I po duelu proti Hurricanes se mluvilo spíš o Michailu Sergačovovi, jenž se uvelebil na nedávném Ruttově místě v prvním páru Tampy.
Byl k tomu pochopitelně důvod - nadějný dvaadvacetiletý Rus zahrál vedle Victora Hedmana skvěle, dal důležitý gól. Zásadně přispěl ke třetí výhře Tampy za sebou, která tým drží na druhé příčce Discover Centrální divize.
Jenže z Ruttova pohledu je docela typické, že na českého poctivce se i tentokrát zase tak trochu pozapomnělo. Navzdory jeho zmíněnému časovému údaji, navzdory tradiční spolehlivosti. Navzdory dvěma plusovým bodům v hodnocení plus minus.
"Hlavní je, že jsem konečně za sebou nechal všechny zdravotní trable," radoval se už před časem. "Minulou sezonou jsem byl až příliš často mimo hru, proto se mnohem radši koukám dopředu."
Ostatně přeřazení z elitní dvojice ke Callanu Footeovi nemusí chápat jako osobní degradaci. Kouč Jon Cooper totiž k rošádě přistoupil zejména proto, aby podpořil růst Sergačova, z něhož se má jednou stát mimořádné eso.
"Jakmile jsem Michaila viděl vedle Victora, bylo to, jako když vedle sebe stojí starší a mladší bratr," popisoval Cooper. "Už to tak chodí, že ten mladší nechce staršího zklamat, takže se snaží, co nejvíc to jde, a hodně se tím zlepšuje. Vím, že Sergačov k Hedmanovi velmi vzhlíží. Tohle spojení může pomoci jim oběma."
A Rutta? Toho bez ohledu na místo v sestavě těší především fakt, že vůbec může být součástí tak výjimečné hokejové mašiny, jaká se zrodila v kraji krokodýlů a znamenitých doutníků.