Gordie Howe se stal synonymem pro hokej

Stoletá historie NHL je bohatá jak na události, tak na velké osobnosti. Každou sobotu až do konce roku 2017 vám NHL.com/cs přináší ty nejpoutavější příběhy z hokejových dějin.
V našem seriálu se zaměřujeme na jednotlivá desetiletí, připomínáme si jejich významné postavy a důležité momenty. Vyzdvihujeme zakladatele i průkopníky. V tomto týdnu vyzdvihneme legendu z největších: Gordieho Howea.

Málokdy se stane, aby někdo s láskou vzpomínal na chvíle, kdy přišel o zuby. Ale v případě střetů s detroitskou ikonou nosící číslo 9 je to opravdu tak. Stejně jako si bývalí basketbalisté takřka se slzami v očích připomínají momenty, kdy je vyškolil Michael Jordan, hokejoví senioři do smrti nezapomněli, kterak jim mezi mantinely drsně naložil Gordie Howe.
Je to velký paradox v kariéře hráče, jenž byl velkým džentlmenem v životě a jedním z nejlepších hráčů v historii. Na ledě se ale ve své době měnil i v podlého sprosťáka. Ještě před tím, než získal přezdívku Mr. Hockey, vysloužil si Howe zasloužené přízvisko Mr. Elbows.
"Měl totiž víc loktů než chobotnice. Pokud tedy chobotnice nějaké lokty má," říkával o Howeovi někdejší manažer Toronto Maple Leafs a Montreal Canadiens Frank J. Selke.
"Když mě někdo seknul, chytil jsem ho za hokejku, přitáhl vedle sebe a pak mu dal ránu loktem do hlavy," vysvětloval Howe.
O otcových neurvalých hokejových způsobech věděly i jeho děti. A při častém sledování zápasů odpozorovaly jeho metody.
"Táta šel na to skoro vědecky. Jakmile ho někdo zahákoval hokejkou na žebra, mohl počítat s loktem v obličeji. Byla to síla, která šla od pasu nahoru," popisoval Marty Howe, jenž si s otcem a bratrem Markem zahrál za Houston Aeros.
"Když jsem ty tátovy lokty pozoroval, jen jsem si říkal, jaké to je štěstí, že to nikdy neudělal mně. Ten rozpor v tom, jak se někdy choval na ledě a jak mimo něj, byl neskutečný. V soukromí nejmilejší člověk, jakého jsem kdy poznal a v zápase ten nejnepříjemnější protivník," řekl Mark Howe.
Jedna historka na dokreslení: Bývalý útočník Toronta Howie Meeker se snažil dávat si na detroitského brusiče pozor, ale nebylo mu to stejně moc platné.
"Jednou v play off v Detroitu jsem byl ke Gordiemu nejblíž, tak jsem ho přetáhl hokejkou přes holeň, on mě praštil do ramene, a já mu dal ještě jednu. To jsem neměl dělat, hned se otočil a loket mi zarazil do pusy. Zub venku, prokousnutý jazyk. Ale rozhodčí mi tvrdil, že to neviděl. Aspoň tedy přerušil hru a obě mužstva čtyři minuty hledala můj zub. A nenašla vůbec nic," vzpomínal Meeker.

"O dva roky později nastala podobná situace u mantinelu zase, trochu mě tam Gordie naštval, tak dostal loktem do prsou. Pochopitelně mi to vrátil a zase jsem byl o zub chudší. Kdykoli mě pak potkal, hned spustil: Howie, tak co ty tvoje zuby? Ale na něj se vážně nemůžete zlobit, je to skvělý chlápek," tvrdil Meeker.
Jak moc dobrý byl Howe hokejista, ukazují i jeho stále platné rekordy:
Nejvíce odehraných zápasů NHL v základní části - 1767.
K poslednímu utkání nastoupil, když mu bylo 52 let a 11 dnů.
V lednu 1980 se stal jediným hráčem, který hrál NHL v pěti různých dekádách.
Ve 22 sezonách v řadě nastřílel 20 a více gólů.
V součtu s WHA má na kontě dokonce 975 gólů, jako pravé křídlo v NHL jich dal 801.
Společně s Chrisem Cheliosem drží maximum i v počtu odehraných sezon - bylo jich 26.

