Díky za vše! Fleury zažil dojemnou rozlučku

"Fleury, Fleury, Fleury."

"Ještě rok. Ještě rok!"

"Díky, Fleury. Díky, Fleury."

Marc-Andre Fleury nemohl přeslechnout všechny hlasité chorály fanoušků v PPG Paints Areně, přesto se tím nenechal rozhodil. Koncentroval se jen na to, aby jeho rozlučkový sobotní duel v dresu Pittsburgh Penguins dopadl dobře.

První dvě třetiny přípravného zápasu Penguins proti Columbus Blue Jackets ještě Fleury proseděl na střídačce, na startu třetí dvacetiminutovky ale skočil na led za stavu 2:1 pro jeho tým. Jakkoli tentokrát na výsledku tolik nezáleželo, číslo 29 si zachovalo hrdost, která jej doprovázela po celou kariéru. Fleury měl jasný cíl: uhlídat jednogólový náskok Penguins.

A přesně to udělal. Fleury chytil všech osm střel na svoji branku a domácí nakonec triumfovali 4:1.

"Nechtěl jsem jim to prohrát," uvedl čtyřicetiletý gólman a utíral si u toho pot z čela ručníkem. "Nechtěl jsem pustit šest gólů a vypadat jako idiot. Skončilo to dobře. Jsem opravdu šťastný, že jsem se neztrapnil."

Na závěrečné sekundy zápasu poslal nový kouč Penguins Dan Muse na led pětici Sidney Crosby, Jevgenij Malkin, Bryan Rust, Kris Letang a Erik Karlsson. Zhruba deset sekund před koncem Letang přihrávkou zapojit Fleuryho do hry a po siréně on, Crosby a Malkin hned spěchali obejmout svého dlouholetého parťáka. Samozřejmě za hlasitého aplausu publika.

"Odehráli jsme spolu tolik zápasů, tolik sezon," líčil viditelně dojatý Fleury. "A taky jsme spolu vítězili. Mám opravdu kliku, že jsem to mohl zažít ještě jednou a všechno s nimi sdílet."

V opačném rohu šatny se pak o své pocity dělil Crosby.

"Byli jsme opravdu šťastní," uvedl kapitán Penguins. "Šlo o jednu z těch příležitostí, u kterých jste si nepomysleli, že je budete moci prožít ještě jednou. Ne pokaždé to takhle vyjde. Víte co, někteří (hokejisté) by takovou variantu odmítli, u něj bych si naopak byl jistý, že on i v přípravném zápase opravdu toužil po nájezdech. Nikdy totiž neměl dost zákroků, pokaždé chtěl chytat další a další střely. Taková je jeho vášeň."

Fleury který po posledním ročníku v barvách Minnesota Wild ohlásil konec kariéry v NHL, podepsal 12. září 'tryout' s Penguins, což mu umožnilo naskočit do přípravy. A tím pádem si mohl vychutnat poslední zápas v dresu Pittsburghu.

"Zítra ráno mě asi bude bolet celý člověk, ale stálo to za to," dodal.

Penguins a Blue Jackets se před utkáním dohodli, že bez ohledu na výsledek budou následovat penalty. Fleury nejprve zlikvidoval pokusy dvojice Jegor Činakov, Cole Sillinger, pak ho ale povedenou kličkou překonal Luca Del Bel Belluz. Na opačné straně ledu Elvis Merzlikins vychytal kompletní trojici Letang, Crosby, Malkin.

Až poté si Fleury sundal masku a naposledy pozdravil z ledu fanoušky.

"Už to bylo trochu zvláštní, jako bych své 'sbohem' a 'děkuji' říkal aspoň počtvrté," smál se Fleury. "Ale tuhle možnost jsem nemohl odmítnout. Dokonce ani trénink (s Penguins) bych neodmítl, zažil jsem skvělou atmosféru už při rozbruslení. A když jsem se během utkání na chvíli zastavil a uslyšel skandování fanoušků, jen mě napadlo: Wow!"

Vzhledem k tomu, že Crosby se v premiérové přípravě Penguins podepsal pod výhru bilancí 1+2, to bylo skutečně jako za nejslavnějších časů Penguins – Crosby a Fleury dotáhli tým k úspěchu.

"Chtěli jsme vyhrát pro něj," řekl Crosby. "Prohrávali jsme 0:1, proto nás potěšilo, že jsme se vrátili do zápasu. Chtěli jsme to otočit, aby si svůj poslední večer mohl užít. Bylo divné vidět ho naposledy jako soupeře (v dresu Wild), tohle je něco úplně jiného."

"Chvílemi mi to přišlo jako zápas play off. My všichni, kteří se známe roky, jsme zase zažili tytéž pocity, jaké jsme si užívali v průběhu let. A to je super," dodal osmatřicetiletý centr.

V šatně poté Crosby potěšil všechny tři Fleuryho děti Scarlett, Estelle a Jamese, když jim s radostí podepsal tátův dres s číslem 29.

A výjimečnost okamžiku byla znát už dlouho před úvodním buly. Dvě hodiny před utkání již před PPG Paints Arena na Washington Place čekala stovka fanoušků; atmosféra byla úplně jiná, než jak bývá v přípravě obvyklé.

Fleury, jehož Pittsburgh draftoval jako jedničku v roce 2003, vždy náležel k nejoblíbenějším místním hráčům. Dres s číslem 29 na sobě měli v hledišti mladí i staří, perfektně doplňoval jmenovky Crosbyho, Letanga, Malkina a dalších členů současného kádru.

A už při rozbruslení bylo znát, jak moc fanoušci mají Fleuryho rádi.

"Milujeme tě, Fleury," stálo na jedné ceduli ve francouzštině.

"Takže ten konec kariéry byl jenom vtip," psalo se na jiné za brankou Penguins.

A přímo za střídačkou Pittsburghu čněl další, možná nejvýstižnější vzkaz: "Fleury, díky tobě se Pittsburgh usmíval."

Fleury své reputaci dostál už před utkáním – navzdory tomu, že se v létě nepřipravoval, byl mezi tyčemi stále velmi pružný a proti spoluhráčům předvedl několik krásných zákroků. A pro radost fanoušků poslal i několik puků do hlediště.

Na led se poté vrátil po boku trojice Crosby, Malkin, Letang. Tohle kvarteto společně v letech 2009, 2016 a 2017 vyhrálo Stanley Cup a před zápasem si pořídili několik společných památečních fotek.

Následoval duel, na který jen tak nezapomenou. Zvlášť když skončil vítězstvím.