Skip to main content

Ovechkin? Jako by mě trefil náklaďák, píše Prospal

Expert NHL.com/cs píše o 600 gólech ruského kanonýra, o honbě za trofejemi a Plekancovi v Torontu

Napsal Václav Prospal / exkluzivně pro NHL.com/cs

Někdejší vynikající útočník a dvojnásobný světový šampion Václav Prospal, jenž má za sebou 1108 zápasů a 765 bodů v NHL a působí v roli asistenta trenéra české reprezentace, píše pro NHL.com/cs jako expert. Přečtěte si, co ho zaujalo, překvapilo a jak vidí aktuální vývoj v lize i ve světovém hokeji.

V posledních týdnech bylo pro NHL velkou událostí, když Alex Ovechkin dosáhl na metu 600 gólů v NHL. Člověk se dívá na kluky, kteří měli v NHL nádhernou kariéru a přitom dali třeba sto gólů. A on jich má 600, to je prostě fantazie.

Já na něj vzpomínám ze spousty zápasů, které jsme hráli proti sobě. Je to buldok. Hráč, který je stavěný pro NHL. Má fantastickou střelu, stal se ikonou Washingtonu a teď se dostal na tuhle obrovskou metu. Takových hokejistů po světě moc není.

 

[Více k tématu: Ovechkin má respekt, soupeři kupí poklony]

 

Vyhrál mistrovství světa, teď už ho láká jen ten týmový úspěch v podobě výhry ve Stanley Cupu. I když si myslím, že Washington tu šanci měl větší třeba minulý rok. Možná je to jeden z problémů Capitals, že ten tým se až moc soustředí na góly, který je Alex schopný dávat.

Když jsem působil v Tampě, byly divize jinak rozdělené a my s Washingtonem hráli třeba šestkrát za rok. Pamatuju si na jeden z těch zápasů, kdy si na mě počkal za brankovou čarou, já vůbec nevěděl, že jede... A pak to bylo, jako kdyby mě sestřelil náklaďák. To jsem se tam přetočil s pukem, obrátil jsem se jako korouhvička. Pak jsem přijel na střídačku, Vinny Lecavalier a Marty St. Louis se mi smáli a já jsem se z toho dlouho dostával. Když vás trefí takový hráč a vy o tom nevíte, tak je to děsná pecka.

Alex je na bruslích velký, má obrovský podvozek a s tou rychlostí a dynamikou bruslení je síla jeho hitu o to větší. Má fantastickou střelu, dokáže dávat góly, ale k tomu vyhledává právě i fyzickou hru. A já to taky pocítil na vlastní kůži.

Je mu 32, ale těžko se dá tipovat, kam až dojde. Liga se mění, zrychluje. I když zatím se pořád dokáže adaptovat. Řekl bych, že teď prožívá takovou tu klasickou sezonu hvězdy, kterou už všichni odepisovali a nedávali jí šance. Tihle kluci mají v sobě spoustu hrdosti, takový ten drajv ukázat lidem, že pořád dokážou být mezi nejlepšími hráči na světě. A to pak funguje jako extra motivace.

Když bude Ovechkin působit v dobrém týmu, Washington se bude držet nahoře a bude mít k sobě ty hráče, které tam má teď, může dávat 40, 45 gólů za sezonu třeba do 37 nebo 38 let a pak by se dostal někam kolem osmistovky. Ale těžko se to dá teď takhle předpovědět, přece jen je to ještě spousta gólů a stát se může cokoliv.

Video: Ovechkin usměrnil puk za Mrázka po Boydově přihrávce

Zajímavý bude i souboj o Maurice Richard Trophy, protože Ovechkin i Patrik Laine mají shodně 43 gólů. Nedaleko od nich je i Evgeni Malkin, teď se tam dostává Eric Staal... Ale jestli letos někdo může porazit Ovechkina, tak věřím, že Laine. To je hráč se střelou od pánaboha, taky pravák, výborná postava, skvělé bruslení. A přitom se pořád ještě učí a adaptuje na ligu.

Malkin by zase mohl promluvit i do souboje o další ceny. To je pro mě pan Hokejista, letos má velkou šanci být i mezi třemi kandidáty na Hart Trophy proto, jak hraje od Vánoc a kam se od té doby dostal Pittsburgh, je do velké míry jeho zásluha.

V čele bodování má Nikita Kucherov pořád čtyři body náskok, ale blíží se k němu Malkin, je tam Connor McDavid, Nathan MacKinnon, teď hodně bodů sbírá i Anze Kopitar... Myslím, že je jen dobře, že se to takhle začíná vyrovnávat.

 

[Více k tématu: MacKinnon je k nezaplacení. Má na Hart Trophy?]

 

Zápasů zbývá vcelku ještě dost a protože teď se bude hrát už daleko víc defenzivně, záleží na tom, kdo bude schopný si v tom těsném hokeji vytvořit víc šancí a kdo bude schopný je proměnit. Kucherov je hrozně šikovný, technický hráč. A i když se nedaří, on je schopný ty body dělat. To je něco, co se nedá naučit, to má prostě v sobě. Udělal si slušný náskok, uvidíme, jestli to udrží a nakonec získá Art Ross Trophy.

Každopádně je ale skvělé pro fanoušky, že boj o individuální trofeje je takhle vyrovnaný, protože to přináší velkou podívanou a je to zajímavé téma.

Z českého pohledu je zajímavé sledovat, jak se bude dařit Tomáši Plekancovi po přestupu do Toronta. Trenér Mike Babcock má rád defenzivně schopné hráče a Pleky je hokejista podle jeho gusta. Protože ten přijme jakoukoliv roli, je schopný se srovnat s menším časem na ledě a je to výborný kluk do kabiny, velice týmový hráč.

Ač nehraje tolik jako v Montrealu, já si myslím, že ten trejd bude pro něj vzpruhou, protože Toronto by mohlo být černým koněm play off. Je tam spousta mladých kluků, kteří jsou schopní dávat góly, a až se jim vrátí Auston Matthews, tak budou mít Maple Leafs obrovskou útočnou sílu. Pro Plekyho je velké plus, že si to play off zahraje.

Totéž platí i o obráncích Michalu Kempném a Jakubu Jeřábkovi, kteří před uzávěrkou přestoupili do Washingtonu.

Samozřejmě, že pro mistrovství světa je to komplikace. Už jenom proto, že v reprezentaci mohli být oporami třeba pro mladší hráče a mohli přivézt zase něco z toho umu, co se za tu sezonu naučili. Já bych ale hlavně chtěl, aby hráli, protože oba jsou na hraně sestavy. Aby nevysedávali na tribuně, ale hráli. Co nejvíc minut, co nejvíc zápasů. Proto, aby se zlepšovali a získali zkušenosti, protože oba jsou to pořád ještě mladší hráči. Nejvíc bych jim přál, aby hráli co nejvíc, až přijde play off, aby byli oba v sestavě a odehráli co nejvíc zápasů.

Ctete více

NHL používá cookies, web beacons, a další podobné technologie. Užíváním webových stránek a dalších on-line služeb NHL dáváte souhlas s naší Ochranou osobních údajů a s Podmínkami služby, včetně naší Cookie Policy.