Chci hrát v Kanadě, říká Zadina před draftem

Letošní draft NHL se koná 22. a 23. června v American Airlines Center v Dallasu. NHL.com/cs vám k této akci poskytuje komplexní pokrytí zprávami, články, příběhy i rozhovory. Tentokrát jsme vyzpovídali Filipa Zadinu, největší český talent posledních let.

Carolina? Montreal? Ottawa? Nebo někde jinde? Český útočník Filip Zadina cestuje v myšlenkách po severoamerickém kontinentu a přemýšlí, které město bude v blízké budoucnosti jeho domovem.
Ve většině žebříčků před draftem NHL, který se uskuteční 22. a 23.června v Dallasu, je řazen mezi druhým a čtvrtým místem. Pokud se prognózy potvrdí, bude nejvýše taženým českým hráčem od roku 2000.
V Carolina Hurricanes, kteří volí ze druhého místa, by si mohl zahrát s kamarádem z reprezentace Martinem Nečasem. Radši by ale hrál v Kanadě. Zájem o něj mají Montreal Canadiens, kteří volí ze třetího místa, i Ottawa Senators, kteří mají čtvrtou volbu.
"S Montrealem ještě půjdu těsně před draftem na večeři. Ottawa mi zase už řekla, že mi dá šanci, kdybych šel k nim," říká v obsáhlém rozhovoru pro NHL.com/cs.

Kanada mu přirostla k srdci poté, co v uplynulé sezoně válel v týmu Halifax Mooseheads, hrající v QMJHL. Se 44 góly se stal třetím nejlepším střelcem ligy za Vitalijem Abramovem a Alexem Barre-Bouletem. To jsou ale hráči, kteří v kanadské juniorce působili nejméně dva roky, zatímco Zadina byl nováček.
"Celou kariéru hraju proti stejně starým nebo o pár let starším hráčům. To je moje parketa."
S 82 body v 57 zápasech skončil v bodování QMJHL sedmý. Byl zvolen do prvního All-Star týmu i do výběru nejlepších nováčků. Za profesionalitu dostal i cenu Mika Bossyho, kterou před ním získaly takové hvězdy jako Mario Lemieux, Sidney Crosby nebo Roberto Luongo. Dostal se i do All-Star týmu na mistrovství světa do 20 let, kde v sedmi zápasech vstřelil sedm branek a přidal jednu asistenci.
Skauti jsou uchváceni především jeho střelou. Většina jí považuje za nejlepší z celého draftu. V Halifaxu ale hodně zlepšil bruslení a hru v obraně, což předvedl i na MS do 20 let. Jedinou kaňkou na jeho špičkové sezoně bylo, že se nevešel do výběru Josefa Jandače na MS v Dánsku, přestože až do příjezdu Davida Pastrňáka byla poptávka po střílejícím křídle. Jandač ale dal nakonec přednost zkušenějším hráčům.
\\\\
Už víte od zkušenějších hráčů z reprezentace jako Filip Chytil nebo Martin Nečas, jak draft probíhá?
"Něco mi řekli, ale teď jsem byl týden v zámoří a hodně věcí mi popsali i lidi přímo z NHL, kteří se o draft starají. Už den před draftem budou probíhat akce spojené s charitou, jež se týkají nás, kteří budeme taženi mezi prvními. Bude tam autogramiáda, focení nebo třeba hokejbalový zápas s fanoušky. Hráči se do Dallasu začnou slétat už 20.června, aby měli možnost se ještě potkat s kluby, které mají o ně zájem. Já například jdu na večeři se zástupci Montrealu."
Kdo všechno s vámi v Dallasu bude?
"Máma a táta. Ještě uvidím, jestli pojede přítelkyně. Ta má nějaké povinnosti spojené s krasobruslením. Pojedeme společně s Jakubem Škarkem a jeho rodiči."
Je nějaký tým, za který byste chtěl hrát?
"Super by byl Montreal nebo Ottawa. Ale může to být i někdo jiný, koho ani nečekám."
Více k tématu: [Zadina má před draftem vysoká očekávání]
Co Carolina Hurricanes kvůli Martinu Nečasovi, se kterým jste si tak skvěle sedli v reprezentaci?
"Bylo to taky super, ale myslím, že už je dané, že si Carolina vezme Andreie Svechnikova. A já bych stejně radši zůstal v Kanadě."
Sledoval jste v průběhu sezony na jakém místě se před draftem v různých žebříčcích nacházíte?
"Abych řekl pravdu, moc ne. Občas to zmínili novináři. Kouknul jsem na to i ke konci sezony, kdy jsem byl u reprezentace mužů, ale jinak jsem to začal řešit s agentem až teď v poslední době. Bavili jsme se o tom, kde bych mohl skončit nebo jestli bych byl součástí nějakého trejdu."
Američan Brady Tkachuk, který patří také do skupiny nejvýše hodnocených hráčů, prohlásil, že ho štve, když je v některých žebříčcích řazen hodně nízko. Chce prý později v NHL dokázat, že to byla chyba. Jak to máte vy?
"O tom jsme se taky bavili s mým americkým agentem. Kdyby mě nevzal Montreal, ale až po něm Ottawa, tak se nejvíc musím snažit právě proti Canadiens, abych jim ukázal, že udělali chybu."
To jste si říkali v legraci nebo vážně?
"Zasmáli jsme se tomu, ale je to tak. Chtěl bych těm týmům, co mě přeskočily, ukázat, že udělaly chybu. Jsem ale hodnocen třetí nebo čtvrtý, takže to vlastně můžu ukázat jen prvnímu, druhému nebo třetímu (smích)."
Byl byste zklamaný, kdyby vás nevzali do pátého místa?
"Zklamaný bych asi nebyl. Byla by to samozřejmě škoda, když jsem se do pátého místa pohyboval celou sezonu. Na druhou stranu, komu se podařilo být třeba šestý nebo sedmý z kluků z celého světa?"
Jste v ročníku s Rasmusem Dahlinem, kterého si na 99 procent vezme Buffalo Sabres z prvního místa. Možná je to dobře, že nemusíte bojovat se zklamáním, že vy nejste jednička.
"Bylo by hezké být jednička, ale on je vážně dobrý. On už to má asi jasné delší dobu. Buffalo nutně potřebuje kvalitního obránce."

