A kdo teď? I velká čekání končí

Klubu Washington Capitals trvalo 44 let, než se mu od svého vzniku povedlo vydobýt premiérový triumf ve Stanley Cupu. Jeho soupeři Vegas Golden Knights to málem trvalo pouze jednu sezonu, většinou ale bývá běžnější právě washingtonská cesta - NHL je plná týmů, jež trýzní dlouhé čekání.
Které to jsou? Kdo může už v další sezoně napodobit Capitals a ukončit zdánlivě nekonečnou dobu bez sáhnutí na nejcennější pohár?

Z těch, kteří neslavili zisk Stanley Cupu nikdy, musí být jednoznačně nejzoufalejší příznivci St. Louis Blues. Za sebou mají plných padesát let bez největšího úspěchu.
Umíte si to představit? Půl století!
Smutné na tom je, že Blues během těch nekonečných a špatně končících bojů byli málokdy za úplného břídila, vlastně se s nimi většinou počítalo. Nikdy to ale nedopadlo fanfárami.
Ve svých prvních třech sezonách v NHL pokaždé došli až finále, v něm ale dvakrát padli s Montreal Canadiens, jednou s Boston Bruins. Od roku 1970 se pak už nikdy takhle daleko neprobojovali.
"Od roku 1967 je to fakt šílená doba," připustil bývalý brankář Darren Pang. "V tomhle si Blues můžou podat ruku s příznivci Toronto Maple Leafs. Jejich klub vyhrál Stanley Cup naposledy ve stejném roce, jako by to tedy bylo takové společné čekání. Zoufalé, bez happy endu. Jakoby tisícileté."

Blues devětkrát vyhráli svou divizi, jednou jim patřila i Presidents' Trophy. Hrála za ně i taková esa jako Peter Šťastný, Brett Hull, Grant Fuhr, Doug Harvey, Brendan Shanahan, Al MacInnis a Paul Kariya, dres s notou oblékal i Wayne Gretzky.
Na Stanley Cup si však nesáhla ani mužstva s takovými hvězdami.
"Kdyby se to přitom někdy v budoucnu povedlo, město by explodovalo euforií," představoval si bývalý obránce Bob Plager.
V už zmíněném Torontu by jistě zavládlo ještě větší nadšení, tam jsou do hokeje pobláznění úplně všichni od milionářů po uklízečky. Jenže čekání Maple Leafs je zcela jiného druhu, v největším kanadském městě už Stanley Cup přece jen vyhráli, byť je to předlouho.
Co by za to dali Buffalo Sabres a Vancouver Canucks! I oni už patří k tradičním klubům, oba se k elitě přidali v roce 1970. Jim do padesátky let bez triumfu chybí už jen dva roky, po Blues jsou další na řadě.
Sabres už ve finále hráli třikrát, jednou (2006-07) získali Presidents´ Trophy. Canucks mají stejný počet konferenčních prvenství, pozici bodového premianta vydřeli dvakrát (2010-11, 2011-12).
Stanley Cup však ani jeden.
Více k tématu: [Tohle nám nestačí, slibuje majitel Capitals]
"Fanoušci Canucks už měli tolikrát pocit, že už jsou strašně blízko, nikdy se to ale nepovedlo dokončit," popisoval vancouverský novinář Ed Willes. "Sami se s nadsázkou považují za levnější verzi baseballových Red Sox."
Naráží na slavné prokletí baseballistů Boston Red Sox, kteří ve Světové sérii nevyhráli do roku 1918 do roku 2004. Prý jako prokletí za to, že si bohatý klub zkraje 20. století dovolil prodat legendárního Babe Rutha do New York Yankees.
Je pravda, že do bezmála století trvající bídy mají Buffalo s Vancouverem ještě daleko...
Dalšího rekordního čekatele byste asi neuhádli, jsou jím Arizona Coyotes. Ale jen díky tomu, že se klub na suchý jih USA přestěhoval přes Phoenix z Winnipegu, kde byli roku 1972 založeni původní Jets.
Pak už jsou to čekání, která se celkem dají vydržet: 26 sezon San Jose Sharks, 25 sezon Ottawa Senators, 24 sezon Florida Panthers, 19 sezon Nashville Predators.
Právě oni mají ze všech zmíněných týmů největší šanci svou chmurnou sérii ukončit, alespoň podle aktuální formy. Loni hráli finále, letos získali Presidents' Trophy a vypadli ve 2. kole s Winnipeg Jets.
"Máme skvělé mužstvo, navíc i možnosti ho ještě zkvalitnit," řekl generální manažer David Poile. "Už se nemůžu další sezony dočkat. Může to být velké."
Velké by to bylo bezesporu v případě všech týmů, které se označují za věčné čekatele. Tak velké, jako to bylo letos v případě Capitals.