Arizona: Teď už si na nás dejte pozor

Washington Capitals oslavili svůj první Stanley Cup, za námi už je i draft a nejrušnější fáze honičky za volnými hráči. NHL.com/cs se před novou sezonou zaměřuje na vyhlídky všech 31 týmů soutěže, detailně probírá jejich přestupy i nastupující mladé tváře. Tentokrát je na řadě celek Arizona Coyotes.

Coyotes podruhé za sebou nasbírali přesně 70 bodů. Znovu to znamenalo sezonu bez play off - to dokonce už pošesté v řadě. Být fanouškem tohoto klubu znamenalo dlouho trpký úděl.
To se však může brzy změnit. Jednak proto, že poslední výsledky naznačují výrazný posun. A pak i z toho důvodu, že vedení klubu přes léto skutečně nezahálí.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
Letní změny
Nejdůležitějším podpisem je ten, který paradoxně změnu v kádru neznamená - dosavadní klíčový bek Oliver Ekman-Larsson kývnul na osmiletou smlouvu na 66 milionů dolarů. Že se Coyotes nebojí přitopit, naznačila parádní suma i pro dalšího švédského beka Niklase Hjalmarssona, který si za dva roky nově vydělá 10 milionů.
Ale teď už k novým tvářím: tou zásadní je Alex Galchenyuk, jenž přišel z Montreal Canadiens výměnou za Maxe Domiho. Kouč Rick Tocchet s ním počítá do druhé lajny k Brendanu Perlinimu; měl by tu konečně naplno rozvinout svůj často opěvovaný talent, jenž v Kanadě potvrzoval jen někdy.
Ve třetí lajně pravděpodobně zakotví užitečný rychlík Michael Grabner, který 1. července přišel jako volný hráč z New Jersey Devils. Přestože se mu při jeho kratičkém angažmá v Devils vůbec nedařilo, před tím byl až do svého únorového vytrejdování nejproduktivnějším hráčem New York Rangers.
[Analýzy dalších týmů]
Arizona pochopitelně sčítá i odchody. S už zmíněným Domim odešlo 45 bodů uplynulé sezony, obstojný potenciál do budoucna. Jenže i jisté rozpaky a opakovaně nenaplněná očekávání. Kufry balili též tvrďák Zac Rinaldo a Luke Schenn - to vše dohromady by nemuselo tolik bolet.

Síla kádru
Arizonu neradno podceňovat, byť tomu poslední sezony vždycky neodpovídaly.
"Tohle je snad vůbec nejtalentovanější parta hokejistů, kterou znám," prohlásil generální manažer John Chayka. "Snad každý bude souhlasit s tím, že jsme mančaftem s viditelně nejvýraznějším zlepšením z celé NHL."
Vzestup jeho komanda začíná od brankáře Anttiho Raanty, jenž své kvality naplno předvedl během finiše minulé sezony: Z deseti utkání vyhrál devět, měl průměr 1,3 gólu na utkání a úspěšnost 95,9 procenta. I proto si vysloužil novou tříletou smlouvu.
V kádru je vedle něj několik výrazných mladíků, které by správným směrem mohli vést zkušenější mentoři jako Derek Stepan, Alex Goligoski nebo už zmíněný Ekman-Larsson. Do znamenité pohody se dostal především devatenáctiletý centr Clayton Keller, se 65 body nejproduktivnější muž výběru.
Více k tématu: [Anaheim: Perry může po letech odejít]
Budoucí naděje
Právě u Kellera se rozhodně musíme zastavit i na začátku další kolonky. Perspektiva tohoto bombarďáka s číslem devět je totiž mimořádná.
Čekalo se, že by v mladém týmu mohl někdo vyletět, většinou se ovšem mluvilo spíš o Domim nebo Anthonym Duclairovi. Jenže zatímco tihle dva postupně chřadli a nakonec byli vyměněni pryč, Keller je bezesporu tváří arizonského zítřka.
V Coyotes vytvořil nováčkovské rekordy v počtech bodů, gólů i asistencí, v odehraných zápasech, duelech s více nasbíranými body i v délce bodové série. Za sezonu 2017-18 ho vyhlásili nejužitečnějším hráčem mužstva, byl finalistou Calder Trophy.
"Možná to bude znít namyšleně, ale já už dlouho vím, že je něčeho takového schopen," prozradil Chayka, jenž Kellera v roce 2016 draftoval jako celkově sedmého. "Je to pracant, rád se učí nové věci a pracuje na sobě. Po jeho raketovém startu se zdálo, že se na něj soupeři dokáží připravit. Ale on prostě jen změnil svou hru a zase si s ním nevěděli rady."
Mezi nadějnými mladíky navíc není v kabině sám; dají se mezi ně počítat i Christian Dvorak, Dylan Strome, Perlini, Jakob Chychrun, Christian Fischer... Ke slibným jinochům v obraně se pokusí propracovat Ilya Lyubushkin z Jaroslavle. A letos bral klub už z páté pozice draftu centra Barretta Haytona.

Češi a Slováci
Slovenský forvard Richard Pánik se sice nedávno zapsal do bulvárních novin i jistou lapálií spojenou s alkoholem a příjezdem policie, jinak se však v Arizoně především proměnil v jednoho z klíčových hráčů. Výborně se rozehrál v lajně se Stepanem a Kellerem.
"Takhle dobře podle mého ještě v kariéře nehrál," ocenil kouč Rick Tocchet. "Pro nás bude zásadní, aby si formu z jara přenesl i do nové sezony."
Jiný slovenský nebo český hráč sice momentálně do prvního týmu nepatří, časem se to však může změnit. Vždyť pětašedesátkou letošního draftu bylo liberecké pravé křídlo Jan Jeník, který loni zazářil na Memoriálu Ivana Hlinky. Výborný střelec by prozatím měl zůstat v Liberci, přeje si to i Arizona.
Za Coyotes si v uplynulé sezoně v části zápasu zachytal Marek Langhamer, uprostřed ročníku ale zvolil odchod do Komety Brno. Před ním byl z našich končin Arizonou draftován naposledy Vladimír Růžička mladší (103. v roce 2007) a Martin Látal (131. v roce 2006).
Ambice
Jak šíleně uplynulou sezonu načali, tak slibně jí končili. Coyotes z posledních 29 duelů základní části vyhráli hned 17. I proto se v klubu dívají do další sezony s optimismem.
"Chceme do play off," tvrdil Ekman-Larsson, který si od roku 2012 v nadstavbové části nezahrál. "Na minulé sezoně můžeme stavět, vždyť až na úvodních jednadvacet utkání to byl skutečně obstojný rok."
U Arizony se podle všeho vyplatí být trpělivý. Pokud tým nepůjde hodně nahoru už v následujícím ročníku, pak v těch dalších se to zdá docela pravděpodobné. Mladíci z pouště dozrávají, postupně se otrkávají. S jistým Raantou v brance a rozjetým Kellerem mohou klidně napodobit letošní Colorado Avalanche - tedy minimálně postoupit do play off.