Před dvěma týdny jste se vrátil z tzv. Scouting Combine, kde jste podstoupil fyzické testy a hovořil jste s týmy, které o vás mají zájem. Když se budeme bavit nejprve o testech, kolik to bylo cvičení?
"Trvalo to dva dny. První den se jezdilo na kole, druhý den byly zátěžové testy. Tři různé typy skoku, benč, shyby, wingate a testy na obratnost. To všechno se odehrává najednou. Jeden test za druhým."
Má význam skončit v nějakém testu na prvním místě?
"Pro někoho asi ano, ale co jsem slyšel, moc se na to nekouká. Spíš se sleduje, jak se kdo snaží. Mezi jednotlivými hráči ale byl rozdíl v přípravě. Já měl třeba dlouhou sezonu, pak přišel nároďák a po něm jsem si dal ještě pauzu, abych zregeneroval. Na tyhle testy jsem se připravoval pouze pár dní."
Vaším cílem tedy bylo úplně nepropadnout?
"Chtěl jsem se předvést v nejlepším světle, což se mi povedlo, ale neměl jsem natrénováno tolik, kolik by bylo potřeba."
Američan Casey Mittelstadt třeba loni neudělal ani jeden shyb a pak to dlouho schytával na sociálních sítích. Tomu jste se snažil vyhnout?
"Já udělal pět shybů, i když jsem nikdy neměl vyloženě silný vršek těla. Tady jsem se kousnul a těch pět shybů beru jako dobrý výsledek. Kdybych měl za sebou kompletní suchou přípravu, tak by to bylo samozřejmě ještě lepší. Mým cílem je mít natrénováno na léto, až přijde development camp v týmu, který mě draftuje."
Jak probíhaly pohovory s týmy?
"Všechno se konalo v Buffalu, v hale KeyBank Center, kde hrají Sabres. Každý tým měl pronajatý skybox a my hráči jsme to postupně kolem dokola obcházeli."
Každý tým měl na vás 20 minut času, že?
"Ano, ale bylo to různé. Někde jsem strávil jen pět minut, někde deset. Dvacet minut jsem vydržel snad jen u jediného týmu."

