V létě si usmyslel dát si od hokeje pauzu, definitivní konec hokejového harcování však neoznámil. Co s ním bude? Nejistotu rozehnal až po Vánocích, kdy v Hurricanes podepsal roční smlouvu na 700 tisíc dolarů. Fanoušci si od něho dost slibovali, vždyť byl ještě loni se třiadvaceti góly druhým nejlepším střelcem mančaftu.
A nepletli se. Fantastický comeback trojnásobného šampiona Stanley Cupu jen potvrzuje, že když to někdo má v rukou, může trápit i mnohem mladší dravce.
Nejde ani zdaleka o první vydařený návrat starého pardála do bývalého klubu. Takových odepisovaných 'důchodců' už přece bylo!
Na příběh Patricka Marleaua si ostatně určitě ještě vzpomenete. Čtyřicetiletý útočník se v létě po angažmá v Toronto Maple Leafs dostal zpátky do kabiny San Jose Sharks. Bylo to celé trochu kostrbaté, klub jeho srdce mu nejdřív novou smlouvu nenabídnul. Jenže Sharks v novém ročníku ztratili všechny čtyři úvodní duely, a tak po střelci 72 gólů z play off přece jen sáhli.
Výsledek? Ihned se blýsknul dvěma brankami do sítě Chicago Blackhawks, zaručily premiérové vítězství 5:4.
"Je skvělé, že jsem zpět a že zase můžu hrát a být s touhle partou lidí," radoval se dvojnásobný olympijský vítěz.
Po několika dalších měsících mu už tolik do smíchu není - San Jose se nedaří, od postupu do play off je daleko. Marleauova cesta zpátky se každopádně v žádném případě nedá nazvat fiaskem, byť tenhle chlapík vzhledem k věku už určitě nebourá žádné kanonýrské rekordy.
Když proti Dallas Stars odehrál svůj 1700. zápas v NHL, v historických statistikách soutěže se posunul na páté místo. A jen tak mimochodem při tom rozhodl gólem o výhře Sharks 2:1.
"Je to jeden z těch zápasů, na které nikdy v životě nezapomenete," řekl.
*** ***Více k tématu: [Williams si už zase říká Hurikán]
Už před ním mohl podobně povznášející pocity zažívat například Roberto Luongo.
Čtyřku draftu z roku 1997 vázalo k mužstvu Florida Panthers silné pouto. Když ho klub z jihu USA v roce 2000 získal díky odvážnému trejdu s New York Islanders, od tehdejšího kouče Terryho Murrayho slyšel: "S tímhle brankářem můžeme vyhrát Stanley Cup!"
U Panthers pak strávil pět let, po sezoně 2003-04 byl nominován na Vezina Trophy a Lester B. Pearson Award, získal několik klubových rekordů.
V roce 2006 se nedohodnul na novém kontraktu a odešel do Vancouver Canucks. Po dalších šesti letech byl ovšem zpět. Na Floridě poté zvládnul ještě pět a půl sezony, se 489 výhrami se v historických brankářských statistikách vydrápal na třetí místo ligy před Eda Belfoura, v zápasech byl s 1044 starty dokonce druhý za Martinem Brodeurem.
Bez přehánění se proměnil v legendu. V klubovou ikonu.
"Je úžasné, čeho Roberto dosáhl a jak skvěle ještě ve vyšším věku chytal," chválil někdejší floridský kouč Bob Bougner. "I se čtyřicítkou na krku dokázal dovést tým k vítězstvím."
Už dávno před ním se symbolem takového úspěšného návratu stal i Teemu Selänne. V roce 2005 bylo finskému sympaťákovi už pětatřicet, na první pohled se jeho kariéra chýlila k rozpačitému závěru. Vždyť za Colorado Avalanche před tím pobíral 5,8 milionu dolarů ročně, přičemž nasbíral jen 32 bodů.
Jenže po roční výluce ho jen tak zkusmo povolali Anaheim Ducks, u nichž působil už v letech 1995-2001. A stal se zázrak. Usměvavý kmet ve své první sezoně po comebacku zaznamenal úchvatných devadesát bodů. Rok poté dokonce ještě o čtyři víc, při následné památné jízdě za Stanley Cupem mu v play off spočítali parádních patnáct zápisů.
Jak moc pro tým znamenal, nejlépe vyjádřili spoluhráči. Jeden z nich, brankář Jean-Sébastien Giguére, prozradil: "To pro něj jsme to celé chtěli vyhrát."
Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]
V podobné roli teď může být i již zmíněný Williams. I on je v kabině velice populární. Platí za příkladného lídra, ne náhodou měl nějaký čas na dresu kapitánské céčko. Držitel Conn Smythe Trophy z roku 2014 má tu přednost, že jej respektují jak mladičké hvězdy typu Sebastiana Aha, tak mazáci i samotný kouč Rod Brind'Amour, jeho bývalý spoluhráč.
"Pro mě je fantastickým hokejistou, který na ledě nechá úplně všechno," řekl trenér.
Po dvou Williamsových utkáních od víkendového comebacku je to jasné i všem ostatním. Hurricanes momentálně ve Východní konferenci drží první postupovou kartu. V našlapaném kvapíku jsou před mužstvy Columbus Blue Jackets, Philadelphia Flyers a Toronto Maple Leafs i zásluhou svého čiperného 'penzisty'.
Chlapíka, který stejně jako Selänne, Marleau nebo Luongo potvrzuje, že na některá přísloví byste neměli moc dát. Vstoupit dvakrát do stejné řeky se totiž zjevně může. Pokud jste tedy podobný bombarďák.
