Tatar jede. Už zas mu to pálí

Bída Tomáše Tatara je fuč. Slovenský útočník se v noci na sobotu významně přičinil o vítězství Montreal Canadiens nad Columbus Blue Jackets, k výsledku 4:1 přispěl dvěma góly. A jen tím potvrdil, že se dostal do náramné formy.

Momentálně ho šlechtí 36 bodů (16+20) ze 49 zápasů. Už teď je na tom lépe, než za celou minulou sezonu, kdy v dresu Detroit Red Wings a Vegas Golden Knights nasbíral 34 bodů.

Nebo ještě jinak: loni v téhle fázi ročníku měl pouze 21 bodů, o 15 méně než nyní.
"V Montrealu cítím, že můžeme porazit jakéhokoliv soupeře z ligy," pochvaloval si osmadvacetiletý trenčínský odchovanec.
Jaká je to změna! Zhruba před rokem se Vegas rozhodlo posílit ofenzivu a vybralo si právě nadějné levé křídlo z Pováží. Obětovalo za něj hned tři volby v draftu.
Jenže angažmá ve městě hříchu se proměnilo v jeden velikánský omyl. Zatímco samotné mužstvo válelo, Tatar působil prachmizerně, velmi často sledoval dění jen z tribuny. Odehrál 20 zápasů, nastřádal v nich šest bodů.
Na hráče s platem 5,5 milionu dolarů za rok to nebylo nic moc.
"Myslel jsem, že to bude jiné," přiznal Tatar.
S napětím se čekalo, co bude dál. Může se ještě někdejší detroitská opora někde chytit? V létě si na to kladně odpověděli v Canadiens, dali slovenskému reprezentantovi zničehonic nesmírnou šanci - do frankofonní desatinace šel s Nickem Suzukim a volbou ve druhém draftu za kapitána Maxe Paciorettyho.

A jak se zdá, klubu z Quebeku se to vyplatilo. I díky Tatarovi se loni špatně hrající tým zatím drží na postupových příčkách, ve Východní konferenci mu patří první divoká karta.
"Montreal je kolébkou hokeje, pro mě osobně obrovskou výzvou a motivací," přiznal slovenský útočník. "Město je nádherné, hokej je tu jednoznačně na prvním místě. Jsem tu rád."
Se svou bilancí je momentálně druhým nejproduktivnějším mužem Canadiens hned po Maxi Domim (43 bodů, 15+28). Vynikající je i ve statistice plus minus (+11), bodů na zápas (0,73), přesilovkových tref (4), stejně jako těch vítězných (3).

Dařilo se mu i v již zmíněném duelu proti Columbusu. V první třetině potrestal chybu gólmana Joonase Korpisala, ve druhé správně usměrnil puk poté, co ho na chvíli krkolomně ztratil z hokejky.
Trochu toho štěstí už taky potřeboval. Vždyť to pro něj byly první góly od 28. prosince, kdy skóroval proti celku Florida Panthers. Za jediný duel tak v pátek vlastně dokázal vyrovnat svou brankovou bilanci z posledních osmnácti utkání.
*** ***Více k tématu: [Získá někdo ze současných Čechů Hart Trophy?]
Jistě, taková čísla svědčí o faktu, že Tatar jede ve vlnách - jednou se mu úžasně daří, pak je to poněkud slabší. Jenže i v těch hlušších obdobích platí, že se Montrealu vyplácí. Přestože se to třeba ne vždy promítá do kolonky gólů a asistencí.
Už teď si v hokejem poblázněném městě říkají: Jeho příchod byl kaufem sezony!
"Loni to pro mě bylo dost obtížné," svěřil se. "V Detroitu jsme se trápili, šli jsme od prohry k prohře. Po trejdu do Vegas to pro mě nebylo lepší. Nedokázal jsem se tak úplně aklimatizovat. V létě jsem se pokusil připravit co nejlépe na novou sezonu. Udělal jsem pro to fakt všechno. Přivítali mě skvělí spoluhráči, se kterými bylo všechno snadnější."
Byl to on, kdo před víkendem pomohl týmu ke čtvrté výhře za sebou. Od jeho party se toho upřímně řečeno moc nečekalo, ona ale zatím velmi úspěšně atakuje play off. Dokonce se škrábe vzhůru k první trojici v Atlantické divizi.
Pokud se takhle vysoko usídlí natrvalo, fanoušci budou vědět, komu za to vděčí. Muži, jenž za ztrátu kapitána Paciorettyho asi stál.