského příběhu, tak ani nepřekvapí. Forvard putoval zpátky do osudového Petrohradu, kde se ihned rozpomněl na staré dobré časy a v 18 zápasech nasbíral už 20 bodů (5+15).
Členy party čerstvých přeběhlíků za oceán východním směrem jsou třeba i další Rus Michail Grigorenko z CSKA Moskva, jenž neoslnil v Columbus Blue Jackets (32 zápasů, 12 bodů), či Kanaďan Tyler Graovac z Dynamo Minsk, jenž loni nastoupil ve 14 utkáních za Vancouver Canucks a vstřelil tři góly, a Američan Ken Agostino, který si loni zahrál za Toronto Maple Leafs.
Mezi touto skupinou je i Slovák Tomáš Jurčo, který vzdal dlouhotrvající marnou snahu o stálé místo v některém z řady klubů, kterými prošel.

V předešlých letech neuspěl v Chicago Blackhawks, Edmonton Oilers ani Vegas Golden Knights, kde naposledy stihl jen osm zápasů s bilancí jedné asistence a větší část sezony 2020-21 strávil na farmě v Hendersonu.
"Celou mojí kariéru bohužel ovlivňovala zranění," řekl k zámořskému konci hráč, který v srpnu pomohl slovenské reprezentaci v úspěšné kvalifikaci o olympijské hry v Pekingu. "Momentálně se ale cítím dobře a doufám, že to tak i zůstane. Možná mi ten méně fyzický styl hokeje bude více vyhovovat právě kvůli všem těm zraněním, která jsem měl. Cítím se vážně fajn a věřím, že to tak do konce sezony zůstane," pokračoval s tím, že se mu v Kazachstánu, kde hraje za Barys Nur-Sultan, po všech směrech líbí.
"Zatím jsem tu spokojený, i s předvedenou hrou. Vysoký ice time mi pomáhá, abych se do toho dostal co nejdřív. V posledním zápase jsem byl na ledě kolem 20 minut. Zmenšili tady hřiště, takže se podobají těm v NHL a není to velký rozdíl. Hokej je ale jiný, hraje se víc s pukem, což je dobré."
Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]
A Jurčova bilance? V sedmi zápasech nasbíral pět bodů (2+3).
Zpátky do zámoří se navíc, zdá se, nepohrne: "Teď nad tím nepřemýšlím. Hlavně chci opět získat chuť do hokeje a bavit se jím. Chci opět mít to štěstí dělat to, co nejvíc miluji. V posledních letech jsem to tak nebral. Co přinese budoucnost, to teprve uvidíme..."
Podobně by asi hovořili i další hokejisté, kteří si KHL zvolili jako místo, kde stráví minimálně nadcházející měsíce.