A k tomu pochopitelně čtyři Stanley Cupy z let 1950, 1952, 1954 a 1955. Šest Hart Trophy a Art Ross Trophy, třiadvacet účastí na All Star Game. Je toho vážně dost.
"Kdybyste byli v detroitské kabině poprvé, tak ale nepoznáte, že Gordie je taková superstar. Mluvil klidně, potichu, vždycky k věci," řekl Ted Hampson, držitel Bill Masterton Trophy z roku 1969.
V roce 1971 ve 43 letech ukončil Howe svou detroitskou kariéru, ale o dva roky později se nechal zlákat voláním WHA.
"S bráchou jsme si tehdy o jeho výkonnost dělali velké starosti, o šest týdnů později jsme ale měli co dělat, abychom mu stačili," řekl Mark Howe. Šedovlasý pán cvičil na ledě o dvacet let mladší soupeře.
Howe měl od dětství tvrdou školu, pocházel z devíti sourozenců a jeho rodiče se museli hodně otáčet, aby rodinu uživili v době velké ekonomické krize. Gordie se narodil v březnu 1928 ve Floralu v Saskatchewanu, který už dnes ani není na mapě. O prázdninách se svým otcem jako teenager tvrdě makal na stavbě, v každé ruce tahal čtyřicetikilové pytle s cementem.
Dvaatřicet let pak dokázal hrát bez chrupavek v kolenou. Když měl s nimi někdo problémy, lékaři je v oněch dobách prostě vyoperovali.

Železná fyzická kondice ale pomohla Howeovi i v těch nejtěžších bitvách. V play off 1950 po kontaktu s Tedem Kennedym z Toronta naletěl hlavou do mantinelu, a jeho život visel na vlásku. Lékaři mu musel navrtat lebku, aby zmírnili otok mozku.
Ještě z nemocnice však zraněný borec vzkázal fanouškům, že Kennedymu nedává nic za vinu, což ale příznivci Red Wings neakceptovali a ikonu Maple Leafs upřímně nenáviděli.
O to větší byla jejich satisfakce, když Howeovi spoluhráči vedení Tedem Lindsaym a Sidem Abelem přehráli Toronto 4:3 na zápasy a stejným poměrem ukořistili i Stanley Cup v sérii s New York Rangers.
Howeovo hokejové dílo je monumentální, ale stejně srovnatelná je i jeho ambasadorská role. Nestalo se, aby odmítl fanouška, který ho přišel požádat o podpis. Na ulici, nebo v restauraci se klidně nechal fotit. Měl skvělý vztah k dětem a při návštěvách škol a nemocnic je dokázal nadchnout pro hokej.
Traduje se příhoda, kdy navštívil desetiletého kluka, který trpěl vážnou chorobou a moc života už před sebou neměl. Po celou dobu Howeovy přítomnosti ale byly slyšet z nemocničního pokoje salvy dětského smíchu.
Howe také nesnášel, jakmile se jeho spoluhráči chovali k fanouškům přezíravě. Když Terry Sawchuk odmítl jednomu chlapci podepsat zápasový program, přišel za gólmanem Red Wings Howe a s vážnou tváří mu řekl: "Terry, okamžitě se mu podepíšeš, nebo ti zlámu obě ruce a nohy a už nikdy nebudeš hrát hokej." Zaražený mrzout Sawchuk vzal raději rychle tužku....
Při vzpomínkových turné se často stávalo, že Howe přišel na hotelový pokoj ze setkání s fanoušky a ještě podepsal klidně dva tisíce hokejových kartiček, aby měl zásobu na další den.

Přes veškerou slávu si Howe nesmírně zakládal na rodině. S manželkou Colleen strávil 56 let a měli spolu čtyři děti. Když v roce 2009 zemřela, propadl se do hluboké deprese.
Poslední roky jeho života ovlivnil i boj s demencí, v roce 2014 utrpěl mrtvici, ale dokázal se z ní ještě dostat. Při svých 88. narozeninách navštívil Joe Louis Arenu a zašel i do kabiny, kde pozdravil nadšené hráče Red Wings.
O necelé tři měsíce později, 10. června 2016, přišla smutná zpráva. Majitel dresu s číslem 9 pod stropem detroitské arény zemřel v domě svého syna Murrayho v Ohiu.
Odkaz, který Howe po sobě zanechal, však bude rezonovat ještě dlouho. Oddanost, pracovitost, věrnost. Kvůli nim si budou lidé stále připomínat, co znamenal Mr. Hockey.