Poslední držitel Vezina Trophy se zdál trochu unavený, jako kdyby na něm loňské senzační vyřazení v play off zanechalo psychické šrámy. Nad ledem se neodbytně vznášela otázka: Nenastal čas dát na jeho úkor pořádnou šanci Curtisi McElhinneymu?
Začátek prosince však tyhle pochybnosti rozcupoval. Rus najednou zapnul vítěznou centrifugu, v lednu vychytal i dvě čistá konta za sebou (proti týmům Arizona Coyotes a Philadelphia Flyers).
Vida, mančaft začal šlapat. Jako kdyby platila rovnice: Daří se Vasilevskému = daří se i Tampě.
"Jistě, ale ono se to dá klidně i obrátit: Pokud válí celé mužstvo, mnohem spíš se bude dařit i vašemu gólmanovi," vysvětloval asistent Todd Richards. "V jeho konkrétním případě to opravdu vychází z faktu, jak poctivě na sobě neustále pracuje. Góly k smrti nerad pouští i na tréninku. A co si vštípí při přípravě, to pak zúročí i v zápasech."
Ať už je za tím prozaická hokejová lopota, nebo nějaké nadpozemské kouzlo svátků, tým se právě kolem Vánoc zlepšil v mnoha různých disciplínách. Včetně těch obvykle přehlíženějších, jako je například úspěšnost hry v oslabení. A to zásadně, vždyť konkrétně v ní byl tým po říjnu třetí nejhorší z celé NHL! Od té doby? Jasný premiant!
Vasilevského spoluhráči namítají, že i za tím lze hledat fantóma s lapačkou.
"Je fenomenální," chválil obránce Victor Hedman. "Moc dobře i při zápasech víme, že nás dokáže podržet několika zázračnými zákroky. S tím se hraje líp. Ne náhodou zvedal nad hlavu Vezina Trophy, lepšího brankáře v lize nenajdete."
Zkraje sezony by možná volil méně expresivní výrazy, teď nemá důvod. Vasilevskij i Stamkos s Kučerovem válí. A loni potupený obr z Tampy chce díky nim zase panovat.