Rozhovory prý vedou profesionální psychologové.
"Je to tak, ale toho jsem já potkal jen u Montrealu. Jinak rozhovory vedou také generální manažeři a hlavní skauti. V případě evropských hráčů je přítomen i šéf evropského skautingu."
Na co se ptají týmy nejčastěji?
"Všude je to prakticky stejné. Jsou to otázky typu: Jak bys popsal svojí rodinu? Jak bys popsal sebe jako hráče? Jaké jsou tvé přednosti a slabiny? Co si myslíš o sezoně, kterou si odehrál? Jaké máš koníčky?"
A tenhle příběh jste převyprávěl kolikrát?
"Mě se týkalo jen dvanáct rozhovorů, což je málo. Někteří kluci jich absolvovali i 29. Já tedy dvanáctkrát říkal víceméně to samé."
A byly to ty týmy, které budou volit na prvních 12 místech?
"Ano, víceméně těch prvních dvanáct."
Slibovali vám z nějakého týmu, že za ně budete na podzim hrát NHL, když si vás vezmou?
"Nikdo mi nic nedal najevo. Je ale pravda, že s Bradym Tkachukem jsme ještě potom letěli do Ottawy, kde jsme se znovu potkali s generálním manažerem Pierrem Dorionem a trenérem Guyem Boucherem. Ti nám říkali, že nám dají šanci, kdyby jeden z nás šel k nim, protože nemají dobrý tým."

Po Scouting Combine jste zůstal spolu s dalšími šesti nejvýše hodnocenými hráči jako Dahlin nebo Svechnikov v Americe o něco déle, abyste si splnili marketingové a mediální povinnosti. Potkali jste se třeba s proslulým trenérem a televizním expertem Donem Cherrym?
"Ano, byli jsme ve Washingtonu na čtvrtý zápas finále Stanley Cupu a tam jsme se potkali. Já pod ním hrál už po dvacítkách na Top Prospects Game. Bylo fajn ho znovu vidět."
Cherry je bouřlivák, je to součást jeho image. Jaký ale je, když se vypnou kamery a mikrofony?
"Je normální. Chytrý člověk. Stojí si za tím, co řekne."
Jaký jste měli program, když jste pobývali v zákulisí finále Stanley Cupu?
"Potkali jsme se s generálními manažery obou finalistů a šli jsme se podívat i do kabiny Washingtonu v tréninkovém komplexu. Viděli jsme se i s hráči z obou týmů. Fotili jsme se třeba s Ovechkinem nebo Kuznetsovem. Já osobně se bavil i s (Jakubem Vránou), (Michalem Kempným) i na druhé straně s Tomášem Noskem. S těmi se znám."
S šesti dalšími hvězdami draftu 2018 jste trávil hodně času. Jak jste se poznali?
"My jsme dobří kamarádi všichni, protože se známe a hráli jsme samozřejmě už párkrát i proti sobě. Rivalita mezi námi je v tom smyslu, že všichni chceme být jedničky, ale je to vše v přátelském duchu. Nejbližší mi byl asi Evan Bouchard, se kterým jsem hrál v jednom týmu už na Top Prospects Game."
\\\\\\*
Jste excelentní střelec, což je někdy spojené s tím, že nenahrajete. Řešil jste někdy situaci, kdy na vás byl spoluhráč naštvaný, že jste mu nenahrál? Kdy vznikla rozepře v kabině, protože jste si nechal puk?
"Možná dřív, třeba v páté nebo šesté třídě. Já byl ale vždycky takový, že když jsem měl možnost, tak jsem prostě vypálil."

