Rangers vyděsila další Chytilova bolest

Ta škaredá chvíle oživila nejhorší vzpomínky. Když při úterním přípravném duelu proti New York Islanders odnášeli z ledu zraněného Filipa Chytila, leckoho napadlo: "Proboha. A je to tu zase."

V těch nekonečně odkapávajících sekundách se ozývali Chytilovi staří známí parťáci: Bolest. Smutek. Vztek. Zmar.

A beznaděj.

Jenže český útočník si tentokrát v péči lékařů dlouho nepobyl, vlastně se ještě stihnul do utkání vrátit. K výhře svých New York Rangers dokonce přispěl gólem.

Ale že to byly nervy!

Zrovna v případě pětadvacetiletého rodáka z Kroměříže by to byl kardinální pech, pokud by se zase musel místo hraní kurýrovat.

"Naštěstí jsem se dokázal oklepat," soukal ze sebe v úterý po utkání před novináři.

K osudnému střetu s obráncem Scottem Mayfieldem došlo v první třetině. Čech tehdy schytal drsnou šlupku uprostřed kluziště, zrovna když se chystal nastartovat k útočnému výpadu.

Dlouho pak polehával na ledě, nebyl schopen se postavit na nohu. Na Mayfieldovi se mezitím mstil Chytilův kamarád Ryan Lindgren.

"Všiml jsem si, že se řítím směrem k nárazu. Na hit jsem byl připraven. Méně už na to, že mě trefí kolenem," popisoval bývalý hráč Zlína nepříjemný karambol. "Jsem šťastný, že můžu znovu hrát. Na chvíli mě to dost bolelo, nebyla to legrace. Už je to ale lepší. Uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet."

Chytil si už v minulé sezoně užil svoje. Za celou základní část odehrál kvůli příznakům otřesu mozku z listopadového utkání s celkem Carolina Hurricanes pouze deset zápasů. Rekonvalescence se vlekla, od klubu dokonce dostal svolení k tomu, aby ji podstupoval doma v Česku.

Pro play off se pak sice znovu vrátil, ukázal se však jen v šesti partiích. Nebodoval v nich. Bylo navíc patrné, že ho něco značně limituje.

Proto se teď tolik lidí zaleklo, zda mu nehrozí další šlamastyka.

"Nikdy nevidíte rádi, když se váš hráč poroučí k zemi," souhlasil kouč Peter Laviolette. "Že pak ale do utkání znovu naskočil, to je pro nás hodně pozitivní zpráva."

Jeho svěřenec je skutečně neuvěřitelným otloukánkem, vždyť ho už v nedělním zápase proti Boston Bruins nebezpečně podkopnul soupeř Mark Kastelic.

Následky to naštěstí nemělo.

Stejně jako pecka z duelu o dva dny později. Notně zkoušená tělesná schránka českého reprezentanta snad vydržela.

Pro Chytila i pro Rangers jen dobře.

"Když dostanete takovou dardu kolenem, trochu to samozřejmě cítíte," uznal. "Hlavní ale je, že jsem se z toho vylízal."

Do předsezonního kempu totiž přijel zjevně skvěle připravený. Blýsknul se už v předchozím utkání, proti Bruins si připsal gól a asistenci, vyhlásili jej nejlepším mužem duelu.

"Cítím se dobře," připustil. "Hlavně před tím hitem od Mayfielda jsem ze své hry měl dobrý dojem, dokázali jsme se s kluky dostávat do mnoha šancí. Po hitu už to ode mě tak slavné nebylo, přestože se mi podařilo dát gól. Pokud bych měl ale hodnotit období před tou srážkou, cítil jsem, že se do toho zase dostávám."

Hodilo by se to, před Chytilem je důležitá sezona. Pokud zůstane zdravý, měl by potvrdit vysoká očekávání, která se na něj v Rangers už nějakou dobu kladou. Dosud je jeho bodovým maximem bilance 22+23 z ročníku 2022-23, fanoušci od něj ale chtějí vidět víc.

A proč ne. Není vyloučené, že magickou padesátku vyzve už v nadcházejících měsících.

"Teď jsem hlavně nadšený z toho, že jsem vůbec zpátky," řekl lakonicky.

Lékaři Rangers se bez přítomnosti čísla 72 na marodce jistě rádi obejdou už jen proto, že mají teď plno starosti s jiným hokejistou. Přípravu s Islanders totiž nedokončil klíčový útočník Artěmij Panarin, jehož trápí zranění nohy.

Při vší úctě k Chytilovi, tohle by byla ještě větší polízanice. Panarin byl se 49 góly a 71 asistencemi čtvrtým nejproduktivnějším hráčem poslední sezony NHL, tahounem mužstva. Bez něj by měli Rangers nesmírný problém.