Blackhawks si věří – díky tomu vybojovali sedmý zápas

Dale Weise je členem kádru Chicago Blackhawks pouhých 58 dní. Nebyl součástí týmů, které v letech 2010, 2013 a 2015 vyhrály Stanley Cup. I tak z něj cítí duch šampionů.

Cítil jej už před tím, než Blackhawks v sobotu zdolali St. Louis Blues 6:3, když se dokázali po skvělé druhé třetině vzchopit ze ztráty 1:3. Dlouho ztichlá hala United Center se tak zase proměnila v 'Blázinec na Madison Avenue' – a hráči už vyhlížejí pondělní sedmý duel, v němž se série 1. kola play off Západní konference rozhodne.

"Říkám to od začátku, co jsem sem přišel: Tohle je mimořádná parta," uvedl Weise, který přišel do Chicaga 26. února z Montreal Canadiens. "Má prostě neotřesitelné sebevědomí. Nezáleží, kolik to je, my jsme pořád ve hře."

Weise se usmíval, ale na druhou stranu jako by byl z dotazů i trochu podrážděný.

"I když jsme byli dole, tomuhle celku je to fuk," pronesl. "Víme, že potřebujeme dobře bránit, ale zároveň cítíme, že v ofenzivě máme takovou sílu, že si šance vytvoříme. Že góly vždycky dáme."

Ať Blackhawks sedmý duel vyhrají, či nikoli, dosavadní průběh série už tak ukazuje na vše, co v NHL v posledních sedmi sezonách dokázali. Klíčoví hráči jako Jonathan Toews, Patrick Kane či Duncan Keith jsou lídry na ledě i mimo něj.

Generální manažer Stan Bowman se potýká s tím, aby v rámci platového stropu nacházel nové a nové hráče, kteří ideálně zapadnou do systému. Trenér Joel Quenneville pak s tím vším v rámci možností míchá tak, jak nejlépe umí.

Blackhawks v sérii s Blues prohrávali 1:3 na zápasy, ale to pro ně poslední dobou není nic nového. V roce 2013 takto otočili druhé kolo play off s Detroit Red Wings. Letos byli na hraně už v 5. duelu ve čtvrtek, ale ve 2. prodloužení tým úchvatnou individuální akcí spasil Kane.

V 6. duelu prohrávali 1:3 po první třetině, ale nenechali se zlomit. Věřili si. Vědomí jejich síly je uklidňovalo.

"Hodně kluků je v kádru už dlouho na to, aby vědělo, že nám stále zbývalo dost času," uvedl útočník Blackhawks Andrew Ladd – byl ve vítězném týmu z roku 2010, pak se stal obětí hrátek s platovým stropem, ale zase se vrátil letos 25. února z Winnipeg Jets. V sobotu vstřelil svůj první gól. "V šatně šlo cítit sebevědomí, že se vrátíme do hry. Že dáme rychlý gól a už nám bude chybět jen jedna trefa."

To se povedlo, když forvard Artem Anisimov – předsezonní posila z Columbus Blue Jackets – využil přesilovku. Po něm uspěl bek Trevor van Riemsdyk, podepsaný jako nedraftovaný volný hráč v roce 2014, jenž zužitkoval pas od Toewse a v čase 32:21 srovnal na 3:3.

Fanoušci, do té doby spíš oněmělí nečekaným vývojem skóre, najednou stáli a bouřili. Vydrželo jim to i po celou dobu komerční přestávky – byl to hluk, jako když zápas uvádí americká hymna.

"A od té chvíle už povzbuzovat nepřestali," ocenil útočník Andrew Desjardins.

Weise, jenž se v sérii už potřetí dostal do hry z pozice zdravého náhradníka, o chvíli později zařídil Blackhawks vedení 4:3 – a gól mu připravil nováček Artemi Panarin, nedraftovaný volný hráč podepsaný v roce 2015, který si v základní části připsal 30 tref a může se stát vítězem Calder Trophy.

Blackhawks ve druhé části do chvíle, než hráli v závěru oslabení, přestříleli Blues 19:4.

"V první třetině nám bralo síly to, jak jednoduše a rychle jsme inkasovali," řekl Toews. "Oni si svoje šance ani pořádně nemuseli zasloužit. Zato ve druhé části... Všechny čtyři naše lajny na nepovedenou první část odpověděly důstojně. Makali jsme. Jakmile se komukoli z nás něco povedlo, v dalším střídání v tom pokračovali jiní. Tenhle obrat nám dodal hodně elánu. A ve třetí třetině už jsme z tempa nepolevili."

Přečtěte si ta jména znovu: Ladd. Anisimov. Van Riemsdyk. Weise. Panarin. A to jsme ani nezmínili Richarda Pánika, jehož Blackhawks získali 3. ledna z Toronto Maple Leafs. Pánik si připsal šest hitů, čtyři střely, dva bloky a asistenci.

Aktuální Blackhawks možná nemají tak široký či tak dobrý kádr jako jejich vítězní předchůdcové. Možná ne. Ale byli dost dobří na to, aby zvládli duel číslo 6.

"Je to jasný důkaz, jak umíme využít naše zkušenosti a přenést tohoto ducha i na kluky, co u nás třeba nejsou tak dlouho. I oni už umí zvládat zápasy, v nichž jde o vše. Pokud jsme na takové vlně všichni, hrajeme tak, jak je třeba," uvedl Toews. "Jen se budu opakovat, dneska to pro nás byla zábava."

Zato Blues příliš legrace nezažívají.

Ba naopak, jako by se objevovala další hokejová noční můra ze St. Louis. V roce 2013 Blues v prvním kole play off vedli 2:0 nad Los Angeles Kings, ale prohráli 2:4. V roce 2014 vedli v prvním kole 2:0 nad Blackhawks, ale prohráli 2:4. Loni to v prvním kole proti Minnesota Wild bylo 2:2 – a skončilo 2:4.

Nyní sledují, jak úřadující šampioni smazali jejich náskok 3:1. A co víc: Blackhawks jsou pod Quennevillem ve 4. až 7. duelech play off na bilanci 45-15; v situaci, kdy jim hrozilo vyřazení, zní bilance dokonce 13-4. Šesté duely umí 15-1 a doma 7-1. Od sezony 2009-10 až na jednu výjimku buď získali Stanley Cup, nebo byli vyřazeni v prodloužení 7. duelu.

"Tohle jsou důvody, proč vyhráli spoustu zápasů i trofejí," uvedl kouč Blues Ken Hitchcock. "Ve druhé třetině to nakopli a zvýšili tempo. Byli v zoufalé situaci, dali do toho vše – a my se jim nedokázali vyrovnat."

Další noční můra? Na to, aby ji zaplašili, zbývá Blues ze tří už jen jediná, poslední šance.