Technik v těle býka. Lindros byl unikát
Flyers vyvěsili dres s číslem 88, je pro ně symbolem jedinečného hráče
Napsal Marek Burkert (Právo) / NHL.com/cs
Dokázal toho spoustu, ale mohl ještě víc. Kdysi ho pasovali za nástupce Wayna Gretzkyho. Ačkoli Eric Lindros nakonec nedosáhl takové proslulosti, vítěz Hart Trophy z roku 1995 je v Hokejové Síni slávy od roku 2016 a od čtvrtka má dres s číslem 88 vyvěšený pod stropem Wells Fargo Center.
"Z více než šesti stovek hráčů, kteří oblékali barvy Flyers, se jen pěti dostalo pocty vyvěšení jejich dresu. Eric je šestý a to dokazuje, co pro nás znamenal," prohlásil někdejší trenér a generální manažer klubu Paul Holmgren, s nímž Lindrose pojí dlouholeté přátelství.
Pod střechu arény se Lindrosova osmaosmdesátka vypravila za aplausu publika na cestu k jedničce Bernieho Parenta, číslu 2, které oblékal Mark Howe, čtyřce Barryho Ashbeeho, sedmičce Billa Barbera a šestnáctce Bobbyho Clarkea.
Nyní čtyřiačtyřicetiletý Lindros hrál za Flyers v letech 1992-2000. Stihl 486 zápasů a v klubovém bodování je pátý s 290 brankami a 369 asistencemi.
Společně s Američanem Johnem LeClairem a Švédem Mikaelem Renbergem byl členem proslulé Legie zkázy, ničivého útoku Flyers.
"Pozoroval jsem Erica sedm let. Byl to první silový útočník, který dominoval i hokejově. Sice ne jako Gretzky nebo Lemieux, ale chyběl mu k nim jen kousek," tvrdil bývalý manažer klubu Clarke. Trochu překvapivá slova od muže, s nímž 'Big E' příliš nevycházel.
Video: Flyers slavnostně vyřadili číslo Lindrose
Lindros byl jednou z mála superhvězd, která se o sebe na ledě dokázala starat sama. Rval se i s pověstnými bitkaři Martym McSorleym a Tonym Twistem. Za jedno střídání připlácl třeba tři soupeře k mantinelu. Švéd Dackell upadl po Lindrosově masáži do bezvědomí a čelo mu sešívali třiceti stehy. "Od Erica to ale nebyly záludnosti, vždycky hrál čestně," tvrdil Clarke.
Výrazné vzpomínky zanechal kanadský bijec i v české hokejové historii. Při Canada Cupu 1991 rozprášili domácí v Montrealu československý výběr 6:2, Lindros ve druhé třetině přirazil k hrazení Martina Ručinského a zlomil mu klíční kost.
O dva roky později na mistrovství světa v Německu přejelo Česko v zápase o třetí místo Kanadu 5:1 a Antonín Stavjaňa předvedl dvacetileté hvězdě, jak vypadá exkluzivní bodyček.
V roce 1998 na olympiádě v Naganu přihrával Lindros v semifinále na vyrovnávací gól Trevoru Lindenovi. Při nájezdech ale na Dominika Haška nevyzrál. Jeho bekhendová střela skončila na tyči a Češi triumfovali....
Lindrosova kariéra byla však lemována i řadou výstražných momentů. Protivníci měli na něj spadeno a chlapík s číslem 88 na zádech za svůj silový styl zaplatil daň. V průběhu šesti let utrpěl osm otřesů mozku, skončit s hokejem mu doktoři doporučovali už v roce 2004, nakonec uzavřel kariéru o tři roky později, jen ve 34 letech.
"Asi jsem měl víc trénovat, jak držet hlavu nahoře," řekl s hořkým úsměvem Lindros.
Pro Flyers byl ale nezapomenutelný. "Vždyť dominoval ve všech aspektech. Možná nikdo v historii NHL neměl v sobě tak dokonalou symbiózu síly a dovedností," soudil kouč současných Flyers Dave Hakstol.
"Každý z nás, kdo tehdy vyrůstal a sledoval hokej, viděl, jak Eric perfektně zapadl do stylu, jakým tehdy hráli Flyers," řekl i jejich bývalý hráč James Van Riemsdyk působící v Toronto Maple Leafs.
V současné NHL se těžko hledá typ hráče, jakým byl Lindros. Možná Wayne Simmonds se rychlostí a důrazem podobá klubové legendě. Ale zatímco Lindros vypadal jako dřevorubec, Simmonds připomíná spíš lehkého atleta.
Austonu Matthewsovi z Toronta zase chybí pár centimetrů a hlavně kilogramy, aby vyrovnal hráče, jenž se proháněl po ledě se 110 kily živé váhy. Ne, ne, nikdo takový jako Lindros tu teď není. A nejspíš ani nebyl.
"Zvíře," charakterizoval Lindrosův styl Jakub Voráček, který si s někdejším idolem hokejové Philadelphie krátce popovídal.
"Teď už je to ale úplně jiná hra, než jak ji znám já. Tihle kluci jsou tak rychlí a šikovní... Je moc zábavné je sledovat," tvrdil Lindros.
Pro spoustu lidí je ale hokej synonymem toho, co na ledě předvádělo číslo 88. Zbourat dva beky, sebrat jim puk a pak ještě parádně zavěsit dokonalým blafákem. Tak to neuměl nikdo jiný.