Co ukázalo MS: České rozpaky, kanadský happyend

Tohle mistrovství světa bylo všechno, jen ne obyčejné. Šampionát v lotyšské Rize se sice hrál v bublině, v uzavřeném světě bez diváků či v závěrečné fázi s jejich minimálním počtem. A také s nižším počtem velkých hvězd z NHL než obvykle.

Přesto bavil od začátku až do konce.
Od prvního dne ve skupinách se rodily nečekané výsledky, postupně se psaly story velkých comebacků, zvratů a překvapení. Projděme si zpětně největší příběhy uplynulého 84. mistrovství světa IIHF.
Kanadská Popelka se protančila ke zlatu
Stačilo málo a Kanada zažila největší blamáž v historii. To málo ale pomohlo k tomu, že zámořský celek nakonec vybojoval zlaté medaile a vyrovnal Rusko (společně se SSSR) na 27 titulech.

Kanaďané prohráli na úvod turnaje s Lotyšskem, USA i Německem a do posledního momentu posledního utkání nebylo jasné, zda vůbec postoupí ze skupiny. Po hrozivém úvodu sice třikrát vyhráli, ale nakonec podlehli Finsku v nájezdech a museli čekat na výsledek utkání Německo - Lotyšsko. Pokud by oba celky po 60 minutách remizovaly, prošly by dál a Kanada by nepostoupila ani do čtvrtfinále.
Němci však vyhráli za tři body, Lotyšsku turnaj ukončili a kanadské 'Popelce' naopak jako pohádkoví holoubci pomohli k postupu 'na bál'.
Tým kouče Gerarda Gallanta tenhle dárek využil nejlépe, jak mohl. Ve čtvrtfinále zdolal Rusko, v semifinále Američany a ve finále čelil znovu Finům - i když v něm dvakrát prohrával, dovedl duel do prodloužení a v něm Nick Paul po kombinaci se spoluhráčem Connorem Brownem z Ottawa Senators rozhodl o nečekaném zlatu pro výběr, jenž neoplýval žádnými velkými hvězdami NHL.
Přesto Kanaďané nakonec ovládli i bodování turnaje: Brown byl se 16 body (2+14) první, Andrew Mangiapane s 11 (7+4) třetí a Adam Henrique s 11 (6+5) čtvrtý. Jediný, kdo se mezi ně vklínil, byl třináctibodový americký útočník Conor Garland (6+7).
České vystoupení budilo rozpaky
Zatímco Kanada se z počáteční bídy odrazila k triumfálnímu tažení, české reprezentaci se nic takového nepovedlo. Národní tým se sice po prohře s Ruskem a se Švýcarskem zvedl, v prodloužení udolal Bělorusko a hlavně otočil duel se Švédy z 0:2 na 4:2, jenže tohoto momentu nedovedl využít tak, jako to dokázalo Gallantovo mužstvo.
Po 'povinné' výhře nad Velkou Británií porazili Češi Dánsko 2:1 až po nájezdech a rozstříleli se až v utkání proti Slovensku (7:3), ve kterém už šlo jen o prestiž. I když odhlédneme od individuálních chyb, jež stály tým první zápasy, v celém turnaji nestačila především ofenziva - tento problém naplno odhalilo čtvrtfinále proti dobře organizovaným Finům, jimž Češi nedokázali dát ani gól.

Jediný, kdo dlouhodobě vyčníval, byl v obraně Filip Hronek a v útoku produktivní Dominik Kubalik; i křídlo Chicago Blackhawks bylo ovšem s bilancí 3+3 v bodování turnaje až 24. Ani posily z NHL nedokázaly tým v důležitých momentech (vyjma utkání se Švédy) strhnout. Snaha nechyběla, zato chyběla finální přihrávka, lepší a častější střelba i vůle prosadit se v předbrankovém prostoru, kde kralovaly pečlivé obranné bloky soupeře.
Pešánovo křeslo se kýve
S předchozím bodem souvisí také kritika, kterou si musel vyslechnout či přečíst kouč Filip Pešán. Mladý trenér, jenž vedl reprezentaci na svém prvním MS, měl za sebou vynikající výsledky z přípravy, ale náladu z ní do Rigy nedokázal přenést. Rozbíjel a slepoval útoky, hledal optimální složení. A po celý turnaj nedovedl spravit bídná oslabení.
Neměl to snadné, Česku zoufale chyběl špílmachr na centru typu Davida Krejčího, který dovede řídit hru a stačí tempu hry (to první umí i kapitán Jan Kovář, jenž má ale s tím druhým problém). Chyběl taky o trochu lepší gólman či důrazný forvard schopný prosadit se na hranici brankoviště. Přesto zůstává dojem z Pešánova vedení rozpačitý a mezi hokejovými experty i fanoušky se objevují časté hlasy na jeho odvolání.
"Nevím, jestli se ptáte, zda se odvolám nebo jestli mám podat demisi. Já prohrál před chvílí zápas, jsem zklamaný. Beru to jako neúspěch, protože jsem chtěl bojovat o medaile. Neberu to jako propadák, ale víc k tomu schopen říct nejsem," uvedl Pešán po čtvrtfinálovém vyřazení.
Slováci nadchli fanoušky
Slovenští hokejisté vletěli do šampionátu jako vichřice, která postupně smetla Bělorusko, Velkou Británii a dokonce i Rusko. I když pak prohráli se Švýcary, Švédy i Čechy, výhra nad Dánskem a další vývoj ve skupině A jim zajistily postup.
Slováci vedení koučem Craigem Ramsayem jako kdyby postupně ztráceli šťávu, začali hodně inkasovat a čtvrtfinále s Američany prohráli 1:6. Celkově však jejich nápaditá hra a nebojácný ofenzivní hokej zanechaly na šampionátu skvělý dojem a zajistily zemi nejlepší umístění (8.) od roku 2013.

