Rask a další brankářské zázraky. Jak to udělali?

Pokud se po tom všem budou se Stanley Cupem radovat hokejisté týmu Boston Bruins, právě tenhle nedělní moment si ve zlatém albu založí na první stránku.

V šestém finále proti St. Louis Blues to bylo 1:0 pro Bruins, když bekhend Alexe Pietrangela zazvonil o tyčku za bostonským brankářem Tuukkou Raskem. Puk se odrazil do gólmanových zad a od nich vzápětí směřoval za brankovou čáru. V tu chvíli ale vzduchem kmitla hokejka obránce Charlieho McAvoye, dokázala kotouč šikovně vychýlit - jak ospalé ptáče přistál na Raskových zádech, Fin jej opatrně vyvezl z brankoviště pryč.

Žádné vyrovnání! A taky žádný triumf Blues, byť do tohoto utkání vstupovali s nadějným mečbolem. Bruins díky výhře 5:1 srovnali stav finálové série na 3:3, v případě dalšího vítězství (hraje se v noci na čtvrtek od 2:00 SELČ, NHL.tv a Nova Sport 1) budou za šampiony korunováni oni.
Pokud se tak skutečně stane, řeč jistě přijde znovu i na ten fantastický zákrok, bez něhož to všechno mohlo dopadnout úplně jinak.
"Charlie to udělal parádně," uznal Rask. "Já nejdřív vůbec nevěděl, kde je puk. Jenom jsem tušil, že musí být kdesi za mnou. Rychle jsem přiložil ruku k zádům, aby to po nich nesklouzlo dolů do branky. Bylo to hodně rychlé. Puk mi vzadu naštěstí uvíznul za kalhotami, od nich se pak odrazil pryč. Bláznivá věc!"
******Více k tématu: [Finský diamant. Rask překazil Blues oslavy]
Až se jednou bude vzpomínat na finále 2019, každému dost možná jako první naskočí právě tenhle eskamotérský kousek. Jen se tím zařadí do zástupu podobných zázračných zásahů, které byly při finálových přetahovaných u zrodu nesmrtelných vítězství.
Že jich už bylo!
Pamatujete třeba na rošťáctví Patricka Roye z finále 1993? Jeho Montreal Canadiens tehdy čelili Los Angeles Kings, v jehož barvách usiloval o Stanley Cup mimo jiné i Wayne Gretzky.
Roy chytal fantasticky, Canadiens především díky němu opanovali finále výsledkem 4:1. Ve čtvrtém finále si poradil i s provokatérem Tomasem Sandstromem, který se v prodloužení dostal do několika mimořádných příležitostí. Nic z toho neproměnil, nepomohlo mu ani to, když do Roye ostře zajel. Brankář zůstal nad věcí, svou pohodu dal jasně najevo, když kolem něj Sandstrom vzápětí projížděl - Roy na neúspěšného forvarda jen tak rozpustile mrknul.
"Mělo to znamenat: Tak jak, Tomasi, nejsi už trochu unavený? Já jsem pořád svěží," vysvětloval Roy později.
[Kompletní pokrytí série Bostonu se St. Louis]
Dodnes je to asi nejslavnější mrknutí v historii hokeje. Vyjadřovalo neopakovatelný způsob, s jakým si Canadiens toho roku došli pro vytoužený pohár. Vždyť Roy v play off 1993 vyhrál deset prodloužení v řadě!
"To mrknutí mělo k soupeři poslat jasný vzkaz: Všechno máme pod kontrolou. Nebereme nic jiného, než výhru," dodal Roy. "Výhrou to nakonec opravdu i skončilo. A já na rok 1993 pořád vzpomínám jako na něco úžasného."
Dalším slavným brankářským momentem byl výkon Mikea Richtera z roku 1994. Jen pro připomenutí: jeho New York Rangers tehdy brali Stanley Cup po předlouhých 54 letech. Povedlo se jim to po dechberoucím sedmizápasovém maratónu s Vancouver Canucks, jehož ráz do velké míry určil Richterův zákrok proti soupeřově esu Pavlu Buremu ve finále číslo čtyři. Dnes se mu říká zásah Richterovy kariéry.

Rangers vedli 2:1 na zápasy, v aktuálním duelu ztráceli 0:2. Povedlo se jim snížit, jenže do toho přišel faul Briana Leetche na unikajícího Bureho, absolutní střeleckou kometu 90. let. Faul, trestné střílení!
Bure se rozjel svou typicky svižnou rychlostí, zvolil dlouhou kličku. Americký gólman to však vystihnul, puk betonem vyrazil.
"Volejte svému kardiologovi, tohle je dechberoucí zápletka!" křičel televizní komentátor.
Rangers tenhle zápas ve Vancouveru obrátili na 4:2, celkově jim série patřila poměrem 4:3. Fanoušci Richterovi nikdy nezapomněli, že za to do velké míry mohli vděčit právě jemu.
Stejně vřelé pocity odjakživa poutaly i příznivce New Jersey Devils a Martina Brodeura. Lidi by ho milovali, i kdyby nedokázal nic jiného, než ten památný zákrok z roku 1995.
To Devils bojovali ve finále proti Detroit Red Wings. A byli neúprosní - protivníka smetli 4:0 na zápasy. Marnost Red Wings naprosto symbolizoval okamžik ze třetího finále, kdy měl Kris Draper před sebou zcela odkrytou branku. Zcela! Pohodlně zasouval puk, kam měl, když tu se bůhvíodkud ukázala Brodeurova hokejka, přiložená k ledu tuhle tutovku zneškodnila.
Publikem to jen zašumělo: Bože, jak to udělal?
Brodeur tenkrát získal Stanley Cup poprvé. Později si to měl ještě dvakrát zopakovat. O podobné bilanci se Bradenu Holtbymu z Washington Capitals zatím může jen zdát, dosud se úplně nejvýš dostal 'pouze' jednou, loni. I on se však při své cestě za slávou blýsknul jedním nezapomenutelným zákrokem: ve druhém finále proti Vegas Golden Knights takhle vygumoval Alexe Tucha.

Vlastně to bylo svým způsobem podobné. Necelé dvě minuty před koncem vedli Capitals 3:2, Tuch sklepával puk do odkryté branky. I tady však zničehonic zaúřadovala brankářova hůl.
Fantasticky, famózně, nepochopitelně. Jako teď v případě Raska a McAvoye.
Jako už tolikrát, když bylo k triumfu zapotřebí přispět něčím nadpozemským.