Skip to main content

Co se skrývá za čísly: Larkinova úspěšná sezona

Napsal Rob Vollman / NHL.com

Na začátku sezony 2015-16, byli za kandidáty na Calder Trophy považování útočníci Connor McDavid z Edmonton Oilers a Jack Eichel z Buffalo Sabres, jednička a dvojka draftu 2015.

O pět měsíců později je středem pozornosti úplně jiné jméno: Dylan Larkin z Detroit Red Wings.

Jeho statistiky jsou totiž více než přesvědčivé.

- S 38 body je nejproduktivnějším hráčem Red Wings a druhý v bodování nováčků za Artemi Panarinem z Chicago Blackhawks, který posbíral 52 bodů.

- Při hře pět na pět uhrál 35 bodů, což je opět nejvíc z Red Wings, v NHL mu patří 9. příčka a mezi nováčky druhá za Panarinem.

- S osmnácti góly je v Detroitu nejlepším střelcem a dělí se s Panarinem o první místo mezi nováčky.

- Se 143 střelami je také nejpilnějším střelcem Red Wings a druhým za Jackem Eichelem z Buffalo Sabres (160) mezi nováčky.

- S 26 kladnými body vede statistiku plus/minus celé ligy. V Red Wings se o druhé místo dělí útočník Pavel Datsyuk a obránce Danny DeKeyser s 13 plus body.

Důkladnější pohled na to, co se skrývá za čísly, by měl rozkrýt, zda je Larkin opravdu tak výjimečný talent, nebo jsou jeho čísla z velké části ovlivněna spoluhráči, výhodnými herními situacemi, či štěstím.

Jedním z argumentů v Larkinův prospěch je, že míra jeho produktivity se dala předvídat podle úspěšných výsledků, jež měl poslední sezónu v University of Michigan. Bylo totiž prokázáno, že když se osmnáctiletý hráč podobným způsobem prosadí v NCAA, měl by mít také úspěšný vstup do NHL.

Tento statistický model byl sestrojen zásluhou Billa James v roce 1985 a původně byl využit v baseballu. V hokeji ho aplikoval Gabriel Desjardins v roce 2004. Odhaduje kolik bodů zaznamená v NHL hráč, který do ní přichází z jiné ligy. Je založen na výkonech hráčů z určité soutěže a jejich produktivitě, když vstoupili do NHL.

Larkin, patnáctka draftu 2014, zaznamenal v minulé sezoně v Michiganu 47 bodů ve 35 zápasech, což je průměr 1,34 bodu na utkání. Podle přepočítávacího koeficientu 0,35 se čekalo, že Larkin by mohl mít ve své nováčkovské sezoně v NHL 0,47 bodu na zápas, což by znamenalo takřka 40 bodů, pokud by odehrál kompletní základní část.

Larkin má ale už 38 bodů v 53 zápasech, což představuje 0,73 bodu na zápas.

Vybočuje z prognóz částečně i díky svému věku. V NCAA dominují zpravidla o něco starší hráči, kteří tvoří většinu, podle níž se vytváří příslušný statistický model. Průměr více než bodu na zápas v osmnácti letech je ale ukazatelem atypického talentu. Na Larkina by se tak místo koeficientu 0,35 hodila cifra 0,51. Larkin se v současné době v NHL blíží průměru 0,68 bodu na utkání.

Srovnatelným příkladem je Jonathan Toews z Chicago Blackhawks. Když bylo Toewsovi 18 let, nasbíral 46 bodů ve 34 utkáních za University of North Dakota. Ve své nováčkovské sezoně v NHL (2007-08) pak Toews vstřelil 24 gólů a získal 54 bodů v 64 zápasech, tedy průměr 0.84 bodu na utkání.

Každou sezónu se alespoň jeden osmnáctiletý hráč přehoupne v NCAA přes bod na zápas, ale zpravidla není tak komplexním hokejistou jako jsou Larkin nebo Toews. Nedostatečná výška je faktorem, který handicapuje hráče jako Kyle Rau a T.J. Tynan, kteří zůstávají mimo NHL. Ne tak okatým způsobem se v NHL prosazují Jason Zucker z Minnesota Wild a Jaden Schwartz ze St. Louis Blues.

Je ale příliš brzy na to porovnávat devatenáctiletého Larkina s Toewsem, který je kapitánem Blackhawks a držitelem Conn Smythe Trophy, Selke Trophy a trojnásobným vítězem Stanley Cupu. Toews navíc dominuje v defenzivě, při vhazování a také v nájezdech. Jeho hodnota tedy vysoce přesahuje dovednosti, kterých zatím dosáhl Larkin.

Ačkoli i on už ukázal defenzivní schopnosti a s 26 kladnými body vévodí bodování plus/minus celé NHL. Bodování plus/minus ale někdy může vyvolat zavádějící výklady.

Jiným způsobem, jak osvětlit bodování plus/minus je statistika, která slučuje střelbu a procentuální úspěšnost zákroků hráčova týmu, pokud je na ledě. Před zápasem s Ottawa Senators Detroit vyslal při Larkinově pobytu na ledě 11,3 procenta střel při hře 5 na 5 a gólmani měli úspěšnost 95,4 procenta, výsledkem čeho je koeficient 1,067. Tedy pátý nejlepší výsledek v NHL mezi hráči, kteří mají za sebou alespoň 10 zápasů a nejvyšší mezi borci, kteří jich odehráli minimálně 25.

Detroit ale s Larkinem nekontroluje hru víc, než když na ledě detroitský nováček chybí. Proto také nemůže být srovnáván s Toewsem, ačkoli jejich univerzitní výsledky byly tak podobné. Podle předpokladů by Larkinovo hodnocení plus/minus mělo brzy poklesnout do týmového průměru.

Navzdory mýtům, které se pojí s Larkinovou statistikou plus/minus, je jeho ofenzivní talent přesně takový, jak se čekalo a udržuje ho na krátké listině uchazečů o Calder Trophy. A také posiluje důvěru ve statistické modely u hráčů, kteří ve věku 18 let zazáří v NCAA.

Ctete více