Finští velikáni Koivu a Selanne se těší na poslední olympijský večírek

Saku Koivu má doma tolik olympijských medailí, že si ani není jistý, kde všechny jsou. Jednu nebo dvě přechovává podle svých slov v Kalifornii, zbytek doma ve Finsku. Celkově získal útočník Anaheim Ducks čtyři.

"Až dohraju, dám je nejspíš na nějaké důstojné místo. Ale teď jsem pro ně ještě žádné takové nehledal."

Koivu má tolik mezinárodních zkušeností a takový kredit, že byl v roce 2006 vybrán do Mezinárodního olympijského výboru jako reprezentant sportovců a stal se součástí štafety s olympijským ohněm před letními hrami v Londýně 2012. Sám hrál za Finsko na čtyřech olympijských turnajích, ten pátý roce 2002 mu utekl kvůli rakovině lymfatických uzlin.

Teď legendární seveřan přemýšlí o svém pátém startu na OH, tedy o turnaji v Soči 2014. "Pro sportovce je olympiáda úžasné místo. Není to jen o hokeji, zažijete tam všechno možné," vyprávěl pro NHL.com. "Pořád se mluví o olympijské zkušenosti a můžu říct, že něco takového existuje. Cítíte to, když tam jste a když sledujete třeba jiné sportovce, jak se připravují."

Se čtyřmi olympijskými medailemi je Koivu rekordmanem - současně s krajany Jere Lehtinenem a Ville Peltonenem, s ruskými (sovětskými) hokejisty Igorem Kravchukem a Vladislavem Tretiakem a s českým útočníkem Jiřím Holíkem. V letech 1994 v Lillehammeru a 1998 v Naganu získal bronz, v roce 2006 v Turíně stříbro a ve Vancouveru 2010 znovu bronz.

Ve 39 letech ovšem není jednoduché místo ligové pauzy odletět bojovat na velký led na druhém konci zeměkoule, pak se vrátit a dál hrát na nejvyšší úrovni NHL. A Koivu to z vlastní zkušenosti dobře ví.

V roce 2010 se hry konaly jen v "nedalekém" Vancouveru a když se po nich devět členů kádru Ducks vrátilo do Anaheimu (z toho sedm s medailemi, což byl rekord NHL), přišly potíže.

Před olympijskou pauzou byl Anaheim na vzestupu se 14 vítězstvími ve 20 zápasech. Po ní prohrál čtyři zápasy z pěti a poprvé od roku 2007 se nedostal do play off. Ryan Getzlaf, Corey Perry a Scott Niedermayer přijeli se zlatými a Bobby Ryan s Ryanem Whitneym se stříbrnými medailemi. Ale v NHL ten rok neuspěli.

"Pamatuju se na to, uvidíme. Ale hrát na páté (olympiádě) by bylo úžasné," zasnil se finský mazák. "Na druhou stranu bych ve svém věku mohl mít v nabitém programu pauzu. Musím vědět, co čeho jdu a být si stoprocentně jistý, že vím, co to všechno obnáší. Cítit, že na to fyzicky i psychicky mám. Pokud bych se vešel do nominace, tohle rozhodnutí musím udělat zodpovědně."

V Anaheimu tráví Koivu pátou sezonu, v níž hraje třetího centra s Danielem Winnikem a Andrew Coglianem na křídlech. Už není hvězdou první velikosti, rád zůstává v pozadí i ve vztahu s médii. Ve čtvrtek se možná naposledy plánoval ukázat divákům v Montrealu, kde strávil 10 let jako kapitán Montreal Canadiens a vyhrál tu svůj boj s rakovinou.

"První návrat (do Montrealu v roce 2011) byl hodně emotivní," vzpomínal. "Určitě se mi vrátí nějaké vzpomínky, to je jasné. Doufám, že reakce publika bude stejná jako posledně, tehdy to bylo úžasné. Na ten zápas se moc těším. Už jsem si tím jednou prošel, takže věřím, že nebudu tak nervózní jako posledně a ten večer pro mě bude trochu jednodušší. Tehdy bylo těžké nepodlehnout emocím," dodal Koivu.

Podobnou zkušenost zažil nedávno jeho krajan a klubový spoluhráč Teemu Selanne, jenž se 6. října vrátil na led Winnipeg Jets, kde v NHL začínal a stal se světovou hvězdou první třídy. Od fanoušků v Manitobě se mu dostalo fantastického přivítání.

Selanne je ještě o čtyři roky starší než Koivu a podle svých slov prožívá definitivně poslední rok kariéry. I pro něj je však únorová olympiáda velkou motivací.

"Je to největší událost ve sportovním světě. Reprezentovat svou zemi je vždycky speciální. Já budu mít možnost hrát už na své šesté olympiádě a to je opravdu ohromné. Jsem za to moc vděčný," uvedl útočník, který byl členem finského kádru už na hrách v Albertville 1992 a na všech dalších vyjma roku 1994, kdy jako hokejista NHL na olympijský turnaj nemohl. Doma má tak o jednu bronzovou medaili méně než jeho mladší krajan.

Koivu v poslední době nebyl s manažerem finské reprezentace Jari Kurrim v kontaktu. Že však bude součástí finské nominace, je podle Selanneho předem jasné.

Podle Koivua je zase jasné, že pokud do Soči přiletí, bude to naposledy, kdy se oba finští velikáni potkají na tak velkém turnaji. "Nebude to jedna z posledních olympiád," opravil Koivu reportéra NHL.com. "Bude to moje úplně poslední."