Hráči nemají rádi, když se jim dávají určité nálepky. U vás by taková nálepka byla 'střelec'. Vadí vám, že se tím zakrývají jiné schopnosti, které máte?
"Někdy je to prospěšné, někdy ne. Já si o sobě nemyslím, že jsem jen střelec. Měl jsem letos i hodně nahrávek, což znamená, že umím vypracovat šanci i pro druhé. Jsem hráč jak do útoku, tak do obrany. Ale střelba je samozřejmě moje priorita."
Máte na ledě nějaké oblíbené místo?
"Celá útočná třetina! Na přesilovce je to místo na pravém křídle u mantinelu."
Jaký je váš oblíbený hráč?
"Vždycky to byl Patrick Kane. I mé nejoblíbenější mužstvo je Chicago Blackhawks."
\\\\\\\\\
Uplynulá sezona byla ve znamení důležitého životního kroku. Odešel jste hrát hokej do Kanady. Jak ve zpětném zrcátku toto rozhodnutí hodnotíte?
"Bylo to jedno z nejdůležitějších rozhodnutí v mém životě. Nevěděl jsem do čeho jdu, ale vyšlo to báječně. Halifax je výborná organizace."
Vy jste ale opustil svůj velký sen, že budete hrát hokej za Pardubice. Jak těžké bylo se toho zříct?
"Bylo to těžké, ale věděl jsem, že tady nebudu hrát tak dominantní roli jako v Halifaxu. Můj největší cíl je hrát NHL. Věděl jsem, že když půjdu do zámoří a povede se mi sezona, tak dostanu větší šanci."
Vnímáte to tak, že jste vrátil svou kariéru zpátky do správných kolejí?
"Přesně tak. V Kanadě jsem hrál proti stejně starým nebo o pár let starším hráčům. Tak to mám vlastně celý život a to je moje parketa."
Generální manažer Mooseheads Cam Russell vám na začátku slíbil, že budete hrát velmi důležitou roli v týmu. Nebál jste se věřit podobným slibům poté, co vám Pardubice o rok dříve slíbily něco podobného a nevyšlo to?
"Ten příběh byl stejný, ale já věděl, že v Kanadě jsou jiní lidé. Věděl jsem, že tam se mi sezona povede. Od první chvíle, co jsem tam přišel, mi všichni chtěli pomoct."
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]*
Seděl jste cestou do Halifaxu v letadle u okýnka? Sondoval jste při přistání, kam že to vlastně letíte?
"Ano. Zrovna to tak vyšlo, že jsem seděl v první třídě. Přiběhl jsem poslední do letadla a už na mě zbylo místo jen tam."
Co vám dala Kanada po hokejové stránce?
"Tím, že je v Kanadě užší kluziště a na všechno je méně času, tak mi to dalo jiné vnímání hry s pukem. Když ho máte, rychleji je u vás někdo, kdo vám ho chce vzít. Tudíž je nutné ho také rychleji dát pryč, nebo ho pokrýt tělem. To samé platí pro střelbu. Ani na tu není tolik času. Je nutné rychle zpracovat a vystřelit. V obranném pásmu jsem se zase naučil chipovat (protečovat nebo vypíchnout) puky ven z pásma a rychlou přihrávkou najít centra. Všechno to bylo organizované, takže opravdu někdy stačilo jen ťuknout puk a jeli jsme všichni z pásma ven. Organizované bylo i napadání. Dalo mi to opravdu hodně."
Po sezoně přišla pozvánka do reprezentace dospělých. Hrál jste na dvou turnajích v rámci Euro Hockey Tour, ale nakonec jste se nevešel na soupisku do Dánska. Vysvětlil vám dostatečně trenér Jandač, proč vás nevzal?
"Možná mi mohl říct, proč jsem na Švédských hokejových hrách nedostal takovou šanci jako předtím na Českých hokejových hrách v Pardubicích. Tam si myslím, že jsem nehrál špatně. Ve Švédsku jsem hrál jeden zápas proti domácím, kteří nás přejeli a kde se nepředvedl vůbec nikdo. Pak už jsem šanci nedostal. Kdyby mi řekl, co jsem udělal špatně, tak bych to přijal a snažil se v tom být lepší, ale on se k tomu nijak nevyjádřil. I tak to pro mě ale byla skvělá zkušenost, že jsem mohl hrát proti tak dobrým hráčům. Já si to užil a herně mě to posunulo. A navíc mě to nakoplo, abych se tam dostal příští rok."
Jak dobře se znáte s Milošem Říhou, novým trenérem národního týmu, který říkal, že chce dát velký prostor mladým hráčům?
"Nikdy jsme se nepotkali, takže kdybych se v budoucnu k němu dostal, bylo by to pro mě úplně nová zkušenost."