Skip to main content

Momenty sezony - 1. místo: Titul pro Blues

Hitparádě kraluje nevídaný příběh otloukánků, kteří byli ještě zkraje roku nejhorší partou celé NHL

Napsal Michael Langr @NHLcz / NHL.com/cs

Na konci července jsme pro vás připravili ohlédnutí za nejzajímavějšími momenty ročníku 2018-19. Za ten úplně prvním ze všech jsme nemohli zvolit jiný než Stanley Cup nad hlavou hráčů St. Louis Blues, už kvůli jejich historicky prvnímu triumfu a unikátní cestě na vrchol.

Svým dětem a vnukům budete jednou číst různé pohádky. O Honzovi, o dracích, o chytrých horákyních. O mašinkách i o pošťácích. Budete-li ale chtít z těch špuntů mít jednou hokejisty, kteří se nevzdají ani v situacích, jež se zdají zcela beznadějné, pak jim radši vyprávějte pohádku o St. Louis Blues.

Můžete ji nazvat třeba O klucích, kterým se všichni smáli.

Protože přesně tak to s Blues v sezoně 2018-19 bylo. Ještě 3. ledna tohoto roku se tým krčil na úplně posledním místě celé NHL, chvíli před tím se jeho rozhádaní hráči poprali na tréninku. O pár měsíců později zvedali nad hlavu Stanley Cup a hrál jim k tomu šlágr Gloria, symbol slavného znovuzrození.

"Neradujeme se díky tomu, že bychom hráli líbivě. Že bychom měli nějak zvlášť hezký styl. Byl to hokej St. Louis Blues. Ale k cíli nás to dovedlo," svěřil se jeden z nových šampionů Brayden Schenn.

Video: Blues vyhráli sedmý duel a získali poprvé Stanley Cup

Jeho parta vybojovala úspěch, který se dá těžko s něčím poměřovat.

Od sezony 1967-68 se v žádné z velkých zámořských profesionálních soutěží nestalo (vedle NHL ani v NBA, MLB či NFL), aby titul získalo mužstvo, které bylo po čtvrtině sezony nebo dokonce ještě později poslední.

Až Blues. Výběr, jenž šel do play off z třetí pozice v Centrální divizi. A který pak postupně smáznul Winnipeg Jets, Dallas Stars, San Jose Sharks a Boston Bruins.

Jak se to mohlo stát?

Prazáklad brilantní jízdy spočívá v tahu, ke kterému vedení klubu přistoupilo 18. listopadu. Právě tehdy byl odvolán dosavadní kouč Mike Yeo, do konce sezony ho dočasně nahradil původně asistent Craig Berube. Bývalý bitkař, muž ostrých slov i činů.

V obleku na střídačce leckoho překvapil. Místo velkohubého cholerika se z něj vyklubal mazaný lišák se správnou hokejovou intuicí. Byť i jeho začátky byly krušné, nakonec přišel jak na to.

Především jeden jeho nápad se zpětně jeví jako geniální: dát důvěru brankáři Jordanu Binningtonovi. Byl to přitom nesmírný risk, Kanaďan z Richmond Hillu ještě nedávno paběrkoval i v AHL.

Jenže mohlo to být vážně horší, než co v tomhle ročníku předváděl nekonzistentní Jake Allen?

Berube tedy do rizika šel. A Binnington mu při svém debutu proti celku Philadelphia Flyers vychytal vítězství 3:0. Když si pak probuzené St. Louis připsalo 11 výher za sebou, jeho nový klenot u toho byl hned v devíti případech.

"Možná že mi předchozí zkušenosti pomohly k tomu, abych se stal tím, čím jsem," přemýšlel muž draftovaný roku 2011 ve 3. kole. "Znám ten pocit, když jste úplně odstavený. Když vás dostrkají zády až ke zdi. Díky tomu jsem psychicky mnohem silnější."

 

[Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru @NHLcz]

 

Své kvality prokázal mezi elitou velmi brzy. Základní část končil s bilancí 32 zápasů, 24 výher, průměrem 1,89 gólu na zápas, úspěšností 92,7 procenta. Neméně ohromující pak byl v play off, kde mu sečetli 26 zápasů, 16 výher, průměr 2,46 a úspěšnost 91,4 procenta.

"Není to náhoda. Jako kdyby byl pořád o krok před ostatními," komentoval to jeho bývalý brankářský kouč z AHL Stan Dubicky. "Skvěle čte hru. Když je potřeba, umí být agresivní. Když ne, vyzařuje z něj absolutní klid."

Klidný byl třeba v posledním finále proti Bruins. Přestože na něj najížděla esa typu Brada Marchanda, Patrice Bergerona a Davida Pastrňáka, nic z toho jej nerozklepalo. Duel končil se 32 úspěšnými zásahy a výhrou 4:1.

Video: Pietrangelo překonal Raska v závěru první třetiny

Díky tomu jásal spolu s dalšími hokejisty, které by na absolutní superhvězdy ještě nedávno taky nikdo netipoval.

Jako Ryan O´Reilly. Jistě - vyhlášený dříč, velmi dobrý na vhazování, schopný nasbírat i 60 bodů. S Kanadou vítěz World Cup of Hockey 2016, dvojnásobný mistr světa IIHF. Ale dlouho tak nějak nic víc.

Až když po pendlování mezi celky Colorado Avalanche a Buffalo Sabres přešel loni v létě k St. Louis, uplatnil svůj talent opravdu se vším všudy. V základní části si stanovil nové kariérní maximum 28+49, v play off byl hlavním ofenzivním tahounem s 23 body ve 26 utkáních.

Dočkal se sladké odměny: Vedle Stanley Cupu mu předali i Frank J. Selke Trophy pro nejlépe bránícího forvarda a především Conn Smythe Trophy pro neužitečnějšího hráče vyřazovací části.

Přitom je to jenom rok, co ten samý hráč v porážkami sužovaném Buffalu bědoval, že ztratil lásku k hokeji! Teď ji naopak nevytrousil, ani když do bitev play off nastupoval s pohmožděnými žebry.

"Jakmile se začne hrát, tak si na takové bolístky ani nevzpomenete," glosoval své zdravotní trable.

I tahle gladiátorská chuť bojovat bez ohledu na všemožné nesnáze pomohla Blues k vrcholu.

"Ryan nikdy nic nevzdá. To byl pro ostatní obrovský příklad," souhlasil Berube.

Jeho mužstvo vystavělo ve vlastním obranném pásmu neprostupnou zeď. Pokud si v ní nějaká myška přece jen našla díru, hravě jí zkrotil Binnington. Fungovalo to především na hřištích soupeřů, kde si St. Louis při play off vydřelo úchvatnou statistiku deseti výher ze 14 utkání.

I proto Blues poprvé od roku 1967 vyhráli Stanley Cup. I proto se jim ostatní přestali smát.

I proto můžete jednou tenhle příběh vyprávět vnukům.

Předchozí Top 10 momenty:

10. Vzkříšení Islanders
9. Duchene baseballistou
8. Nepolapitelný Pastrňák
7. Velká hra Columbusu
6. Hertl jako hvězda
5. Šok nejsilnějších 'Prezidentů'
4. Válečník Chára
3. 128 bodů Kucherova
2. Zmrtvýchvstání Sharks

Ctete více

NHL používá cookies, web beacons, a další podobné technologie. Užíváním webových stránek a dalších on-line služeb NHL dáváte souhlas s naší Ochranou osobních údajů a s Podmínkami služby, včetně naší Cookie Policy.