Draft mají v kapse, teď se vydali evropskou cestou

Také v sezoně 2026-27 vám přinášíme sondu na opačnou stranu Atlantiku. V rubrice Evropský led se každý čtvrtek zaměřujeme na dění v jednotlivých ligách i na mezinárodní scéně, které často bývá nějakým způsobem spjaté s NHL.

Draft je pro každého mladíka dychtícího po NHL splněný sen, ale taky jen začátek cesty. Jakmile hráč slyší v talentové burze své jméno, přijde hned na řadu otázka: Co dál?

Většina náctiletých hokejistů z Evropy hned balí fidlátka a vydávají se do CHL nebo NCAA. Ale jsou i výjimky.

Třeba dvacetiletý obránce Tomáš Galvas, kterého si Pittsburgh Penguins vybrali letos ve druhém kole jako 54. hráče draftu. Po letním kempu se vrátil do Liberce k Bílým Tygrům.

Galvas už má za sebou 117 extraligových zápasů, zahrál si na seniorském mistrovství světa IIHF ve Švýcarsku a v Pittsburghu dostal možnost nahlédnout zblízka do prostředí klubu NHL. Dokonce si zatrénoval i s kanadskou legendou Sidneyem Crosbym.

"Přišel mi jako správný lídr. S mladými hráči se snažil komunikovat a pomáhat jim," popisoval Galvas po kempu. Od kapitána Penguins dostal i jednoduchou radu: rozdávat tvrdší přihrávky.

Mnohem důležitější pro jeho další vývoj ale byla zpětná vazba trenérů a managementu. Galvas ví, že potřebuje zesílit a stát se komplexnějším obráncem. Defenzivní stránka byla hlavním důvodem, proč si letos na podzim v Pittsburghu ještě místo v NHL nevybojoval.

Nová sezona v Liberci je pro bývalou oporu reprezentační dvacítky zásadní. Galvas teď už není zelenáčem čekajícím na příležitost, ale hráčem, od kterého se čeká výkon odpovídající jeho ambicím.

Podobnou cestou jde devatenáctiletý Štěpán Hoch. Utah Mammoth si českobudějovického útočníka vybrali v roce 2025 ve třetím kole jako 78. hráče. Místo odchodu do zámoří ale zůstal v Motoru, protože chtěl hlavně pravidelně hrát seniorský hokej.

"Rád bych se udržel v A-týmu a stabilně nastupoval, to je pro mě základ," tvrdil po loňském draftu. Pokud by v Budějovicích neměl potřebné vytížení, patrně by využil možnost odejít do kanadské juniorky.  Teď už má ovšem za sebou osm zápasů sezony s bilancí 1+5, od trenérů dostává kolem 15 minut na utkání. Utah si už při draftu cenil jeho velikosti (193 cm/87 kg), bruslení a potenciálu stát se power forvardem.

Evropskou praxi si vybral také Vashek Blanár, číslo 100 loňského draftu (Boston Bruins). Devatenáctiletý obránce si zvolil Skandinávii jako nejlepší místo pro svůj rozvoj, což by mu jistě schválil třeba i David Pastrňák. Působí v HV 71, odkud o něm chodí Bruins pravidelné reporty.

Boston si cení jeho ochoty pracovat, ale oblastí, v nichž se musí zocelit, je víc. Ve Švédsku zkušenosti sbírá převážně v juniorce, ale nakoukl i do seniorského týmu, takže má možnost zesílit, zlepšit práci s pukem a také si postupně zvykat na tempo dospělého hokeje.

U sousedů ve Finsku pak hledá štěstí vysoký útočník Samuel Jung, kterého si zamluvili loni ze 166. pozice New York Rangers. Čtyři sezony si prošel systémem Kärpätu a nyní je hráčem KalPa, kde má další příležitost posunout se mezi dospělé. Jeho předností je zejména kombinace výšky (191 cm) a solidního pohybu.

Rangers jsou cílovou stanicí i v plánech slovenského forvarda Tomáše Chrenka, kterého si letos vybral newyorský klub z 81. místa po věru nezapomenutelném vyvrcholení sezony.

Osmnáctiletý talent získal s Nitrou mistrovský titul, o němž navíc rozhodl v sedmém finále proti Slovanu Bratislava gólem v prodloužení. Na MS juniorů IIHF do 20 let byl také s osmi body v pěti zápasech nejproduktivnějším Slovákem.

"Myslel jsem si, že budu draftován mnohem dřív na základě mé kvality. Měl jsem v hlavě, že jsem lepší než hráči vybraní přede mnou, a věřím, že to později také ukážu," řekl sebevědomě v srpnovém rozhovoru pro Sportnet.

"Řekl bych, že nejvíc můžu zaujmout svým hokejovým IQ, ale musím pořádně zapracovat na fyzické hře." I proto zůstal Chrenko v Nitře, odkud chce letět do zámoří jako rychlejší a silnější hráč.

Letos přišel v draftu na řadu také osmnáctiletý slovenský zadák Jakub Floriš (č. 106; Nashville Predators), který působí už třetí sezonu ve finském Lukko, kde už teď nahlédl také do nejvyšší dospělé soutěže.

"Líbí se nám jeho velikost při výšce 190 centimetrů a také to, že velmi dobře bruslí," popsal Floriše evropský skaut Nashvillu Martin Bakula jako spolehlivého, zodpovědného a obousměrného beka, co dobře vidí hru na obou stranách kluziště.

Největší společný jmenovatel těchto příběhů je jednoduchý: po draftu není nutné okamžitě vyrazit za oceán. Evropské soutěže dávají prostor pravidelně hrát i zvykat si lépe na seniorský hokej a k tomu pracovat na fyzičce a dalším rozvoji. Z hledáčku zámořských klubů ale talentovaní hráči nezmizí.