Gaudreau zabral. A Calgary ožilo

Zatím to tedy byla velikánská bída. Čtvrteční zápas proti Buffalo Sabres ale fanouškům Calgary Flames naznačil, že by snad mohlo být líp. Mnohem líp. Jejich milovaný celek vyhrál 4:3. Ale hlavně: Konečně k tomu přispěly i hvězdy, které se před tím dlouhodobě trápily.

Vrchní eso Johnny Gaudreau ukončilo desetizápasovou sérii bez vstřeleného gólu. Tobias Rieder čekal na branku ještě o dva duely déle, svou první trefu v sezoně si připsal i další ostře sledovaný muž Milan Lucic.
Nabízí se otázka: Je tohle po týdnech zmaru ten zoufale vyhlížený obrat?
"Dali jsme se správným směrem. Na naší současné hře můžeme stavět," uvedl po utkání jednatřicetiletý forvard Lucic.
Jenže zatím jde jen o pouhý záblesk. Calgary přece mělo být touhle dobou úplně jinde.
Zatímco uplynulou základní část končilo se 107 body jako hegemon Základní konference, v té následující střídá povedené výsledky s mátožnými. Nedávno jej ničila šestizápasová série bez vítězství, postupně se klidilo z postupových míst.

Nejvíc se trápení mužstva projevovalo v ofenzivě. Hráči Flames od začátku října vstřelili pouze 77 gólů, v tom jim patří až 27. místo z celé NHL.
Po odstoupení kouče Billa Peterse se však něco přece jen zlomilo. Calgary pod vedením jeho dosavadního asistenta Geoffa Warda postupně porazilo Sabres 3:2 v prodloužení, Ottawa Senators 3:1 a následně znovu i Buffalo. To už vypadá nadějně!
"Pořád ještě nejsme na sto procentech svých možností, ale pomalu přidáváme," všiml si útočník Derek Ryan. "Postupně se do toho zase dostáváme. Snad své současné tempo udržíme a před Vánoci si vybojujeme trochu lepší pozici."
Optimismu nahrává solidní forma několika výrazných jednotlivců. Třeba Sean Monahan ve čtyřech posledních duelech nasbíral dva góly a tři asistence. Stejný počet utkání v řadě boduje i jeho spoluhráč Matthew Tkachuk (1+4).
Ještě výraznějším impulzem však může být probuzení již zmíněného Gaudreaua.
Johnny Hockey v minulé sezoně zaznamenal úctyhodných 99 bodů, podobné kousky se od něj čekaly i tentokrát. Jenže zatím má takových zápisů jen dvaadvacet. A především: Před čtvrtkem platilo, že na gól čeká od 7. listopadu, kdy skóroval proti New Jersey Devils.
"Letos mi to tam moc nepadá," přiznal šestadvacetiletý střízlík, pro něhož to proti Sabres byla teprve šestá trefa v sezoně. "Takže mám obrovskou radost, že se to proti Buffalu povedlo. Snad se to teď obrátí."
Podobné přání má jistě i Lucic. Důrazný bijec přišel do mužstva v červnu díky trejdu s Edmonton Oilers, kam za něj na oplátku putoval James Neal. Chlapík se srbskými kořeny sice nikdy nebyl úplným lamačem gólových statistik, takto chabý přísun (1+4) je ovšem málo i na něho.
"Dát první gól mi určitě trvalo déle, než jsme já i mnozí další předpokládali," řekl. "Kluci mě ale celou dobu podporovali, nikdy mě nic nevyčetli. Každopádně je fajn, že už jsem svou nepříjemnou sérii konečně překonal."
Stejně jako ostatní parťáci i Lucic věří, že s mančaftem vpluli do fáze, na kterou se jednou bude vzpomínat. O níž se bude vyprávět: Pamatujete, jak to tenkrát před Vánoci obrátili?

Pokud to tak bude, půjde o velkou zásluhu jistého dlouho přehlíženého muže. Nový kouč Ward byl ještě nedávno učitelem na základní škole, ani po jeho dočasném jmenování se nečekaly zázraky. V kabině vyzdobené plápolajícími céčky se však okamžitě pustil do revoluce, která podle všeho přináší výsledky.
"Nejde o to oživit jen hvězdy typu Johnnyho, přispívat do statistik musí všichni," vysvětloval svůj postoj. "Je potřeba hrát důrazněji, dávat do toho víc energie."
Z těch několika málo zápasů je zřejmé, že se nebojí hodně říznout do sestavy. Klidně rozboural dvě elitní, jindy nezpochybnitelné lajny. Posunul Mikaela Bäcklunda k Monahanovi, udělal z něj křídlo. Gaudreaua přidal k Lucicovi s Ryanem.
Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]
Třeba to bylo jen chvilkové řešení, každopádně zabralo.
"Ať už se Ward rozhodne pro cokoliv, jsme s ním na jedné lodi," ujišťoval Gaudreau.
Pokud se bude dál vyhrávat, asi nemá důvod říkat nic jiného.