Skip to main content

Svoboda se před 16 lety dostal na tisícovku

Napsal Michael Langr / NHL.com

Během sezony 2015-16 vám NHL.com/cs přináší sbírku historických událostí spojených s NHL a s českým hokejem. V seriálu, který nabídne každý měsíc jeden díl, si můžete přečíst o významných milnících, památných zápasech, výsledcích a triumfech. Historie se prolne se současností a její nejskvělejší momenty ožijí.


Nejvytěžovanější čeští hokejisté v NHL Bobby Holík nebo Jaromír Jágr se v té době přehoupli 'sotva' přes 700 startů v NHL. Jeden jejich krajan však měl výhodu, že do Severní Ameriky emigroval už v roce 1984. A na přelomu století se tak dostal k velkému milníku.

Přesně před 16 lety, 12. března 2000, dosáhl Petr Svoboda jako první český hokejista na metu tisíc zápasů v NHL. V sestavě Tampa Bay Lightning odehrál 25 minut a 23 sekund. Navzdory tomu, že mu bylo už 34 let (což tehdy určitě znamenalo víc, než 34 u dnešních hokejistů), patřil k nejvytěžovanějším hráčům svého týmu.

Svoboda byl mazák. V pravém slova smyslu. Zažil toho v kariéře tolik, co málokdo.

Zažil útěk z komunistického Československa. Zažil první léta v Novém světě, kdy se odříznutý od domova popral s nástrahami života v cizím prostředí i špičkového hokeje v NHL, v níž tehdy panovaly ofenzivní dostihy a přesto se hned v premiérovém roce naplno prosadil do sestavy slavných Montreal Canadiens.

"Asi největší problém byl s angličtinou. Učit se v zemích východní Evropy tenhle jazyk tehdy nebylo možné," vzpomínal později Svoboda, kterého v českém hokejovém prostředí znají pod přezdívkou Ježek.

Zažil i největší triumf a největší gól své kariéry - ve finále olympiády v Naganu 1998, kde poprvé a naposledy reprezentoval Česko a střelou od modré rozhodl o výhře 1:0 v zápase o zlato s Ruskem. Tou dobou mluvil se silným americkým přízvukem, češtině si odvykl.

Bylo to dlouho poté, kdy měl v daleké cizině jako mladík stesk po domově. Kdy věděl, že tátu v litvínovském klubu komunisté za trest suspendovali z pozice sekretáře a poslali ho dělat do Chemických závodů. Přesto měl jasno, že emigrace totalitního režimu do svobodného světa byla správná věc.

"Jako mladý kluk nemáte zase až tak velkou představu o tom, co by se rodině, kterou jste doma nechal, mohlo stát. Státní představitelé pak připravili pro naše pěkně krušné časy. Pocházel jsem z rodiny, která držela při sobě, takže to nebylo jednoduché. Ale toho rozhodnutí nelituji, jsem za něho rád, protože to nakonec všechno dopadlo moc dobře," vyprávěl kdysi časopisu Týden.

"Už od čtrnácti let jsem věděl, že v Československu není něco v pořádku. Ten systém mi nevyhovoval. Když jsme jezdili na zájezdy ven, viděl jsem ten ohromný rozdíl. Ne, v takovém režimu jsem žít nechtěl."

Právě díky brzkému odchodu se rychle prosadil v NHL a odehrál tam tolik zápasů, jako svého času žádný jiný Čech. Profesionální kariéru začínal jako pětka draftu 1984 v obranné dvojici s legendárním Larry Robinsonem a se smlouvou na 150 tisíc dolarů ročně. Už o dva roky později pomohl Canadiens vybojovat Stanley Cup, dodnes předposlední ve slavné historii klubu.

Za Montreal odehrál 534 utkání, než ho v roce 1992 vyměnili do Buffalo Sabres, kde později sledoval začátky slávy Dominika Haška. Během sezony 1994-95 putoval do Philadephia Flyers, kde v roce 1997 nastoupil i do finále Stanley Cupu s Detroit Red Wings.

O rok později však už jako olympijský šampion musel zápasy v NHL omezit. Zranění a první symptomy otřesů mozku, které koncem 90. let urychlily konec kariéry mnoha hráčů, trápily i Svobodu. V ročníku 1998-99 přestoupil do Tampy, blížil se k tisícovce zápasů. Ale úplnou sezonu už nikdy nezažil.

Z té poslední už jako tisícovkař odehrál jen dva měsíce a týden. 14. prosince 2000 stihl v 19. zápase ročníku proti Phoenix Coyotes jen devět střídání. Po hitu Shane Doana utrpěl další otřes mozku a ten byl pro něj finálním gongem jeho kariéry.

Přišla nevolnost, bolesti hlavy, závratě... Když Svoboda sledoval své dcery při tenise, ztrácel se mu míček před očima. Těžce vstával. 18 dalších měsíců věřil v návrat. Ve 34 letech se ještě necítil na důchod. Jenže jakmile mu při pokusech o cvičení vyletěl tep nad 140, příznaky se vrátily.

A tak rok a půl po svém posledním zápase musel sobě i fanouškům přiznat: "Už to nejde. Končím."

Dnes je Svoboda v počtu startů mezi českými hokejisty sedmý. Postupně ho překonali Holík, Roman Hamrlík, Jágr, Radek Dvořák, Václav Prospal i Patrik Eliáš. V 1028 utkáních NHL během 18 sezon dal 58 branek a nasbíral 399 bodů a 206 kladných zápisů v plus/minus hodnocení.

"Měl jsem štěstí, že jsem hrál osmnáct let," řekl Svoboda deníku St. Petersburg Times. "Každý hráč chce odehrát svůj poslední zápas a užít si ho. Já jsem nemohl, můj poslední start příjemný nebyl. Ale musel jsem se s tím smířit."

Největší gól kariéry si schoval na jedinou reprezentační akci dospělých, na níž hrál za Česko. I díky tomu na něj mezi fanoušky z jeho rodné země nikdo nezapomene. Přestože celou kariéru prožil za oceánem.

Ctete více