Milé překvapení, přiznal Zbyněk Michálek

Určité věci se nemění - třeba to, že když obránce Zbyněk Michálek vyrazí na led, udělá pro úspěch svého týmu vše. Byť je českému bekovi již 34 let, vždy platil a nadále platí za vzor spolehlivost, obětavosti.

Jenže čas a trendy jsou proti. Český veterán naskočil na ledě Nashville Predators v noci na úterý do svého vůbec prvního duelu v letošní sezoně NHL. Po přípravě jej vedení Arizona Coyotes v rámci rozsáhlé přestavby odsoudilo do role člena kádru Tucson Roadrunners v AHL.
Mohl zahořknout. Mohl být naštvaný na svět - a vlastně by se u hokejisty se 781 starty v NHL možná ani nebylo čemu divit.
Ale takový starší z hokejových bratrů není.
"Nemohl bych teď být šťastnější. Snažil jsem se si to co nejvíce užít. Kdo ví, kolik dalších zápasů mi ještě zbývá," líčil Michálek pro AZ Central po prohře 1:3 a startu číslo 782, v němž na ledě strávil čas 15:55. "Škoda, že jsme nevyhráli, ale i tak jsem hrozně rád, že jsem zase v NHL."
Oba sourozenci nezažívají dobrý ročník, vynucená cesta na farmu totiž potkala i jeho mladšího bratra Milana v Toronto Maple Leafs. Zbyněk po letech mezi elitou poznával strasti nižší soutěže - a navíc to Tucsonu přestalo jít.
"Poslední dobou to bylo hodně těžké, žádná velká zábava," líčil. "Měli jsme super první polovinu sezony, ale pak jsme - vůbec nevím, proč - najednou spadli dolů a hodně prohrávali, do toho spousta zápasů venku… Je to zklamání pro všechny."
V tomhle kolotoči mu v sobotu večer oznámili, že zase jednou nakoukne do NHL. "Upřímně jsem to nečekal. Bylo to milé překvapení," přiznal a s úsměvem líčil: "Bylo hrozně fajn vidět zase spoustu lidí z klubu, na druhou stranu se očividně děje hodně změn a je tu od přípravy dost nových tváří. Pár klukům jsem se musel představovat."

Klíčovou otázkou pro českého poctivku tak je: Co dál? Do budoucnosti z její podstaty nikdo nevidí, a tak se těžko soudí, zda radikální 'facelift' Coyotes povede ke světlým zítřkům. Každopádně to ale nevypadá, že by v současné NHL a v současné hokejové Arizoně mělo být místo pro veterána Michálkova typu.
"Může to pro mě být poslední sezona v NHL," přiznal. "Velmi pravděpodobně. A v srdci cítím, že by bylo dobré se rozloučit v tomto klubu, v tomto dresu," dodal bek, který v pouštním státu strávil jasně největší část kariéry.
A jelikož to neumí jinak, i její ne úplně ideální závěr zvládá s grácií. "Jakmile padne puk na led, dělám to nejlepší, ať hraju kdekoli. Chci místní mladíky vést příkladem. Všichni se ke mně chovali skvěle, budu mít na Tucson dobré vzpomínky," uvedl. "Snad jsou se mnou taky spokojení. Nemám v povaze něco vzdávat. To bych nebyl já."
Vedení Coyotes tento přístup odměnilo pozvánkou do prvního týmu. "Předvedl přesně to, co jsme od něj čekali," hodnotil kouč Dave Tippett. "Zase padal do střel, zase dřel. Nechal na ledě úplně všechno."
A tak Zbyněk Michálek bez ohledu na to, co (ne)přijde, zase jednou okusil hokejovou slast jménem NHL. Aspoň jednou.