Rinne: Supermana selhání nevyděsilo

Ještě v neděli byste o něm řekli, že je asi největším kandidátem na cenu pro nejlepšího hráče play off. Pekka Rinne byl jako superman, v brance týmu Nashville Predators stál díky němu nepřemožitelný gólman.
Pak ale přišlo pondělní první finále proti Pittsburgh Penguins.
A hrozný kolaps.
Z jedenácti střel dostal čtyři góly, pátý mu padnul do branky při závěrečné power-play. Po prohře 3:5 si odnesl brutální úspěšnost 63,6%, takovou bilanci neměl v celém zápase play off žádný jiný brankář od roku 1967.

Co se to s ním stalo?
"Nic. Podle mého za ty góly nemohl, zradilo ho pár nešťastných odrazů, smůla," prohlásil po úterním tréninku Rinneho spoluhráč Filip Forsberg. "Podle statistik to sice vypadá hrozně, pro mě je ale Pekka i nadále nejlepším hráčem play off. Ve většině utkání, které jsem za Predators kdy odehrál, byl první hvězdou. Hodně ho respektuju. Na tom se nic nezmění."
Takové pochvaly od spoluhráče se sice poslouchají hezky, rozdíl mezi Rinneho pondělním a obvyklým výkonem se však nedal popřít. Vždyť na finského brankáře nešla 37 minut žádná střela!
"Chytá se vám úplně jinak, když na vás prší jedna pumelice za druhou. Ale na to se nemůžu vymlouvat," uznal čtyřiatřicetiletý veterán. "Mojí prací je, abych zneškodnil pokusy soupeře, ať už jich je pět, nebo čtyřicet. Takže jsem si z prvního finále odnesl velké zklamání, že jsem klukům víc nepomohl."
Po prvních třech sériích měl skvělá čísla. Vyhrál 12 utkání, padl jen ve čtyřech. Patřil k němu úžasný průměr 1,7 gólu na zápas, úspěšnost 94,1% a dvě vychytaná čistá konta.
"Já ho mám za nejlepšího brankáře NHL," poklonil se další spoluhráč Ryan Ellis. "Navíc patří k našim lídrům i mimo led, je velmi silná osobnost. Proto nepochybuju, že se z pondělka bez problémů oklepe."

Jiný by se možná v téhle situaci bál, jestli těžkou situaci unese, stříbrný z mistrovství světa 2014 se ale naopak nemůže středy dočkat.
"Vždyť právě procházíme nejlepší fází sezony!" vysvětloval Rinne. "Sice jsme jeden zápas prohráli, ale k možnému titulu jsme pořád stejně daleko, takže nemusíme smutnit. Moc se na druhé finále těším."
Podle kouče Petera Laviolettea jsou to pro Rinneho charakteristická slova. Přesně ho prý vystihují.
"On je strašně soutěživý," popisoval. "Stejně jako byl připravený podat stoprocentní výkon už v pondělí, bude skvěle připravený i ve středu. O něj se vůbec nebojím. Jako vždycky bude i teď páteří Predators."
Fanoušci Nashvillu skutečně nemají mnoho důvodů k panice. Už jen proto, že právě jejich tým se v téhle sezoně zvednul z několika jiných facek, nezlomila ho vlna zranění, v play off prokázal obrovskou vnitřní sílu.
"Pokaždé jsme znovu a znovu prokázali, že se z problémů dokážeme vyhrabat," řekl obránce P. K. Subban. "Může za to pozitivní nastavení celého klubu, což začíná už od managementu. A týká se to pochopitelně i zkušeného hráčského jádra. Za šéfy nepočítám pouze kluky s céčkem nebo áčkem na dresu, je jich u nás mnohem víc. Jsme soudržný tým."
To se prokázalo i v pondělí, kdy Predators čelili stavu 0:3. Pittsburgh na jeho ledě dokázali zatlačit a hodně nepříznivé skóre srovnali.
"To byl typický příklad, čeho jsou schopní současní Nashville Predators," mínil Subban. "Když v takové situaci vejdete během finále Stanley Cupu do kabiny, bude tam ticho, nervozita. U nás ne. Jsme si dobře vědomi toho, co umíme. Že se dokážeme dostat z různých lapálií. Zvedli jsme se proti Chicago Blackhawks, když jsme ve třetím zápase prohrávali 0:2. Náskok soupeře jsme stáhli i teď s Pittsburghem, jen jsme tu práci zkrátka nedotáhli do konce. I tak jsme ale znovu naznačili, že můžeme kousat i proti favoritům play off."
K tomuhle kousání je jen nezbytné, aby Rinne opět obléknul trikot s velkým S na prsou. S jako superman.