Danault entrainement

Každé pondělí během sezony 2017-18 vám NHL.com/cs přináší pohled na žhavé trendy a dění v NHL. Od sérií výher či proher přes velké výkony jednotlivců až po novinky okolo ligy, s Tepem NHL budete vždy ve stejném rytmu jako nejlepší hokejová soutěž světa.
V tomto vydání se zaměříme na snahu ligy zvyšovat bezpečnost hráčů v kontrastu k ojedinělým incidentům, jako bylo zranění montrealského Phillipa Danaulta. Takovým nehodám ale předejít nelze.

Je to trochu jako při jízdě v autě. Pečlivě dodržujete všechna pravidla, dbáte na bezpečnost, stejně se pak ale jednoho dne nikoli vlastní vinou stanete aktérem hrůzu nahánějící havárie. A nedá se tomu nijak zabránit.
Jako v případě děsivé chvilky z víkendového zápasu tradičních rivalů Montreal Canadiens a Boston Bruins. Hráč s historicky nejtvrdší střelou v NHL (175 km/h) Zdeno Chára vypálil od modré čáry, jenže tentokrát mu skákavý puk správně nesedl, a tvrzená guma trefila místo prostoru mezi tyčemi hlavu montrealského útočníka Danaulta.
Přitom stačilo málo a puk by prosvištěl kamsi za branku, jenže centr Canadiens se ve špatnou chvíli ocitl na špatném místě. Naštěstí má Danault ve 24 letech ještě hodně dobré reflexy a stačil se instinktivně uhnout tak, aby ho puk netrefil do obličeje, ale do ucha. I tak to byla petarda, která by udělala díru do stromu.
"Něco takového nechcete vidět," otřásl se Chára. Danault však ukázal, že má tvrdou hlavu a z ledu ho na nosítkách odváželi spíše preventivně.

"Puk od mantinelu rychle odskočil, chtěl jsem ho co nejdřív vypálit na bránu a věděl jsem, že jsem to trefil tvrdě. Proto jsem taky k Danaultovi hned jel," vysvětloval své obavy Chára, který má v Montrealu tu nejhorší pověst od neslavně proslulého incidentu z roku 2011, kdy narazil Maxe Paciorettyho do sloupku mezi střídačkami a způsobil mu tak těžký otřes mozku.
Tentokrát v tom ale skončil slovenský obránce takřka nevinně, přesto mezi fanoušky Habs byl, je a ještě dlouho bude nenáviděný.
Danaulta už sice záhy propustili do domácího ošetřování, ale v sestavě Canadiens ještě nějakou dobu nebude figurovat. Značně se totiž v posledních letech zpřísnil zdravotnický protokol posuzující zranění hlavy.
"Já ještě pamatuju, jak mě trefil někdo loktem do zátylku, docela to bolelo, ale já šel v mrákotách hrát další třetinu," vybavil si jeden z českých průkopníků v NHL Jaroslav Pouzar 80. léta v Edmonton Oilers.
Diagnostika zranění však postoupila sprintem kupředu. NHL zavedla už před lety pro hráče test zvaný ImPACT, který s větší přesností zjistí, zda jde skutečně o otřes mozku. Dřív hokejistu pobolívala hlava, ale nikdo se nepídil po tom, zda je to kvůli následku nárazu. Hráč si vzal prášek a prostě hrál, dokud ho to nepřešlo. Lékaři si teď naštěstí dávají mnohem větší pozor.
\[Více k tématu: Chárou zranění Danaulta otřáslo, útočník je doma\]
"Cítil jsem se v naprosté pohodě, už jsem chtěl nastoupit, ale těmi testy jsem tedy prošel opravdu jen tak tak," vybavil si svou zkušenost s otřesem mozku bostonský útočník David Krejčí.
NHL zavedla vůči zákrokům na hlavu tvrdé postihy, instituce bitkaře prakticky vymizela a tresty za neodůvodněné násilí jsou mnohdy kruté. Ale jsou i chvíle, kterým se v současném ultrarychlém pojetí prostě zabránit nedá.
Stalo se třeba, že padajícího Claudea Girouxe nakopl do hlavy dopředu uhánějící spoluhráč z Philadelphia Flyers Wayne Simmonds. A na takové věci je NHL prostě krátká.
Fenoménu otřesu mozku v americkém profesionálním sportu se věnoval i film oscarového dokumentaristy Stevea Jamese 'Head Games'. Vystupuje v něm také bývalý kapitán Philadelphie Keith Primeau, který musel ukončit kariéru v 35 letech, když mu diagnostikovali čtvrtý otřes mozku.
Tomu chce vedení ligy předcházet, hráči by do sportovního důchodu neměli odcházet jako pacienti na prášcích.
Můžete se ale věnovat prevenci sebevíc a jednoho dne vás překvapí podobná chvíle, jaká se odehrála v Montrealu. V ten samý den se ovšem přihodil také incident, který mohl mít mnohem fatálnější následky.

V zápase samotném si toho ale všiml málokdo, Milan Lucic z Edmonton Oilers se přitom ocitl v ohrožení života, když se mu ke krku přiblížila brusle Tomáše Noska z Vegas Golden Knights.
Lucic pak zveřejnil fotku, kde má na krku devět stehů. Celá liga má přitom v paměti strašlivý moment z února 2008, kdy Richardu Zedníkovi prořízla hrdlo brusle Olliho Jokinena a slovenskému útočníkovi zachránila život včasná reakce lékařského týmu.
Ačkoli jsou odpudivé zákroky v NHL minimalizovány, nehody, jako byly o víkendu ta Danaultova a Lucicova, se prostě stávají. Stejně jako v jiných odvětvích profesionálního sportu. Tentokrát se to naštěstí obešlo bez vážných následků. A liga se stará o to, aby to tak vydrželo co nejdéle.