Skip to main content

Prospal: Jágrova zranění? Byl zvyklý na sluníčko

Expert NHL.com/cs píše o vystoupení juniorů na MS i o možném důvodu Jágrových potíží: zimě v Calgary

Napsal Václav Prospal / exkluzivně pro NHL.com/cs

Někdejší vynikající útočník a dvojnásobný světový šampion Václav Prospal, jenž má za sebou 1108 zápasů a 765 bodů v NHL a působí v roli asistenta trenéra české reprezentace, píše pro NHL.com/cs jako expert. Přečtěte si, co ho zaujalo, překvapilo a jak vidí aktuální vývoj v lize i ve světovém hokeji.

Fanoušky v Česku - stejně jako mě - určitě velmi zajímají výkony reprezentace na probíhajícím mistrovství světa do 20 let v Buffalu. Všechno se bude hodnotit až podle play off, ale v základní skupině podali kluci velmi dobrý výkon.

V prvním zápase s Ruskem byla spousta dobrých věcí, tam si český tým určitě zasloužil vyhrát, i když v posledních osmi minutách jako kdyby přestal hrát a málem nechal soupeře vyrovnat. Se Švédskem zase klukům utekla první třetina, to samé s Běloruskem.

Se Švýcarskem měli fantastický začátek, ale bohužel pak přišly tři góly, které šly podle mého na vrub brankáře. To byly věci, které si myslím, že Jakub Škarek musí chytat. Na to, jaké má reference a jaký hráč by z něj jednou mohl vyrůst, nedokázal dát týmu tu podporu odzadu, kterou od něj mužstvo potřebovalo a z jasného zápasu bylo zbytečné drama až do třetí třetiny.

Zatím nemůžu říct, že by nás brankáři drželi, to je velké minus. Ale přesto, že starty nám moc nevycházely, kluci makali, tím velmi silným útokem a také skvělými přesilovkami dokázali dát tolik gólů, že ty zápasy urvali.

Herní výpadky jako s Ruskem, se Švédskem nebo s Běloruskem nejsou jen problémem českého týmu, u mládežnických reprezentací to není zase tak neobvyklé. Samozřejmě, každý trenér by chtěl, aby kluci dokázali ty zápasy dohrát do poklidného konce, aby nedali soupeři zbytečně přesilovky. Spíš mě zaráží, když si přečtu, že ty Bělorusy podcenili - to by tam být nemělo. V juniorské kategorii to prostě tak je. Ono je to kolikrát i v té dospělácké kategorii, sám si to pamatuju jako hráč.

Naopak po té první třetině s Běloruskem se mi líbilo, že na led nastoupilo úplně jiné mužstvo a ten zápas otočilo. Je vidět, že mančaft je velmi dobře poskládaný. Je tam rychlost, jsou tam techničtí hráči, jsou tam takový ti 'bejci' jako Kristian Reichel, který třeba není tak šikovný jako byl jeho táta, ale který má v sobě úžasnou zarputilost, bojovnost, chuť se drát před branku a urvat to.

Líbí se mi rychlost českého kapitána Marka Zachara, jsou tam velké individuality jako Filip Chytil, Martin Nečas, obránce Libor Hájek, Filip Zadina, který je střelec od pánaboha. Puk si ho umí najít, má fantastický výběr místa a snaží se střílet ze všech možných postavení. Jsou tam kluci, kteří mají před sebou velkou kariéru a velký potenciál.

V Kanadě hodně zaujal příběh toho dobrovolníka, který montoval kolíky do branky, když do ní čeští junioři začali při rozcvičce střílet. To mě zarazilo, protože vždycky se přece musíte dívat, kam střílíte a když tam někoho vidím, tak přece střílet nebudu. Nechci nikoho snižovat, ale tohle přece každý musí vědět. Dejme tomu, že ten první hráč měl hlavu dole, ale pak tam stříleli ještě další. Co kdyby jim tam spadnul nějaký spoluhráč? Na to se přece musíte pořád dívat.

Na ochranu kluků je faktem, že je na led pustili a v té době už tam nemá nikdo z ledařů nebo jejich pomocníků být. A je moc hezké, že hráči věděli, že udělali chybu, došli pak za ním a dali mu hokejku a nějaké suvenýry. Aspoň tak ukázali nějaký charakter, protože kdyby to ten kluk dostal do hlavy, mohl dopadnout špatně.

V NHL teď určitě všichni sledují Jaromíra Jágra, který se dostal na třetí místo historie v počtu odehraných zápasů, ale před tím ho v sezoně trápila zranění.

Nevím, jestli se dá říct, že je to spojené s věkem, protože to je hrozně individuální. Ale spíš bych v tom hledal to, že v posledních sezonách bylo jeho tělo zvyklé být celý den v teple na sluníčku, když hrál na Floridě.

Člověk si to neuvědomí, ale pro tělo je to obrovský rozdíl. Co se týče regenerace, přípravy na zápas. Teď Jarda působí v týmu, který je na druhé straně Severní Ameriky, kde je obrovská zima a to tělo reaguje úplně jinak.

Další věc je ta, že Jardovi chybí přípravný kemp. Můžete trénovat sami, jak chcete, ale to tempo v NHL je daleko vyšší. Je to nejlepší soutěž světa, rok co rok se zrychluje, na těch hráčích je to patrné, jak vypadají. Jarda je hráč, který má tělo nějakým způsobem opotřebované a náchylnost ke zranění může být větší. Ale myslím, že klima na to má velký vliv.

Kdo to nezažil, třeba si bude klepat na čelo. Ale já to pozoruju i sám na sobě: když létáme s naším mládežnickým týmem z Tampy někam na sever do Minnesoty nebo do Detroitu, tak se tam kolikrát cítím ztuhlý, takový tvrdý. A když jsem tady na Floridě, je pro mě daleko jednodušší to tělo rozpumpovat a dostat ho do správné provozní teploty.

I když se podíváte na Jardovy zápasy, v posledních dvou sezonách a čtvrt vynechal na Floridě jen tři ze 184 - teď v Calgary jich odehrál jen zhruba polovinu a skoro polovinu byl na marodce.

Ale určitě bych neřekl, že Jarda je zraněný proto, že by byl mimo kondici. Naopak, když jsem měl možnost hrát v létě v Brně exhibiční rozlučkový zápas Martina Havláta a seděl jsem kousek od Džegra v kabině, tak vypadal ve fantastické fyzické formě.

Samozřejmě mu přeju, aby dál pokračoval, aby mu to tam začalo víc padat a aby se v NHL udržel co nejdéle - protože Jarda je prostě unikát; český Gretzky. Podle mě už nikdy takového hokejistu nebudeme mít. Takže kloubouk dolů a můžu říct, že jsem hrozně šťastný, že jsem tu jeho éru mohl zažít jako jeho spoluhráč, jako člověk, co s ním hrál v jedné pětce. Je to ikona a vždycky to tak zůstane.

Ctete více

NHL používá cookies, web beacons, a další podobné technologie. Užíváním webových stránek a dalších on-line služeb NHL dáváte souhlas s naší Ochranou osobních údajů a s Podmínkami služby, včetně naší Cookie Policy.