Sebevědomí i Price jsou zpět. A Montreal válí

Když přijde do trápícího se týmu během sezony nový trenér, na většinu hráčů to obvykle mívá pozitivní efekt. A vůbec nejlepší je, když to má pozitivní efekt na toho nejdůležitějšího z nich.
Montreal Canadiens se po vyhazovu trenéra Michela Therriena a příchodu kouče Clauda Juliena uskutečněném 14. února, výrazně zvedli. A největší podíl na tom má jejich hlavní hvězda, brankář Carey Price.

Pod Therrienem měl kanadský gólman v této sezoně úspěšnost 91,7 procenta, což pro hráče jeho kalibru není nejvyšší číslo. V šesti zápasech pod Julienem tuto bilanci vylepšil na 94,9 procenta.
A Canadiens začali vyhrávat. S Julienem na střídačce sice nejdřív prohráli dva ze tří duelů, ale pak nabrali formu, která začíná soupeře v NHL děsit: zvítězili pětkrát po sobě - nejdřív třikrát v prodloužení, a pak dvakrát v normální hrací době. A ve čtyřech z těchto pěti duelů dostali jen čtyři góly.
"(Price) je velkým důvodem toho, že se nám zase daří. Každý tým se spoléhá na své nejlepší hráče a on je pro nás tím nejlepším," řekl útočník Brendan Gallagher.
Nejde však jen o Price. Prvnímu gólmanovi výrazně pomohla zlepšená defenzivní hra celého mužstva.
"Největší rozdíl není v herním systému, ale v přístupu. To je ta hlavní změna," doplnil Gallagher. "Před tím jsme si prostě nevěřili. Všichni, kdo si projdou nějakým horším obdobím, vám řeknou, že to není žádná legrace. Zejména s tou nejistotou, jakou představovala (středeční) uzávěrka přestupů. Tohle všechno v kabině rezonovalo. A teď, když to máme za sebou, tady cítím novou energii."

V sobotním utkání s New York Rangers v Madison Square Garden bylo nejlépe vidět, s jakou sebedůvěrou vstupují Canadiens na led. V první třetině dominovali, měli 11 střel na branku, dali jeden uznaný a jeden neuznaný gól a hráli rychlý, poziční a nátlakový hokej. Nebojácně útočili a forčekovali v hloubi pásma soupeře, nedali Rangers vydechnout a vytvořili si spousty šancí. Hráli, jako kdyby byli doma s nejlepší fazonou. Přitom se nacházeli v hale jednoho z nejsilnějších týmů NHL v této sezoně i v posledních letech.
"Teď jsme párkrát vyhráli, povedlo se nám pár prodloužení. Dotáhli jsme těsné zápasy do výhry, to nám hodně pomohlo. Dneska se mi zdálo, že spíš oni nemají moc sebevědomí, nedaří se jim, takže jsme toho využili a hráli jsme dobrý zápas," hodnotil duel Tomáš Plekanec, český centr Canadiens.
Rangers se dostali do hry až ve druhé třetině, ale hosté navyšovali vedení a celou dobu měli osud zápasu v rukách. Blokovali střely, málokdy nechali projít soupeře s pukem na holi přes svou modrou. V obranném pásmu bleskově přistupovali k mantinelům a zdvojovali tam protivníky s pukem, aby ho okamžitě získali zpět. Podobný systém jak v obranném, tak v útočném pásmu praktikoval Julien i se svým bývalým týmem Boston Bruins. Snad jen s tím rozdílem, že ti hráli o něco důraznější hokej, kdežto Canadiens jsou spíš techničtější a rychlí.
Výsledkem toho všeho je, že na Price létají pod Julienem v průměru o víc než dvě střely za zápas méně než pod Therrienem. A navíc mnoho z těchto střel není tak nebezpečných jako dřív. Naopak, pod větší palbou je soupeř, tak jako v sobotu Henrik Lundqvist z Rangers.
"Když jsem sem přišel, věci nešly správným směrem. Nechci říkat, že byl tým na dně, ale sebevědomí bylo opravdu nízko," popisoval proces obnovy Julien. "Je těžké to rychle přetočit zpátky, spíš je potřeba jít krok po kroku. Začátek byl v defenzivě, kterou jsme zpevnili a měli tak větší šanci urvat každý večer body. A teď, kdy jsme vyhráli pětkrát po sobě, se kluci cítí lépe a můžeme se zaměřit i na ofenzivní činnost."
Defenziva spolu s Priceovými výkony byla pro rekonstrukci montrealského týmu klíčová. Na čtyři předchozí výhry mu stačilo dát 10 gólů, z toho jen osm v normální hrací době. Price totiž dostal jen čtyři góly ve čtyřech zápasech (zbylé tři inkasoval náhradník Al Montoya při pondělní výhře 4:3 s New Jersey Devils).
Tým vyztužil příchod Jordieho Benna z Dallas Stars, jenž v sobotu osladil svůj třetí start v novém dresu gólem. A také angažování dvou statných forvardů s veskrze obrannými úkoly: Andrease Martinsena z Colorado Avalanche a Dwighta Kinga z Los Angeles Kings. Canadiens se stali důraznějšími a hůře přetlačitelnými u vlastní branky i u mantinelu. Julienův systém zafunoval a s vylepšenou psychikou si mohou hokejisté dovolit hrát tak nebojácně, jako v New Yorku.

Jediné, co až do víkendu chybělo, byla lepší produktivita. A duel na Manhattanu ukázal, že i tady nastalo zlepšení. Pokud budou využívat četné šance, stanou se Canadiens po roce, v němž chyběli v play off, znovu vážným kandidátem na vítězství v play off Východní konference a klidně i na Stanley Cup.
Pokud ne, budou se muset kromě své dobré hry v poli spolehnout i na Price. Ale ani to není při současné formě jedničky špatná možnost.
"Každý tým v NHL potřebuje k úspěchu dobrého brankáře," zopakoval starou pravdu Julien. "A my to máme v tomto ohledu úplně stejně."