Cesta Penguins za titulem kopírovala tu loňskou

Hokejisté Pittsburgh Penguins dokázali jako první celek od Detroit Red Wings v roce 1998 obhájit Stanley Cup. Cesta za letošním titulem začala právě už u toho loňského, v němž se tým okolo hvězd otrkal a mladá křídla i beci získali zkušenosti, které zúročili letos.
Penguins se superhvězdami Sidney Crosbym a Evgeniem Malkinem mají s play off podobně bohaté zkušenosti jako Chicago Blackhawks, trojnásobný vítěz Stanley Cupu v posledních osmi letech. Pittsburgh se do finále NHL dostal počtvrté za posledních deset let, z toho vybojoval třetí titul.

Letos se celou sezonu držel na špici Východní konference a byť na její první místo a k Presidents' Trophy nakonec pronikl jeho rival Washington Capitals, do play off šel z výhodné pozice druhého týmu Metropolitní divize.
To, že končil sezonu s bilancí 50-21-11 a druhým nejvyšším počtem bodů v NHL (111), se nakonec vyplatilo nejen v prvním kole, v němž mohli Penguins využít domácí start i konečný pátý zápas na vlastním ledě proti Columbus Blue Jackets, ale také ve finále Východní konference, ve kterém v pátek ve své PPG Paints Areně zdolali v prodloužení Ottawa Senators. A především pak ve finále Stanley Cupu, kde byla výhoda domácího ledu nadmíru důležitá. Penguins se díky ní dostali do vedení 2:0 a když Nashville vyrovnal, klíčový pátý duel se hrál znovu v Pittsburghu a tým okolo kapitána Sidneyho Crosbyho ho ovládl v poměru 6:0.
Letošní cesta ke Stanley Cupu byla v lecčems podobná té loňské. První kolo bylo pro Penguins v obou sezonách vcelku pohodovou záležitostí, New York Rangers v roce 2016 i Columbus letos vyřadili v pěti utkáních. Ve druhém kole se stejně jako loni střetli s Capitals. Pittsburgh ho rozehrál dobře, ale nakonec potřeboval na zdolání Capitals sedm utkání.
A stejně jako před rokem, kdy Penguins otáčeli finále konference s Tampa Bay Lightning ze stavu 2:3 na zápasy na 4:3, bylo pro ně i letos nejtěžší právě třetí kolo - přes Ottawu prošli až gólem Chrise Kunitze ve druhém prodloužení sedmého zápasu.

Velký rozdíl proti roku 2016 byl v tom, že tým kouče Mikea Sullivana dostali na vrchol hned dva brankáři. Play off začal chytat Marc-Andre Fleury, protože Matt Murray byl zraněný. Jakmile se však uzdravil a zkušenějšímu gólmanovi se nepovedl jeden zápas konferenčního finále s Ottawou, vrátil se do branky mladší z dvojice (a hrdina loňského play off) Murray a jistil postup do finále Stanley Cupu. Přesto, že ani on se nevyvaroval výpadků, nakonec stál pevně a především nulou v pátém zápase (6:0) s Nashvillem se výrazně podepsal na výsledku finále.
Jako na houpačce probíhalo play off pro Phila Kessela, jenž se nejdřív rozehrál do dobré formy, ale pak se zasekl a mezi třetím kolem a finále s Nashvillem nedal šest zápasů gól, než přispěl bilancí 1+2 v pátém utkání. Protivenství překonával i Crosby, který utrpěl v utkání s Capitals otřes mozku, ale po jednozápasové absenci se rychle vrátil a v nejdůležitějších momentech znovu prokázal svou velikost. Nejstabilnější play off prožil Evgeni Malkin.
Podobně důležité však byly i góly nováčka Jakea Guentzela, který se ve svém prvním play off stal s 13 trefami nejlepším střelcem a překonal nováčkovský rekord Dina Cicarelliho z 80. let.
Guentzel byl jedním z mála těch, jež nemohli využít zkušenost z loňského play off. Výjimkou, která potvrdila pravidlo. Většina ostatních ze zkušeností těžila a stala se tak plnohodnotnými členy novodobé pittsburské dynastie šampionů.