Bruins vědí, že vyhrát pohár doma je výsada

Je to vzpomínka, která bolí i po šesti letech. Rozrytý led v TD Garden se 24. června 2013 stal pohřebištěm nadějí Boston Bruins ve finále Stanley Cupu, který po šokujícím obratu v šestém zápase získali Chicago Blackhawks. Ve středu večer mohou fanoušci ve stejné hale prožít opožděnou satisfakci. Jeden jediný hokejový duel rozhodne o trvalém zápisu do dějin.

Přitažlivost oslavy poháru s domácími fanoušky v důvěrně známé aréně je ohromná. Naposledy se to v dějinách finále před čtyřmi lety povedlo Chicagu, které v šesti zápasech přehrálo Tampa Bay Lightning. Triumf v sedmém souboji finále se ale na domácím ledě naposledy podařil Carolina Hurricanes v roce 2006 - tehdy obstaral vítěznou trefu obránce František Kaberle.
Od roku 1970, kdy se po posledním gólu série se St. Louis Blues proletěl vzduchem do historie Bobby Orr, neměli příznivci Bruins možnost slavit okamžik zisku Stanley Cupu v Bostonu.

V roce 1972 ukořistili jeho hokejisté pohár díky výhře 3:0 v šestém utkání s New York Rangers v Madison Square Garden. A o 39 let později si šampionskou výhru 4:0 odvezli z ledu Vancouver Canucks.
Výjimečnou možnost jásat doma po sedmém utkání (čtvrtek 2:00 SELČ, NHL.tv a Nova Sport 1) cítí kompletně celý tým včetně kouče Bruce Cassidyho.
"Celou sezonu jsme se rvali o co nejlepší výsledky právě proto, abychom mohli v takový okamžik využít domácí výhody," řekl trenér Bruins, který ale bude apelovat na hráče, aby se nechali vyhrocenou atmosférou v hale přemotivovat.
"Domácí podpora je po celou dobu play off něčím, co nás drží nad vodou. Lidé jsou skvělí. Ale my v první řadě musíme hrát dobře v obraně a praktikovat náš styl, který nám dá možnost vyhrát," nabádal den před rozlousknutím finálové tajenky Cassidy.
Mladší hráči v kabině Bruins pevně věří, že si splní dětské sny. Pro tvrdé bostonské jádro jde už ale o třetí finále od roku 2011. Všechny je zažil i útočník první formace Brad Marchand.
Více k tématu: [Chára i Bergeron ukazují Bostonu směr]
"Pro tenhle tým je to velké dobrodružství a všichni si přejeme, aby mělo šťastný konec. Vyhrát doma v sedmém zápase by samozřejmě byla skvělá pointa. Ale nesmíme myslet tak moc dopředu," řekl Marchand, který si také vybavuje trpké chvíle roku 2013, kdy na ledě TD Garden s pohárem křepčili Blackhawks s rodinami. A hráči Bruins v tom čase se svěšenými hlavami seděli v kabině.
Průchod vítěznou slavobránou by byl velkou odměnou pro celý Boston, jehož přezdívka Město šampionů by díky hokejovému týmu byla ještě přiléhavější.
"Naši fanoušci jsou vynikající a všichni víme, že v hale bude vládnout elektrizující atmosféra," říká po dlouholetých zkušenostech z Massachusetts centr prvního útoku Patrice Bergeron.
"Zkusíme té energie využít ve svůj prospěch. Měla by to být naše výhoda. Ale taky se musíme soustředit na náš výkon," dodává třiatřicetiletý útočník, který měl už před osmi lety také nad hlavou 15 a půl kilogramu vážící pohár.

Stejně jako kapitán Zdeno Chára. Před vlastními diváky by ale tahle ceremonie pro slovenskou legendu měla ještě sladší příchuť. Obzvlášť za současných okolností, když dvaačtyřicetiletý bek hraje se zlomenou čelistí.
Den před zápasem číslo 7 si Chára vybavil, že své první finále Stanley Cupu viděl v televizi v květnu 1991 jako čtrnáctiletý mládenec, když sledoval sérii mezi Pittsburgh Penguins a Minnesota North Stars.
"Hráli tam tehdy Jaromír Jágr a taky Jiří Hrdina," neklame paměť Cháru.
Penguins před 28 lety ukončili finálovou sérii už v Minnesotě a na davy fanoušků si museli počkat až do Pittsburghu..
"Každý kluk, který s hokejkou pobíhá někde na dvorku, sní o tom, že Stanley Cup jednou vyhraje a asi neřeší, jestli ten okamžik přijde na domácím ledě, nebo venku," uvedl gólman Tuukka Rask, jenž v roce 2013 musel překousnout finálovou porážku s Chicagem.
I finský brankář však ve 32 letech zjistil, že získat pohár před vlastními diváky je privilegium, kterého se nedostává každému.
"Jsem připraveni na bitvu," říká Bergeron. A mluví za všechny Bruins. Taková šance se zase nějaký ten rok nemusí opakovat.