Shattenkirk: Víra z nás dělá dobrý tým

Rubrika NHL.com 'Pět otázek s …' přináší každé úterý setkání s klíčovými osobnostmi a nabízí jejich odpovědi na otázky o životě, kariéře i současných problémech.
Přečtěte si poslední vydání s obráncem Kevinem Shattenkirkem:

Se St. Louis Blues jste nejdřív vyhráli zápas Winter Classic pod širým nebem proti Chicago Blackhawks, pak jste padli s týmem Carolina Hurricanes a vzápětí porazili Dallas Stars. Nezdá se vám, že Blues nehrají vždy podle svých možností?
"Že nehrajeme podle svých možností? Nevím, jestli je zrovna tenhle výraz na místě, ale pár našich zápasů mohlo docela určitě dopadnout líp. V Západní konferenci se toho v této sezoně děje dost, je to tam dost našlapané. Sice se už vytvořily určité bodové odstupy, přesto si na postup do play off myslí až dvanáct mužstev. O to víc bolí, že jsme úplně zbytečně ztratili nějakých šest zápasů. Snad nás to nebude na konci sezony mrzet. Jenže ono se to takhle s odstupem hezky analyzuje - je zatraceně těžké udržet vítěznou sérii. Takže je to tak, jak říkáte: Jednou vyhrajeme, potom prohrajeme, vyhrajeme, prohrajeme. Dost dřeme, aby těch úspěšnějších utkání bylo víc. Umíme být pro soupeře dost nepříjemným týmem, snad konečně aspoň trochu dokážeme předvádět hokej, který po nás chce kouč Ken Hitchcock. Tohle je na hokeji krásné: V týmu máme pár kluků, kteří už poznali, jakou cestou se kráčí k úspěchu. Teď jde o to, aby si tyhle vítězné zvyky osvojil i zbytek mančaftu. Jakmile se to stane, bude se nám dařit víc."

Nevyrovnané výkony máte především na ledě soupeřů - držíte si bilanci pěti výher a deseti porážek. Proč to venku nejde?
"Zase jde o to, aby opravdu celé mužstvo věřilo v systém, který nás kouč učí. Právě tahle víra z nás dělá dobrý tým. Doma je to snadnější. Když se vám v utkání přestává dařit, je o něco lehčí se do něj vracet ve známém prostředí vlastního stadionu, před přejícími fanoušky. Prostě si víc věříte. Na hřištích soupeřů to je jiné, tam bohužel nepříznivě vyvíjející se zápasy obracet neumíme. Přitom to je určitě v našich silách, doma se o tom přesvědčujeme často. I venku to půjde - v takových chvílích je zkrátka důležité hru co nejvíce zjednodušovat. Hrát tak, jak je nám vlastní. Jak jsme se už přesvědčili, že nám to sedí."
V úterý se do arény St. Louis vrátí jeden starý známý. Přijede David Backes, bývalý spoluhráč, nyní v barvách Boston Bruins. Bude to zvláštní pohled?
"Bude. Už jsme si to nanečisto vyzkoušeli při našem posledním vzájemném utkání, které se hrálo v Bostonu, teď to bude ještě o něco pikantnější. O hodně emotivnější to určitě bude pro Davida, který se vrátí do míst, kde toho tolik nahrál. Bývá obtížné se v takové chvíli soustředit čistě na hokej. Náš tým moc dobře ví, jak těžké je proti Davidovi uspět - je to tvrdý, ale zároveň velmi férový hokejista. Jakmile skočí na led, nebude se s nikým mazlit. Ať už bude proti němu stát kdokoliv. Musíme se na to dobře připravit."
Už v příští sezoně se můžete dostat do stejné situace jako on, taky z vás třeba bude v St. Louis soupeř. Už se vám do hlavy vkrádá, jaké to bude, až se z vás v létě stane volný hráč?
"Trochu. Jsem jenom člověk, takže jelikož je mi jasné, že na to v létě dojde, takovým myšlenkám se zkrátka nevyhnu. O budoucnosti se s lidmi v klubu samozřejmě bavíme, mám chuť tady zůstat. Pokud setrvám v St. Louis až do konce sezony, řeč se o tom povede neustále. Spoustu věcí ale jako hráč neovlivníte - přijdou zranění, situaci mohou poznamenat výrazné výsledky, najednou z toho bude trejd jinam. Sám se mohu starat o jediné: Mít co nejpovedenější sezonu, hrát co nejlépe. Pokud se budu muset ještě před koncem přestupního termínu někam stěhovat, bude bezesporu nesnadné si zvyknout na nové prostředí a zároveň bude i o něco těžší podávat co nejlepší výkony, abych si před létem vybudoval dostatečně silnou pozici k dalšímu vyjednávání."

Měl jste v poslední době někdy pocit, že je vaše výměna ve hře?
"Jistě. Generální manažer Doug Armstrong si v tomhle nehraje na schovávanou. Hned mi řekl: Podívej, určitě tě netoužím vyměnit za každou cenu, ale za určitých okolností se to stát může. Třeba při posledním draftu mi přišlo, že trejd visel ve vzduchu. Zbytek léta jsem si pak prožil několik dlouhých týdnů, kdy jsem měl podobně neblahé tušení. V srpnu naštěstí veškerý frmol utichnul, už jsem se mohl zase začít soustředit na začátek sezony v St. Louis. Zatím jsem pořád součástí Blues. Beru to, jak to přijde. V příštích měsících se může stát cokoliv, takže to může nabrat zajímavý obrat. Zatím se snažím podávat v St. Louis co nejkvalitnější výkony, chci pomoct k co nejlepším výsledkům, abychom třeba mohli snít i o Stanley Cupu. Dokud mi neřeknou, abych si sbalil kufry, budu myslet jenom na tohle.
Svým způsobem jsem zhýčkaný. V St. Louis jsem si zvykl, že až na jednu sezonu jsme pokaždé postoupili do play off. Doug Armstrong dal dohromady vynikající mužstvo. Na startu každé další sezony jsem tedy věděl, že zase budeme usilovat o ty největší úspěchy, že bychom se měli dostat do play off a tam že se už může stát cokoliv."
Říkáte, že klíčové je soustředit se na svůj hokej. Zatím jste v této sezoně nasbíral 26 bodů. Jak byste tedy své dosavadní výkony zhodnotil?
"Měl jsem pár výkyvů. Na papíře to podle statistik nevypadá zle, jenže jakmile si stálé výkony nedrží mužstvo, odráží se to pochopitelně i na jednotlivcích. Považuju to za jednu z nejdůležitějších věcí: Dobrý hokejista by měl podávat vyrovnané výkony, na tom musím zapracovat. Abych zahrál stejně kvalitně, ať už v zápase nasbírám dva body, nebo žádný. Strašně by mě štvalo, pokud bych měl být svému týmu na škodu. A buďme k sobě upřímní, tahle sezona zatím není taková, na jaké byli fanoušci Blues zvyklí - nejde to tak hladce. Vnímám to jako obrovskou výzvu, abych s tímhle coby jeden z hráčů dokázal něco udělat."