Vrána po své první střele naložil skvěle s dorážkou

Takhle pálí... Jakub Vrána!
Český útočník rozhodl 15. gólem sezony o páteční výhře Washington Capitals na ledě Anaheim Ducks (3:2) a podal hokejovému světu další důkazy o tom, jaký kanonýr z něho nenápadně roste.

Vždyť za posledních pět zápasů dal čtyři branky, což je stejně jako kapitán týmu a vyhlášený střelec Alex Ovečkin, který nastřílel mimo jiné hattrick do sítě Detroit Red Wings. Celkově má pražský rodák jen o pět zásahů v sezoně méně, ovšem nepřipsal si žádný gól z přesilové hry, zatímco Ovečkin jich má již osm. Na přesilovkové trefy jsou prostě v táboře Capitals jiní specialisté, vlastně hlavně jeden.
V počtu branek při hře v rovnovážném počtu hráčů je Vrána s 15 trefami dokonce první (společně s Leonem Draisaitlem z Edmonton Oilers a Bradem Marchandem z Boston Bruins). O to jsou jeho příspěvky cennější.

Vrána se prosadil povedenou ranou bez přípravy

Ani nemluvě o tom, že Vrána s průměrným hracím časem 14:46 zaostává za Ovečkinem o více než šest minut!
Sečteno, podtrženo: Česká republika má po nejlepšímu střelci ligy Davidu Pastrňákovi druhého kanonýra par excellence.
"Myslím, že na svůj ice-time toho vytvářím opravdu hodně. Když se podíváte na góly ze hry pět na pět, je to tam," líčil spokojený Vrána pro The Athletic. "Vím, čeho jsem schopný, jaký je můj potenciál. Chci dokazovat, že můžu být opravdu top hráč."
Vítězná trefa proti Ducks (v duelu stihl i asistenci) už byla navíc třetí tohoto typu v sezoně a vstřelil ji způsobem 'udělej si sám'. Nejprve vystihl rozehrávku obrany soupeře, hbitě vypálil a když jeho pokus gólman vyrazil, dorazil ho do branky bekhendem. "Jakmile vystřelíte, je těžké kontrolovat dorážku," hodnotil poslední úspěšný zásah. "Tentokrát to vypadlo kolem brány a já jen pokračoval k další střele. To bylo celé."
Jak jednoduché, že?
Vrána, který prošel hokejovou školou ve Švédsku, si probíhající ročník vůbec užívá. Důvod je jednoduchý: dává góly. Koho by to nebavilo!
Více k tématu: [Příští držitel Norris Trophy, tak hraje Carlson]
"Myslím, že je to celkem dobrý," vyprávěl nedávno v rozhovoru pro nhl.com/cs. "Šancí je hodně, samozřejmě to vždycky může být trošku lepší. Ale musím koukat dopředu, zůstat pozitivní a pořád pracovat na své hře."
K tomu, aby by byl lepší a lepší, mu pomáhají kvalitní spoluhráči. Když jde totiž na led, stojí na centru jeho útoku buď Nicklas Backström, nebo Evgeny Kuznetsov. A to jsou dlouhodobě těžké kalibry v tvorbě hry. Ovečkin by mohl vyprávět, kolik jeho gólů zejména první jmenovaný připravil.
"My už jsme spolu tady vytvořili nějakou kombinaci jak s Jevgenijem, tak s Bäcksem. A samozřejmě, když tam mám Oushe (T.J. Oshie) nebo Toma Wilsona, to jsou všechno skvělí hráči. Myslím, že v obou dvou prvních lajnách si dobře rozumíme a odvádíme dobrou práci i co se týče hry dozadu. Proto si vytváříme hodně šancí."
Spolupráce s dvorními nahrávači i kvalitním druhým křídlem může Vránovi přivát ohromné zlepšení v osobních statistikách.
Loni, když poprvé naplno zazářil a dal 24 branek, se zlepšil o 11 oproti předešlému maximu. A něco podobného se mu může povést i nyní, pokud zůstane zdravý a ve formě. Sezonu má totiž rozjetou skoro na 40 gólů, což je parádní číslo. Vstupenka do neoficiálního klubu elitních kanonýrů NHL.

Vrána dorazil puk do branky po své vlastní střele

On sám má přitom jasné plány, na první pohled skromnější. A možná ho právě ony dovedou tam, kde by si třeba jen ve skrytu duše přál být.
"Já se vždycky chci bavit hokejem. Už odmala, co hraju, se tím chci bavit, chci dávat góly," nastínil útočník Capitals svou bezstarostnost a pochválil mimo jiné i Pastrňáka: "Samozřejmě, že je hezké, když kluci od nás ukazujou ve světě, že umí hrát hokej. Vždycky to tak bylo, vždycky to dokazovali a v Česku byl vždycky dobrý hokej, dobří hráči. Je dobře, že se nám daří a je hezké na to koukat."
V případě výkonů a střeleckých manévrů mladého Vrány zkrátka čím dál více platí to, co před časem řekl spoluhráč z Washingtonu Lars Eller. "Nejsem z toho tak překvapený, on to prostě v sobě má."
A Česká republika má dalšího hráče, jehož stojí za to bedlivě sledovat.