Skip to main content

Čtyři tituly Islanders v řadě už nikdo nenapodobil

Kapitoly z historie: Dynastie z Long Islandu vyhrála v letech 1980-83 čtyři Stanley Cupy za sebou

Napsal Michael Langr / NHL.com/cs

Stoletá historie NHL je bohatá jak na události, tak na velké osobnosti. Každou sobotu až do konce roku 2017 vám NHL.com/cs přináší ty nejpoutavější příběhy z hokejových dějin.

V našem seriálu se zaměřujeme na jednotlivá desetiletí, připomínáme si jejich velké týmy, významné postavy a důležité momenty. Vyzdvihujeme zakladatele i průkopníky. Tentokrát se podíváme na dynastii, kterou v počtu Stanley Cupů v řadě od té doby nikdo nepřekonal - New York Islanders.

Když skončila základní část ročníku 1982-83, vypadali trojnásobní vítězové Stanley Cupu z posledních tří let jako chabá parodie sami sebe. S bilancí 42-26-12 a 96 body byli New York Islanders na děleném šestém místě tabulky NHL, získali o 22 bodů méně než rok před tím a nastříleli o 83 gólů méně než 385 v předešlé sezoně.

Na obzoru byla navíc nová síla: Edmonton Oilers s Waynem Gretzkym, kteří dali v sezoně o 122 branek víc.

Když však ten rok skončilo play off, křepčili se slavným pohárem nad hlavou zase Islanders. Tak jako v roce 1980. 1981. I 1982. Tak pevná byla dynastie velkých vítězů a jejich víra v úspěch.

"Nikdy neodepisujte šampiony," prohlásil Ken Morrow, tehdejší obránce a dnešní šéf skautingu Islanders. "Jakmile jednou vyhrajete, přijde obrovské sebevědomí a najednou jste schopni pozvednout svou hru na zcela jinou úroveň."

Tehdy stále ještě mladý klub z Long Islandu dokázal to, co se od té doby nikomu nepodařilo: vyhrát čtyři Stanley Cupy v řadě. Po nich už nikdo nezískal ani tři tituly za sebou (pokusit se o to v příští sezoně mohou současní mistři Pittsburgh Penguins).

Tým okolo kanonýra Mikea Bossyho, hvězdného centra Bryana Trottiera a zadáka Dennise Potvina s charismatickým gólmanem Billy Smithem se dal postupně dohromady koncem 70. let, ani ne dekádu po vstupu do NHL. Na křídle řádili vedle Bossyho Clark Gillies, produktivní John Tonelli a Robert Bourne, uprostřed útoku drtili soupeře důrazní Butch Goring a Brent Sutter. V týmu se sešel na tu dobu hodně nebývalý počet pěti Švédů: útočníci Mats Halin, Bobby Nystrom a Anders Kallur a zadáci Tomas Jonsson a Stefan Persson.

Tomu všemu vládl Al Arbour, oblíbený trenér, jenž měl velké uznání hráčů, ale zároveň si k nim našel i osobní vztah.

"Al byl skvělý motivátor. Respektovali jsme ho tak moc, že byl pro nás vlastně jakousi otcovskou figurou. Měl kabinu na povel, ale zároveň měl přirozený respekt a lidsky nám přitom byl velice blízko," vzpomínal před několika lety Trottier.

"Jako hráč získal hodně Stanley Cupů, hrával se skvělými hokejisty. Měl velké jméno a to si nesl s sebou. Kdykoliv jsme s ním mluvili, ať už jeden na jednoho, nebo celý tým dohromady, byl to pro nás velký faktor. Milovali jsme ho."

V roce 1980 šli Islanders do play off z pátého místa v lize. Avšak v play off postupně vyřadili Los Angeles Kings, Boston Bruins i Buffalo Sabres a po vítězství nad Philadelphia Flyers ve finále slavili první Stanley Cup. Tehdy se zrodila dynastie šampionů. Soudržný mančaft, který se téměř neobměňoval - součástí všech čtyř vítězných ročníků bylo celkem 16 hráčů.

V následujících dvou letech vyhráli Newyorčané základní část NHL a podobně suverénně prošli i sítem play off. Zabrat dokázali zejména ve druhé polovině sezony, přičemž jejich forma vrcholila v samém závěru.

"Jakmile skončil únor, naše nastavení se změnilo. Dokázali jsme se vždy naladit tak, že nejlepší hokej jsme hráli v play off," popisoval Morrow.

Naposledy to Islanders dokázali ve zmiňovaném roce 1983, když se přes Washington Capitals, New York Rangers a Boston Bruins dostali znovu do finále. V něm čekal Edmonton, který byl už tehdy favoritem: před finálovou sérií vyhrál 11 z 12 utkání play off, v nichž dal 74 gólů.

Ve finále však přišla studená sprcha. Islanders vyhráli první duel 2:0, přičemž Oilers poprvé v celé sezoně nedali ani gól.

"Bezpochyby nás zničili defenzivou. Skvěle bránili a kdykoliv jsme se k nim dostali, podržel je Smith," vzpomínal Gretzky, jenž byl v roce 1983 nejproduktivnějším hráčem play off s 38 body, ale ve finálové sérii nedal ze 16 střel ani gól. Jeho tým, který vsítil v základní části 424 branek, jich ve finále dokázal vstřelit jen šest.

Druhé utkání vyhráli Islanders 6:3 a doma v Nassau Colisseum velké dílo dokonali: po výhrách 5:1 a 4:2 smetli Edmonton ve čtyřech duelech.

Tehdejší český účastník finále Jaroslav Pouzar vzpomínal, jak s Oilers procházel kolem šatny šampionů a čekal, že uvidí a uslyší salvy radosti a smíchu, avšak místo toho bylo v kabině ticho, protože vítězové byli tak zbití a unavení, že se nemohli ani hnout.

"Tak takhle se vyhrává Pohár," řekl si tehdy se spoluhráči.

Takhle však už Pohár nikdo další nevyhrál. Edmontonu se to v následujících sedmi letech podařilo pětkrát, ale čtyři triumfy za sebou od dob dynastie z Long Islandu nikdo nenapodobil.

Ctete více