Vyměnit hráče dva nebo tři měsíce před skončením sezony většinou znamená, že se do nové štace vydá sám bez rodiny; další budoucnost se plánuje až v létě. V rozjeté sezoně však musí i tak řešit stěhování do nového prostředí. Zapojení do nové party. Zvykání si na novou kabinu, novou taktiku, nového šéfa, nového trenéra.
"Tohle je skutečný život. Lidi to někdy vidí tak, jako kdyby to byla počítačová hra nebo sestava ve fantasy, ale to není jen přesouvání nějakých panáčků nebo cedulky se jménem. Obzvlášť pro starší kluky s manželkami a dětmi je to velký zásah a poměrně těžká chvíle," říkal už před rokem forvard Eric Staal, který zažil už několik výměn a byl také hlavním předmětem prvního velkého trejdu před letošní uzávěrkou, když ho Buffalo Sabres poslalo do Montreal Canadiens za dva výběry v draftu.
"Všichni máme obrovské štěstí, že si vyděláváme hraním hokeje, ale zároveň jsou s tím spojené tyhle věci, které rozhodně nejsou snadné. Představte si, že stěhujete rodinu do úplně jiného města, kde nikoho neznáte. Hlavně pro kluky, kteří byli vyměněni několikrát, to musí být těžké," uvedl vítěz Stanley Cupu z roku 2006, který prvních 11 let kariéry hrál jen za Carolina Hurricanes, ale v posledních pěti oblékne dres čtyř klubů.
Ještě častější stěhování zažil harcovník Mike Sillinger, který v NHL hrál za 12 klubů. Devětkrát byl vyměněn - z toho osmkrát v rozběhnuté sezoně!
"Vždycky jsem byl hráč, který vyhovoval potřebám jiných týmů, když šlo o rozpočet," vyprávěl Sillinger, jenž ukončil kariéru v NHL před 12 lety. "Býval jsem přizpůsobivý a uměl zaplnit místo, které bylo potřeba. Když šel někdo do play off a potřeboval doplnit, vybral si mě."