Gól Webera nasměroval Nashville k důležité výhře

Ten úsměv byl stejně veliký jako hluk 17.163 fanoušků, kteří se vměstnali pod střechu Bridgestone Areny.

Obránce Nashville Predators Shea Weber stál v kruhu pro vhazování napravo od branky San Jose Sharks a ruce měl natažené, aby přijal gratulaci spoluhráčů Colina Wilsona a Romana Josiho. Stál tam několik sekund, než přijeli a jeho úsměv se rozšiřoval s tím, jak se blížili. Slova vyjadřující nadšení se však ztratila v ohromném rámusu.

Weber zrovna vstřelil gól, tolik typický právě pro něho. Ohromnou ránou golfákem z mezikruží překonal gólmana. Nashville díky němu v sérii se San Jose vedl poprvé od začátku třetí třetiny prvního zápasu. A jeho branka byla při výhře 4:1 ve třetím zápase druhého kola Západní konference nakonec rozdílová. Predators snížili stav série na 1:2 a ve čtvrtek mají skvělou šanci srovnat doma ve čtvrtém zápase.

Kdo ví, co by se ovšem stalo, kdyby Weber v 15. minutě druhé třetiny ve svém dosavadním nejlepším momentu série neskóroval. Predators sice do té doby hráli velmi dobře, ale ne a ne se soupeři utrhnout gólově. Sharks jako by je drželi v pasti.

Ve chvíli, kdy v rámci jakési zdvořilosti nebo kompenzace dostaly oba týmy menší trest, udělal Weber to, proč je v Nashvillu tak ceněný. Do odraženého puku se mezi kruhy opřel vší silou a rozvlnil síť. Byl to jeho třináctý gól v play off v kariéře, čímž vyrovnal rekord útočníka Davida Legwanda.

Šlo o typickou ránu, kdy puk letící z jeho hole nabral takovou rychlost, že ani obvykle pekelně hbitá lapačka gólmana San Jose Martina Jonese nestačila. Weber dal svůj první gól v sérii poté, co úspěchem neskončil ani jeden z předchozích 11 střeleckých pokusů.

Brankář Nashvillu Pekka Rinne, stojící na druhém konci hřiště, mohl takový gól náležitě ocenit. Od sezony 2005-06 zažil podobných ran během tréninků nepočítaně.

"Byl to krásný gól, i když s přispěním tyčky," řekl. "Přišel akorát včas a pro mě bylo pěkné sledovat, jak puk míří do branky."

Včas, to znamená jediné. Šlo o branku, která zlomila úterní zápas a možná dopíše svůj příběh někdy v příštím týdnu. Samozřejmě pokud by se ukázala jako zlomová pro celou sérii.

Nashville předváděl v prvních dvou zápasech dobrý hokej, ale pětigólový příděl v prvním a dva slepené góly za 160 vteřin ve druhém ho nechaly drsně zapomenout, že by se třetí utkání před vlastními diváky mělo obejít bez pořádného tlaku. Hrál prostě dobře, ale ne dobře natolik, aby byl reálně ve hře o postup.

"Nejhorší věc, co se může stát, je frustrace a nějaký psychický blok," poznamenal Weber s výhledem do budoucna ve chvíli, kdy Predators našli recept na gól v rovnovážném počtu hráčů na ledě. "Myslím, že jsme udělali dobře, když jsme o tom ráno před zápasem mluvili a věřili, že změna přijde. Potřebovali jsme se jen utvrdit, že děláme věci správně třeba tím, že se tlačíme do branky a snažíme se do ní najít co nejrychlejší cestu," pokračoval.

"Hodně jsme mluvili zejména o druhém zápase. Spoustu jsme toho v něm udělali fakt dobře, ale oni uhráli lepší výsledek. Pokud však budeme hrát, jak máme, držet náš styl, jsem přesvědčen, že budeme ještě hodně úspěšní."

Weber navíc dokázal, že je hokejistou, který oprávněně nosí dres s kapitánským céčkem, a může táhnout tým.

"Dost jsem se od něj naučil," řekl Filip Forsberg, levé křídlo Nashvillu. "Už jen to, jak se chystá na zápasy, to je až neuvěřitelné. A vše stupňuje směrem k play off, to je opravdu úžasné. Myslím si, že hrál skvěle ve všech třech zápasech série, byl vždy klíčovým hráčem našeho týmu a to je přesně to, co od něj potřebujeme."

Weber přitom třetí zápas nezahájil úplně dobře. Společně s Romanem Josim nepokryl centra San Jose Patricka Marleaua v jeho úspěšné snaze dostat puk do sítě Rinneho. Ale kapitán Predators nezpanikařil a táhl tým dál s vědomím, že není nic ztraceno.

A nakonec pomohl, přičemž nebyl sám.

Nejlepší hráči Nashvillu byli nejlepšími také v úterý: James Neal vstřelil vyrovnávací branku, objev loňského play off Colin Wilson přidal třetí gól a Forsberg, třicetigólový střelec ze základní části, dal ten poslední. Veterán Mike Fisher vystřelil šestkrát na branku a připsal si asistenci.

Ale byla to hokejka Webera, která se největší měrou podílela na vítězství. Klíčový zadák hrál 24:02 minut, o 33 vteřin méně než kolega z obrany Mattias Ekholm, který měl 'ice time' v mužstvu nejvyšší. K tomu Weber třikrát obral soupeře o puk a zblokoval jednu střelu. Tým táhnul psychicky i fyzicky.