Dorsett, Kerfoot a spol. Góly, co nečekáte

Že je všechno zlé k něčemu dobré? Derek Dorsett bude patrně souhlasit - i když to bolelo.
Útočník Vancouver Canucks se po zranění krku potřeboval rozehrát, a tak mu kouč Travis Green naordinoval pořádně intenzivní vytížení v přípravě. Výsledek je impozantní: muž, jehož sezonním maximem dosud bylo 12 branek, jich má po 15 utkání najednou sedm.

Navíc z pouhých 22 střel, tedy s úspěšností 31,8 procenta.
"Má moje uznání. Jeho zranění nám paradoxně dalo možnost přemýšlet o tom, jakým hokejistou vlastně je. Ano, věděl jsem, že je výborný do oslabení. Ale on se chytil i jiných příležitostí," uvedl Green pro Sportsnet.

Dorsett náleží mezi střelce z 'druhého sledu'. Ve Vancouveru by ho měli výrazně převyšovat dvojčata Henrik a Daniel Sedinové, designovaný budoucí tahoun Bo Horvat či talentovaný kanonýr Brock Boeser, jenže místo nich šéfuje v gólech nenápadný Dorsett.
I díky tomu, že mu Green uvěřil. "Ostatní se na něj dívali hlavně podle toho, co hrál dříve," uvedl kouč Canucks.
To není pro NHL nic výjimečného. V éře platového stropu, který zamezuje vzniku extrémně bohatých týmů, je potřeba poskládat kádr nejen z hvězd. Dříči a specialisté na oslabení jsou vítáni. Hráči, kteří se bez reptání uskromní v prospěch celku, jakbysmet.
Ukázkou může být třeba český útočník Tomáš Nosek, který si takto získal místo u nováčka Vegas Golden Knights. Jeho přístup se dá shrnout do slov: "Chci hrát a budu hrát tam, kde bude potřeba."
Takový býval i Dorsett, ale najednou rozkvetl. A i kvůli tomu zatím zažívají Canucks na poměry minulých ročníků velmi dobrý start. Jen to potvrzuje, že nenápadní střelci bývají takřka k nezaplacení.
Odlehčí hvězdám, na něž se soustředí ty nejlepší obranné páry soupeře. Mít nenápadné snajpry ve třetím či čtvrtém útoku totiž znamená, že na ledě bruslí proti méně kvalitním obráncům. I tohle je v současnosti tak vyrovnané NHL cesta k úspěchu.

Takřka identickým příkladem jako Dorsett je zatím Bryan Gibbons. Kdo by si tipoval, že bude v čele gólů New Jersey Devils právě tenhle devětadvacetiletý Američan, má patrně příliš bujnou fantazii. Ale ono je to pravda: Gibbons si připsal již sedm tref, až za ním jsou Taylor Hall či s velkým odstupem Marcus Johansson nebo jednička draftu Nico Hirschier.
"Je paráda, když se člověku takhle daří. Ale lepší je zůstat na zemi; brát všechno den ode dne. Chci prostě každý večer předvádět svůj nejlepší hokej a dokázat trenérovi i klukům v šatně, že si zasloužím jejich důvěru," řekl po sedmém gólu sezony pro NorthJersey.com.
Skromnost to nebude hraná. Zrovna Gibbons má na kontě jen 80 startů v NHL, před letošním ročníkem nastoupil mezi elitou naposledy 6. března 2015. Devils zatím šlapou i díky němu.
A máme tu i další borce, kteří jsou schopní pravidelně přispívat z méně nápadných pozic. Mezi těmi, kdo po úterních duelech dosáhli na aspoň pět tref (na této hranici byli třeba i Sidney Crosby, Patrick Kane či Connor McDavid), byste našli Alexandera Kerfoota z Colorado Avalanche.
Pět 'zářezů' u tohoto nováčka může posloužit jako ideální doporučení, proč centra po trejdu Matta Duchenea povýšit. I díky Kerfootovi totiž v minulé sezoně tragické Colorado pookřálo v ofenzivě a zvedlo svůj průměr gólů na zápas z 2,01 na 3,36. Na pět tref mu stačilo pouhých 16 ran!
Do tohoto seznamu nečekaných střelců můžeme přiřadit i dva české mladíky.

Ondřej Kaše vedení Anaheim Ducks již dokázal, že toho umí obstarat spoustu - včetně brankových příspěvků. První dva útoky Ducks jsou hodně nabité, ale pokud dojde k přeskupení jako nyní po nucené pauze pro Ryana Getzlafa, může se Kaše s pěti góly klidně nabízet.
Martin Frk z Detroit Red Wings sice také v hierarchii mužstva občas spadne do třetí či dokonce čtvrté lajny, přesto je jeho pět gólů za 16 startů hodně slušný počin. Navíc si hřeje unikátní bilanci: když skóruje, Red Wings vítězí. Z nižších útoků umí gólově přispívat také jeho spoluhráč Gustav Nyquist.
Je symbolické, že po poslední výhře Red Wings ve Vancouveru brankář Jimmy Howard spokojeně líčil: "Nemůžeme se přece spoléhat jen na jeden útok. Potřebujeme pravidelné příspěvky od všech."
Což je nejlepší odůvodnění, proč mít v kádru také Dorsetta, Gibbonse nebo Kerfoota.