Bonino v úvodním finále nezklamal, opět rozhodl

Kris Letang nevěděl, kolik času zbývá do konce, když skočil na led a zapojil se do útoku. Nevěděl, kolik zbývá do konce, když Brent Burns přišel o hokejku a umožnil tak soupeři víc času i prostoru.

Stejně tak Letang nevěděl, kolik času zbývá do konce, když přesnou přihrávkou našel Nicka Bonina, který přesnou střelou překonal gólmana Martina Jonese a vítězoslavně vztyčil ruce ke stropu haly.

Až poté se Letang podíval na časomíru. Viděl, že tam svítí číslo 2:33, přesně 153 sekund do konce. Jak se později ukázalo, pro San Jose Sharks to bylo minimum času na zvrat.

"Je to skvělý pocit," vyprávěl Letang, ačkoli si uvědomoval, že i přes výhru 3:2 vede do zlatého cíle ještě dlouhá cesta. Penguins se povedlo dostat soupeře pod tlak. Našli hrdinu v muži, který během 63 zápasů základní části nastřílel devět branek. V 19 duelech play off připojil další čtyři.

Tím hrdinou je Nick Bonino. Hokejový kočovník, který konečně našel svůj domov a v Pittsburghu je členem jedné z nejdynamičtějších formací v play off. A bodově si vede stejně dobře jako jeho parťáci.

Carl Hagelin dosud nastřílel pět gólů, Phil Kessel devět. Bonino se pasoval do role nahrávače, aktuálně už má na kontě 12 asistencí, nejvíce z celého týmu. To ho řadí na čtvrtou příčku v celé NHL, lépe je na tom pouze trojice ze San Jose (Logan Couture 17, Brent Burns 16, Joe Thornton 15). Bonino udivuje chytrostí, samotný Letang hovořil o jeho vysokém hokejovém IQ. Bonina po zápase chválil i kouče Mike Sullivan.

"Celá formace příkladně bojuje, kdykoli je na ledě," oceňuje útočník Penguins Chris Kunitz.

"Kdykoli jsou na ledě, můžeme vidět jejich obrovskou rychlost, navíc se jim daří dostávat do zakončení. Bonino možná nemá pověst střelce, ale má silnou hokejku, dokáže si najít puk a dobře s ním pracovat. Všechna rozhodnutí jsou v jeho případě správná. Je ve skvělé pozici a dokáže toho využít. Kdykoli je možnost, musíme se ho snažit na ledě najít. Zdá se, že když dává góly, tak pravidelně vyhráváme."

To platilo i pro pondělní zápas, když Letang podpořil útok a našel Bonino přesně ve chvíli, kdy to bylo potřeba.

"Řekl jsem si o puk ve středním pásmu," vypráví Letang. "Měl jsem velkou rychlost, navíc jsem si uvědomil, že Brent Burns přišel o hokejku. Okamžitě mi bylo jasné, že budu mít mnohem víc času a prostoru. Viděl jsem Nicka na zadní tyči, při tom soupeř stál u přední. Věděl jsem, že k němu musím dostat puk."

Bonino trpělivě čekal.

"Je to klidný chlápek," usmál se trenér Mike Sullivan. "Soustředí se pouze na to, aby odvedl svojí práci. Skvěle vychází se svými parťáky z formace. To platí i pro mladé hráče. Svou přítomností uklidňuje celý tým v kabině i na střídačce. V jeho hře můžeme vidět ten velký klid. Je stále svůj, celému týmu tím hodně pomáhá."

Bonino stál v prostoru před brankářem Martinem Jonesem, na okraji levého kruhu. Měl dost času, protože ho obránce Paul Martin zřejmě vůbec nezaregistroval. Ideálně si tak našel místo pro přihrávku od Letanga. Jakmile přišla, zpracoval si kotouč, ve vteřině se ujistil, kam bude mířit a trefil přesně odkrytý prostor Martinovy branky.

"Dostal jsem se do útočného pásma o něco později," řekl Bonino. "Viděl jsem Letanga v rohu, Hagelin vedle něj bojoval se spoluhráčem. Chvíli jsem přemýšlel, jestli se do toho nemám zapojit. Oni ale udrželi puk a Letang ho poslal přesně na mojí hokejku. Nebyla to moje nejtvrdší střela, ale povedlo se mi jí dobře umístit."

Bonino, který má kontrakt ještě na jednu sezonu, neví, jaká bude jeho budoucnost. Nepřemýšlí moc dopředu, což dokládá i jeho předchozí kariéra. Loni v létě byl vyměněn z týmu Vancouver Canucks do Penguins, o rok dříve putoval z Anaheim Ducks do Canucks.

Ale budoucnost teď pro Bonina není důležitá. Soustředí se na současnost. Na nejbližší přihrávku, na nejbližší gól. Jak sám říká, užívá si, kde může být a za koho hrát. A i díky němu je Pittsburgh blíž k zisku Stanley Cupu.