Direktoriát turnaje dokonce vyhlásil nejlepším útočníkem MS Petera Cehlárika. Forvard, jenž se pár let marně pokoušel trvale prosadit do základního kádru Boston Bruins, nakonec našel štěstí v Evropě, rozehrál se ve švédském Leksandu a na šampionátu v Rize táhl Slovensko pěti góly a 11 body v osmi utkáních.
Outsideři zahráli skvěle
Snad žádné jiné MS v moderní éře a možná i v celé historii nenabídlo tolik překvapivých výsledků jako to letošní. Začalo to první den výhrou Lotyšů 2:0 nad Kanadou, pokračovalo prohrou Finů s Kazachstánem (1:2 po nájezdech) a Švédů s Dánskem (3:4) i s Běloruskem (0:1), Rusů se Slováky a Kanadou s Němci (shodně 1:3)...
Díky tomu bojovala řada papírově slabších týmů o postup ze skupin do posledního dne a třeba Kazachstán či Lotyšsko k němu měly hodně blízko. Šok prožili Švédové, kteří se poprvé od zavedení play off v roce 1992 nedostali do čtvrtfinále. A i velcí outsideři (s jedinou výjimkou Itálie) nakonec urvali body - Velká Británie měla čtyři a ve skupině A skončila sedmá před Běloruskem.
Britský útočník Liam Kirk byl dokonce vedle Kanaďana Mangiapaneho se sedmi góly nejlepším střelcem MS a dostal se i do All-Star šestky šampionátu! I tohle může tradicionalistům znít jako sci-fi, ale i tohle byla realita letošního mistrovství.
Rusku nepomohly ani posily last minute
Rusové (hrající za trest pro dopingové delikty v jejich sportu pod hlavičkou olympijského výboru) působili navzdory porážce se Slovenskem velmi slibným dojmem. Skupinu A nakonec vyhráli a postupně je posilovali hráči vyřazení ze Stanley Cupu: nejprve Dmitry Orlov (Washington Capitals), poté Vladimir Tarasenko (St. Louis Blues) a brankář Sergei Bobrovsky (Florida Panthers).
Ani to však nakonec nepomohlo. Medailové naděje týmu, jenž měl být největším favoritem na zlato z Rigy, uťala hned ve čtvtfinále Kanada, jíž se naopak vůbec nevěřilo. Rusko, které je olympijským vítězem 2018, tak nevzdory pravidelným injekcím hráčů z NHL čeká na titul od roku 2014.
Boyle dojal bronzovým comebackem

Pečlivým sběratelem medailí se v posledních letech staly Spojené státy. Američané mají z osmi šampionátů od roku 2013 čtyřikrát bronz. Ten čtvrtý přidali letos poté, co ve skupině podali velmi solidní výkon, ve čtvrtfinále rozbili Slováky 6:1 a nestačili až v semifinále na Kanadu (2:4). V duelu o třetí místo však našli motivaci a rozstříleli Německo rovněž 6:1.
Na stupeň vítězů je jako kapitán dovedl dlouholetý útočník NHL Brian Boyle. Jeho příběh je až dojemný: před lety překonal rakovinu, po loňském působení u Florida Panthers byl letos bez angažmá, ale přesto dostal šanci a ve 36 letech poprvé reprezentoval USA.
"Byla to těžká cesta, ale stálo to za to," řekl Boyle s medailí na krku. "Že jsem patřil do tohoto mužstva, bude jednou z mých nejkrásnějších vzpomínek v kariéře. Jsem opravdu vděčný, že mě sem pozvali a jsem hrdý na to, že patřím do téhle party."
Za rok ve Finsku
Finové, kteří letos obhajovali titul z Bratislavy 2019 a z posledních dvou MS tak mají zlato a stříbro, budou hostit příští šampionát. MS 2022 se bude hrát od 21. května do 6. června v Helsinkách a Tampere.
Česko bude patřit do nabité skupiny B (Tampere) spolu s domácím týmem, s USA, Švédskem, Lotyšskem, Norskem, Běloruskem a Velkou Británií. Slováci ve skupině A (Helsinky) vyzvou úřadující šampiony z Kanady, Rusko, Německo, Švýcarsko, Dánsko, Kazachstán a Itálii.
Účastníci budou stejní jako letos, kdy se kvůli pravidlům souvisejícím s pandemií koronaviru z elitní šestnáctky výjimečně nesestupovalo.